Drahé dámy a pánové,

dnes tu jsem druhým dnem, a tak jsem během dne to tu trošku prošmejdila :-). Jak tu čtu vaše příběhy, koukám na fotky, jsem v neuvěřitelném úžasu. Veškeré vaše odhodlání z každého řádku i fotky na mě působí neuvěřitelnou měrou. A mám z toho radost!

Musím se přiznat, že váhu jsem dříve nikdy moc neřešila. Vždy jsem se přiměřeně hodně hýbala a tak jsem si dopřávala všech možných pochutin, které trh nabízí. Už od malička, nikdy jsem nebyla žádná extra hubeňourka nebo vyžlička, prostě holka krev a mlíko, jak se říká :-).

Vzhledem k tomu, že jsem neuvěřitelnou milovnicí italské kuchyně, což znamená těstoviny zasypané sýrem na všemožné způsoby, pizzy apod. byly u mě na denním pořádku. Momentálně jsem v zahraničí na studiu, tak tu mám trošičku více prostoru pro sebe, ale v ČR mám hodně rozlítaný režim, škola, práce, sport,,,,,,, A proto jsem volila jako nejrychlejší způsob, jak si uvařit něco na zub, mé oblíbené těstoviny - vždyť není nic snažšího, než hodit těstoviny do vody a za pár minut si je už vychutnávat. Dodržování pravidelnosti 5x denně, to rozhodně nehrozilo. Zaslepovala jsem se klasickou výmluvou, na to nemám čas, to nejde, a tak dál. Jistě to mnozí z vás znají.

Vždy jsem měla nějaký ten sport zařazený v programu, poslední rok jsem se intenzivně věnovala zumbě (3-4x týdně, původně jsem plánovala si udělat certifikát), latině, společenským tancům a street dance. Zhruba po třičtvrtě roce jsem vlezla na váhu a se zděšením jsem zjistila, že mám o 4kg více. Říkala jsem si, je to tím, že nabírám svalovinu, to půjde dolů. A tak jsem k tomu přidala zdravější stravování, mamča se ke mě přidala, a šup.

Za pár měsíců jsem odjela do zahraničí na roční studium. Takže rozjíždějící systém se mi sesypal jako domek z karet. Vzhledem ke stresu, neznámému prostředí a samotě jsem se rozhodla, že především musím zůstat nějakým způsobem co nejvíce v pohodě. A to víte, tělo si přes rok zvyklo na určitou fyzickou zátěž, která tu samozřejmě není, jiný jídelníček, jiná strava, poznávání kultury,..... Když jsem na Vánoce přijela za rodinou a přítelem, nevěřila jsem svým očím. Doufala jsem, že kila aspoň zůstala v takovém stavu, v jakém byly, když jsem odjížděla. Bohužel opak byl pravdou, + 3kg.  Myslela jsem, že se zblázním!! Lidé mi sice říkali, že jsem furt stejná, ale já jsem cítila, že je potřeba něco dělat!!! A te´d co? V ČR bych hned věděla, ale tady?!!!

V polovině ledna jsem se vrátila zpět do Španělska a přivezla jsem si s sebou cvičící program pilates, již jednou mě zachránil. První dva týdny jsem projížděla neuvěřitelné kvantum webových stránek, kde bych našla sebemenší radu, jak na jídelníček, abych podpořila hubnutí. Nakonec jsem našla tuto stránku, včera se zaregistrovala a už pečlivě vážím, zapisuju a jsem zvědavá, zda nějakých pokroků dosáhnu či ne.

A tak každý den cvičím pilates, do školy chodím samozřejmě pěšky, což denně znamená 3 a více km a přibrala jsem si k tomu i svou milovanou zumbu.

Musím se přiznat, že jídelníček mi dělá opravdu problém, vzhledem k italské kuchyni, kterou miluju a vzhledem k horší dostupnosti masa. Ale když tu vidím vaše výsledky, texty plné optimismu a dodávání síly ostatním, věřím, že budu mít pevnou vůli a vydržím!!!!

Děkuji všem, kteří zde sdílí svůj boj a dělí se s ostatními!

Ps.: Přeci jen bych se ráda po 6 měsících vrátila s fajn pocitem, že jem udělal něco dobrého pro sebe, že je mi příjemnější se na mě koukat a také, že přítel bude koukat, jakou to má kočku! (ne že by teď nekoukal :D)!!!!