Už jsem se o tom zmiňovala mnohokrát. Jsem kynolog, tedy pejskař pro kterého je život se psem životním stylem. Na víc jsem sportovní kynolog, což je jeden z mnoha sportů, kde je vašim sportovním náčiním pes.

Co to znamená v běžném životě?

- denně být tak tři hodiny venku i kdyby trakaře padaly

-občas se dotávat do situace, že je sice prázdná lednička ale granule nejsou na nule nikdy

- po příchodu z práce se z upravené straší dámy měním na bábu v botech, které nekoužou, kalhotách, které už mají něco za sebou a svrchním oblečení do aktuálního počasi, i v pokročilém věku ozdobeném psími tlapkami, psí hlavou a nebo i celým psem

-nenosím deštník, nemám pro něj ruku

-pokud mám v autě vést lidi, trávím tak hoťku, dvě úklidem abych z psí boudy na kolečkách vyrobila vozidlo

-v mém bytě jsou i přez úklid -někdy i několikrát denně- chlupy ...

-pokud jdu po tréningu nakupovat, chodí za mnou většinou ochranka, protože vypadám jako bezdomovec a nášivky a barva bot nejsou vidět díky šmouhám od psích tlapek a bahna a tak se tomu ani nedivím a pro jistotu si připínám od levého ramene k pravému boku jedno či dvě vodítka a z kapsy nechávám čouhat klíče od auta...

- lékařům, kteří mi dopručují 20 minut pohybu denně s úsměvem kladu otázku proč tak málo

- domů se odpoledne vracím tu zmrzlá, tam zmoklá nebo vyfoukaná větrem či spálená od slunce

- kam nemůže pes, nejedu a nebo se nezdržím déle než 9 hodin...

a tak bych mohla ještě chvíli poračovat.

Co z toho mám?

-pejskaři jsou lidé přímí, sice někdy na venek drsnější ale přátelští. Patřím do té velké rodiny malých i velkých pejskařů a jsem za to ráda

- dokáží dát pro svého psa poslední peníze i na úkor sebe sama

- milují pohyb - nusejí, jinak by se z jejich miláčka stala v bytě demoliční četa

- dokážou vnímat lidi kolem sebe, číst je podle neverbálních projevů,bývají vstřícní

I tady bych mohla ještě chvíli pokračovat

Teď kdy píšu tento blog, leží vedle mne dva psi. čenichy opřené jedna o můj bok, druhá o mou nohu. Chvílemi je pohladím. Známe spolu rána v lese, společné cesty, společné prohry i vítězství. I když prohrajeme,nevadí. Otřepeme se a jdeme dál. Pro někoho je tohle bláznovství, nemoc. Nechci se uzdravit