Taaakže, po včerejším cvičení mě nic moc nebolí. Trochu cítím ruce a záda, ale mohla jsem v pohodě cupitat do schodů nahoru a dolů a tak...I při samostatné hodině jsem přemýšlela o tom, že bych do toho měla dát všechno. Ale když mě tolik rozptylují lidi kolem. Za mnou hopsala slečna 90-60-90 v upjatém trikotu, přede mnou cvičil mladík! jako smyslů zbavený...říkala jsem si, ať se soustředím na sebe - že o nikoho jiného tu nejde ale nešlo mě to. Taky každá aktivita a hlavně v zimě s sebou nese finanční výdaje, ale ani to mě dostatečně nenaladilo na maximální výkon. Proč jsem tam začala chodit?? Mezi úúúplně cizí lidi, většinou s větší fyzičkou než je ta moje?? Nevím i když téměř všichni ze stejného sídliště, stejně je to tak zvláštně anonymní..nikoho jsem tam neznala a nikdo neznal mě. Až na jednu kočku, která mě nápadně připomínala ,,kamarádku" mého bývalého...
Mám pocit, že je to zvláštní období - čas spánku a jídla. Já vím, měla jsem se narodit jako medvěd a celou zimu prospat... Mám pocit, že nemám elán - do ničeho..jenom chodit do práce, jíst a spát...SEBER SE!!!! Taky se rozcházím s přítelem takže takové nešťastné období...
No nic zpátky k věci - moc mě potěšily Vaše ohlasy. To jsem fakt netušila, že to bude někdo číst. Píšu si to jako svůůj deníček, což jsem vlastně dělala vždycky.
Jsem tu jako Alenka v říši divů. Dneska jsem našla odkaz na sebekoučink a prokousla jsem se vstupními info. Je to fakt hůůůstý ;) Zjistila jsem, že i přes svůj dost pokročilý věk vůbec netuší, co váží jogurt, chipsy a tak...Musím se na to zaměřit. Jo a taky jsem zjistila, že nejvíc toho splácám odpoledne, což je jasný.....
Ještě jednou, děkuji všem...DObrou....bez kobry ;)