Existují obecná doporučení, jak by měl vypadat jídelníček v různém věku dítěte, kolik energie by měl do těla dodávat, kolik živin by měl obsahovat a tak dále. Praxe však stále ve větší míře ukazuje, že je třeba přístupu více individuálního. Každé dítě má svá zdravotní specifika, potřeby vyplývající z jeho životního stylu a také i chuťové preference.
Držet se doporučení nebo respektovat individualitu?
Maminky se často snaží stravu svého dítěte velmi bedlivě sledovat a řídit se předepsanými jídelníčky. Avšak - dítě může některé potraviny zcela odmítat, může být na některou složku v potravě alergické a tu začíná pro maminky starost! Čím potravinu nahradit? Jak dítěti dodat potřebné látky? Jak mu „vnutit“ ovoce a zeleninu? Často se tak stává, že jsou jídelníčky dětí monotematické a chybí v nich důležité potravinové skupiny – zejména zelenina, ovoce, zakysané mléčné výrobky, sýry, luštěniny či maso.
Všeobecně také panuje mylný názor, že dítě je „malý dospělý“, a proto může jíst v podstatě stejně jako dospělý, jen s tím, že se mu naservíruje menší porce.
Jak se liší jídelníček dětí od jídelníčku dospělého?
Pro děti i dospělé jistě platí stejné obecné principy vhodného stravování, tj. pravidelnost, vyváženost a pestrost stravy. Děti jsou více než dospělí citlivé k nedostatku některé složky ve stravě. Tento nedostatek se nemusí však projevit hned, ale až v dospělosti, kdy se objeví zdravotní komplikace s ním spojené. Musíme si uvědomit, že doporučené denní dávky živin, vitamínů a minerálních látek pro děti se liší podle věku a pohlaví dítěte a nelze je tedy zúžit na jedno „obecné“ doporučení optimálních denních dávek. Abychom pro dítě zajistili vyvážený jídelníček, můžeme se držet u každého jídla principem „zdravého talíře“, z kterého 1/3 tvoří sacharidová složka (pečivo, příloha, ovoce), 1/3 bílkovinná složka (maso, mléčné výrobky, sýry apod.) a z 1/3 zelenina.
Co by nemělo chybět v jídelníčku dítěte?
V dětském jídelníčku by nemělo denně chybět především mléko a zakysané mléčné výrobky, sýry (zejm. tvrdé a přírodní), libové maso, celozrnné pečivo (u dětí do 10 let je doporučen však pouze 1 ks denně), přiměřená porce přílohy (zejména rýže, brambory, těstoviny), zelenina a ovoce. Nutné je zajistit také přiměřený přísun tuků. Přednost bychom měli dávat rostlinným olejům a rostlinným tukům – margarínům s občasným zařazením másla. Dvakrát týdně by měly být součástí jídelníčku ryby nebo rybí výrobky a jednou týdně luštěniny (jako zdroj rostlinných bílkovin). Omezeny by pak měly být sladkosti, slazené nápoje, sladké a bílé pečivo, slané chipsy, krackery, arašídy a jiné podobné pochutiny, uzeniny a smažená jídla.
Děti jako „samoživitelé“.
Novým prvkem poslední doby je fakt, že si děti více obstarávají jídlo sami, než tomu bylo dříve, když byla matka doma. Se vstupem do školy často dostanou od rodičů místo svačiny peníze a ve věku, kdy se vytvářejí chuťové preference, podléhají nabídkám školníků či automatů, kteří profitují z prodeje sladkých nápojů, tyčinek či toho, po čem děti v důsledku televizních reklam prahnou.Starší děti často nechodí na školní obědy a volí lákavější varianty.
Zvyšující se konzumace jídel mimo rodinné prostředí (restaurace, zařízení rychlého občerstvení) je spojena s příjmem stravy o větší energetické hodnotě. Přitom doma připravené jídlo společně konzumované s členy rodiny představuje většinou kvalitnější stravu s větším příjmem ovoce a zeleniny. Společně trávený čas rodiny u stolu je z psychologického a tedy i výchovného hlediska velmi cenným „rituálem“, který mimo jiné může zvýšit pravděpodobnost naplánování i dalších společných aktivit, čímž se omezuje čas trávený u televizorů a počítačů. Děti trpící nezájmem rodičů a děti zanedbávané častěji zvyšují příjem potravy, a proto jsou i více ohroženy obezitou. Příjem nekontrolované potravy však vzrůstá i doma. Podílí se na tom jednak více času, který tráví dítě u televize, a dále různé technické vymoženosti usnadňující přípravu pokrmů. Doma si již děti neberou jen rohlík ze spíže, ale i potraviny z ledničky, ohřívají si jídlo v mikrovlnné troubě, zkrátka vybírají si vlastní stravu bez rodičovského dohledu. Význačné je i množství energie přijaté v sladkých nápojích.
Jak zkvalitnit stravovací návyky svého dítěte?
Změna stravovacích návyků je otázkou dlouhodobou. Ukazuje se, že přísná omezení, resp. zákazy některých potravin nejsou u dětí velmi účinná. Spíše je inspirují k tajné konzumaci zakázaného. Cílem intervence by mělo být „dostat jídlo pod kontrolu“. Na stránkách www.hravezijzdrave.cz jsme připravili za tímto účelem několik pomůcek, prostřednictvím kterých můžete zmapovat stravovací a pohybové návyky svých dětí.
Jednou z výše zmíněných pomůcek pro kontrolu dětského jídelníčku se může stát i databáze obsahující téměř 250 fotografií nejběžnějších potravin a hotových jídel resp. jejich „přiměřených“ porcí. K databázi také náleží tabulka počtu porcí jednotlivých potravinových skupin pro různé věkové kategorie.
Mgr. Jana Divoká
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
