K zamyšlení mě tentokrát přivedl jeden blog, týkající se návštěvy obezitologa s dítětem. Další negativní zkušenost se špatným stavem našeho zdravotnicví.
I já musím přidat svou trošku do mlýna. Rozdělila bych lékaře s kterými se stýkám na dvě skupiny. První jsou ti, kteří mě znají víc osobně, obvoďák, pediatr, zubař, gynekolog apod. Ti jsou super. Osobní přístup, zájem a ochota pomoct. Druzí jsou, alespoň v mém případě, lékaři ambulantní a většinou i specialisté, ke kterým jsem byla doporučena.Neochota a pocit, že je obtěžuju, je to co při návštěvě jejich ordinace cítím.
Já jsem si před více jak 14ti dny zablokovala svaly v oblasti bederní páteře. Občas se mi to už stalo, ale nikdy ne tak moc. Bolest vystřelovala až do kyčle a všechno bylo totálně zatuhlé. Můj obvoďák mě vyšetřil, naordinoval injekce proti bolesti a na uvolnění a napsal doporučení na rehabilitaci. Odborný lékař mě objednal za dva týdny! Během těch a po injekcích se mi ulevilo, takže když jsem tam přišla už mě to skoro nebolelo.
A teď začíná to, co by se asi dít nemělo. Přišla jsem do čekárny včas. Vyšla sestra a pozvala dál mladíka, který už tam čekal. Za chvilku vyšla ven s omluvou, že jsem měla jít před ním a že to popletla, ať prý chvíly počkám(půl hodina a já chvátala do práce). Celá nervózní jsem předstoupila před lékaře a jeho pvní bylo,, MÁTE NĚJAKÉ ZPOŽDĚNÍ, PANÍ P. " Pohotově jsem odvětila, že mě sestra nechala sedět v čekárně a vnitřně cítila, že u tady u toho odborníka jsem naposled. Nezbytné datlování do PC, otázky typu jestli měla babička kuří oko atp. (chápu, to asi musí). Pak mě vyšetřil. Máčknul mi na kostrč a zatlačil prstem do kyčle tak, že tou bolestí se mi svaly zase sekly, napsal elektroléčbu a já jsem na tom stejně jako na začátku. Vlastně o zkušenost bohatší. Příště injekce a pak sama pomalu rozcvičovat.
Vím, že nejsou všichni lékaři stejní, ale bohužel poslední dobou se množí i moje vlastní negativní zkušenosti :-( Jsem z toho smutná. Já je fakt neotravuju schválně.