Sůl a hypertenze

zdroj: Slaná fakta o soli - Publikace Česká technologická platforma pro potraviny

Pojem hypertenze označuje opakované zvýšení krevního tlaku nad 140 na 90 milimetrů rtuti (rtuťového sloupce). Její výskyt se ve vyspělých zemích pohybuje mezi 20 až 50 % a spolu s cukrovkou, kouřením, obezitou a dyslipidemií představuje nejzávažnější rizikový faktor vzniku ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody. Hypertenze je zodpovědná za vznik ischemické choroby srdeční až v 49 % případů a v 62 % za cévní mozkové příhody. V současnosti představují kardiovaskulární onemocnění příčinu až 50 % všech úmrtí. Vysoký krevní tlak představuje rovněž riziko pro selhání ledvin a poškození velmi jemných cév sítnice s následkem zhoršení zraku až slepoty.

Vysoký krevní tlak je možné dělit dle jeho příčin na esenciální (primární) a sekundární.

Do první skupiny řadíme pacienty s vysokým tlakem bez známé příčiny, kde se pravděpodobně uplatňuje více rizikových faktorů najednou. Mezi rizikové faktory řadíme ty, jež nelze nijak ovlivnit (genetická výbava, věk, pohlaví), a ty, které ovlivnit lze (tělesná hmotnost, fyzická aktivita, skladba stravy včetně množství přijaté soli, stres, kouření, konzumace alkoholu). V druhém případě jsou příčiny známé, například onemocnění ledvin, žláz s vnitřní sekrecí, působení léků.

Dále byla definovaná skupina prehypertenze, kdy systolický tlak je mezi 120 a 139 milimetry rtuti (rtuťového sloupce) a diastolický mezi 80 a 89 milimetry rtuti (rtuťového sloupce). Lidé spadající do této skupiny by měli být sledováni a především by měli uzpůsobit svůj životní styl dle zásad pro prevenci kardiovaskulárních nemocí.

Mechanismus vzniku hypertenze při nadbytku sodíku spočívá ve snaze regulovat a ustálit osmolalitu tělesných tekutin. V ledvinách tak dochází k retenci vody a zvyšování objemu extracelulární tekutiny. Na pozadí zvýšeného krevního tlaku se dále objevují změny v systému renin - angiotenzin, případně nerovnováha v ostatních iontech (vápník, draslík, hořčík).

Mnoho observačních i klinických studií ukazuje souvislost mezi příjmem soli a hypertenzí. Ve skutečnosti je odpověď na množství přijaté soli individuální, což je dáno konkrétní genetickou strukturou jedince s tzv. „citlivostí na sůl“. Vysokou citlivost na kuchyňskou sůl lze prokázat například u Afroameričanů, hypertenze je u nich častější, objevuje se dříve než u bílých obyvatel USA. Více se můžete o citlivosti na sůl dočíst v tomto článku.

Dlouhodobá konzumace nadměrného množství soli představuje predispozici ke vzniku hypertenze. Toto tvrzení podporují výsledky mnoha epidemiologických studií, kdy byly sledovány oblasti s nízkou konzumací soli, například v Keni, a naopak místa s jejím nadměrným přívodem (Japonsko).

Z výsledků vyplývá, že hladiny krevního tlaku jasně korelují s výší přijaté soli. Dané poznatky potvrdila i mezinárodní studie INTERSALT zaměřená na vztah spotřeby soli a hladiny krevního tlaku. Řada klinických a laboratorních studií poukázala na to, že vznik hypertenze je závislý rovněž na poměru sodíku a draslíku.

Poměrně vysoká konzumace draslíku ve vztahu k sodíku oslabuje účinek sodíku na zvýšení krevního tlaku. Řada studií o vlivu draslíku na regulaci krevního tlaku došla k závěru, že suplementace draslíkem významně snižuje krevní tlak. Zvýšení jeho přívodu stravou je pro snížení výskytu hypertenze v běžné populaci přínosné. Jeho přívod je v současné době nízký, což je dáno nízkou konzumací ovoce a zeleniny jako hlavního zdroje draslíku. Svůj smysl zde má i zvýšení přívodu hořčíku a vápníku, avšak dosavadní závěry z rozsáhlých studií nedostačují pro vyslovení jednoznačných tvrzení o jejich příznivém účinku z hlediska hypertenze.

K dosažení optimálního krevního tlaku se jeví vhodná nejen úprava příjmu soli, ale i všech ostatních ovlivnitelných rizikových faktorů. Především kombinace úbytku hmotnosti spolu se sníženým příjmem soli napomáhá oddálení nástupu hypertenze.

Takový přístup představuje DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension, Dietní doporučení k zastavení hypertenze), za kterým stojí Ministerstvo zdravotnictví USA. Tato dieta klade důraz na velikost porce a pestrou stravu, aby pokryla potřebu všech živin. Především napomáhá ke snížení přívodu sodíku ve stravě a navýšení potravin bohatých na  draslík, vápník a hořčík. Převedeno na potraviny to znamená bohatou konzumaci zeleniny, ovoce a méně tučných mléčných výrobků, v menším množství celozrnné výrobky, ryby, drůbež, luštěniny a malé množství ořechů a semen několikrát týdně. Omezená  je konzumace červeného masa, solených, tučných a sladkých pokrmů a slazených nápojů.