Když jsem byl mlád a času nebylo mi třeba,

slyšel jsem přísloví : Když zuby jsou, není chleba.

Byl jsem mlád a dobré jsem měl zuby,

co na tom bylo, že byl jsem tenkrát chudý !

Uběhla léta, karta se obrací,

co vzal si čas, karta nevrací.

Odešli mí blízcí, odešly mé zuby,

bezzubý jsem dnes, ale nejsem chudý.

Raději bych jedl zase suchý chleba,

teď husa na stole, však ne, co je třeba.

A tak si teď žiji jak boháč bezzubý,

čekajíc na den, až se zazubí...