V sobotu jsem byla v nákupním centru a protože vím, že tam bývají stromy splněných přání, začetla jsem se do toho, co chtějí děti z dětských domovů najít pod vánočním stromečkem. Už řadu let přidávám pod svůj symbolický vánoční stromeček dárek pro neznámého ale letos už po druhé přáí dětí přesahovaly moje finanční možnosti i moje chápání. U dárků typu dron, přenosný počítač, pokázka na oblečení v hodnotě 1000 Kč, sada talířů - tam bych váhala se splněním takto náročného přání i u svého syna nebo vnoučete. Dnešní děti, i ty z dětských domovů jsou asi jiné.

Před několika lety jsem tam našla dárek - hodinky patrně pro malou slečnu, kosmetickou taštičku, stavebnici lega. Ta přání jsem splnila a přáníčko dala pod svůj stromek. Hodinky jsem koupila opravdu pěkné a když jsem majiteli obchodu řekla, kam poputují, prodal mi je za nákupku a ještě je krásně naaranžoval a zabalil, kosmetická taštička byla i s kosmetikou, kartáčem na vlasy a malou manikůrou, do lega jsem nezasahovala.

V sobotu jsem odcházela domů a cestou jsem si vzpoměla na Zajíčka na koni. Vloni jsem někomu poslala autíčko na ovládání, stejné jako dostal můj vnuk Zajíček na koni pomáhá hendikepovaným dětem a dětem v sociálně slabých rodinách.

Začetla jsem se do jednotlivých přání rodin, zjistila jsem jak cenným dárkem jsou třeba dětské pleny, příspěvek na léky, na asistenta a nebo třeba na školu v přírodě. A u jednoho přáníčka jsem klikla a stala se ježíškem. Přáníčko sice nedostanu ale mám opět dobrý pocit podané ruky. Patří to do mého vánočního plánování

Odešla jsem