Den první..hvězdné datum 8.6.2012.

O tom, že bych měla zhubnout přemýšlím vlestně už od základní školy. Nikdy se mi ale nedostávalo potřebného stimulu, který by mě nakopl. Znáte ty kypré dámy doslova sršící optimistickou energií na každém kroku, takové ty trochu oprsklé extrovertní typy? Já taky. Jsem jejich pravý opak. Nevím jak vy, ale když někdo řekne boubelka, představím si právě tyhle velké slečny, které si užívají života plnými doušky. Kašlou na diety, protože nemají zapotřebí se jakkoliv omezovat. Teprve když jim někdo nevybíravým způsobem naznačí, že dorůstají rozměrů menšího kytovce, tak to příjde. Naštvou se, zatnou zuby a začnou se sebou něco dělat..
Já jsem ovšem přesně opačná povaha. Jakmile mi někdo jen něco naznačí, zachvátí mě panika, stud, strach a nakonec totální zoufalství. Jsem schopná probrečet několik dní, nemám chuť k jídlu a pohyb mi v danou chvíli nepřipadá jako adekvátní metoda pro lepší náladu. Při vyslovení slova "sport" mám málem kopřivku.
Sama proto nemůžu kloudně pochopit, jak jsem se vlastně dostala na tuhle stránku a hlavně jak je možné, že už dva týdny cvičím? Kde se vzal ten malý zázrak jménem motivace? No jo..asi jsem prostě přestala přemýšlet a začala konat..tak mi držte palce, ať to vydrží..nejlépe už napořád :)