Jedním ze základních problémů diabetika druhého typu je absence granulačního inzulinu.

O co se jedná :

Každému zdravému jedinci se vyrábí inzulin „do zásoby“ a to v podobě tzv. granulí, které se stávají aktivními až v okamžiku, kdy člověk pozře potravu. Granulovaný inzulín začíná ihned po jídle působit tak,  aby zastavil zvyšující se hladinu cukru v těle.

U diabetika 2.typu, který je zatím na dietě, bohužel se tento inzulin „do zásoby“ nevyrábí. Diabetikovi se začíná vyrábět inzulin teprve až v okamžiku, když sní svoji dávku jídla. A to je bohužel již pozdě.

Proč :

protože výroba inzulínu ve slinivce je náročná i časově. A jakmile slinivka inzulín vyrobí, musí tento (než se stane aktivní) ještě nejméně půl hodiny „zrát“.  Takže  první hodinu po jídle nemá diabetik vůči snědené dávce jídla dostatek inzulinu a hladina cukru v krvi mu nežádoucně stoupá. Teprve až další hodinu je vyrobený inzulín „zralý“ a začne snižovat hladinu cukru v krvi.

Co z toho vyplývá :

 Především by diabetik měl jíst vždy svoji dávku jídla velice pomalu (dlouho), aby zpomalil trávící procesy a dal slinivce možnost, aby stihla vyrobit inzulin včas. Zpomalení trávení může diabetik ovlivnit také tím, že jí potravu s nižším glykemickým indexem, neboli jí potravu, ve které se štěpí cukry pomaleji (např.luštěniny či celozrnné pečivo). Tato první hodina po jídle diabetikovi bohužel VŽDY zvedne glykémii na nežádoucí hodnotu. Vždy. Protože kdyby se tak nestalo, tak se nejedná o diabetika, ale o zdravého člověka. I velice ukázněný a edukovaný diabetik tuto první hodinu po jídle obtížně z hlediska své glykémie může ovlivnit. O neukázněných diabeticích, kteří mají vysokou hladinu cukru stále ani nemluvím.

Z tohoto hlediska nastává ještě jeden problém :

 velice často slinivka ( jako by se styděla, že nevyrobila předem „zásobní inzulín“) vyrobí po jídle často inzulínu více než je vůči množství cukru v dávce jídla třeba. Což má za následek nežádoucí rychlý pokles glykémie, který rovněž není pro organismus vhodný. Takže diabetik může mít hodinu po jídle např. 11 mmol a dvě hodiny po jídle již jen 4 mmoly. Tyto výkyvy hladiny se považují rovněž za nezdravé. Je potřeba si také uvědomit, že pokud glykémie bude 11 mmol a pak za hodinu 4 mmol jen někdy, tak se nic neděje. Ale pokud se tak děje řadu let po každém jídle, dosahují počty těchto výkyvů mnoha desítek tisíc a to již je situace, která se může projevit některým z dia problémů.  

Je pravdou, že každý organismus reaguje na vyšší glykémii jinak, ale pokud to myslí diabetik s cukrovkou a se svojí budoucností vážně, pak by si měl pořídit glukoměr a mimo jiné i tyto stavy po jídle si změřit a ověřit si tak jak u něho se slinivka, inzulín a glykémie chovají a měl by si dle tohoto zjištění vytvořit svoji vlastní strategii jak s touto nežádoucí milenkou žít co nejdéle v pohodě a bez problémů.