ant.314 aháá :-D

gudyy: myslel jsem behani na zachod - kdyz budes vic pit...

Proč se vzdávat kafe s mlékem, když je to jediná mlska, kterou si oficiálně povoluju?! Osobně akorát mám snahu odbourat kafe s plnotučným mlékem :)). Prozatím si dávám 50ml polotučného a 50ml plnotučného. Piju tedy jen jedno až dvě denně.

ant.314: Nehledě na to, že tebe takové běhání zvedne ze židle od počítače a zvýší tvoji denní pohybovou aktivitu o třetinu, co?

Milí Stobáci, ještě jednou vám musím moc poděkovat za rady a postřehy. Od každého něco a poskládla jsem si z toho docela příjemný hubnoucí čas :-) Zjistila jsem, že jsem zase pozapoměla, že k hubnutí se musím projíst správným jídlem a sklouzla jsem k rychlé energii s příjmem minimálním. Teď si zase užívám dny, kdy se dosyta najím bez výčitek a semaforky nejsou všechny červené :-D Taky jsem začala pořádně pít a připadám si jak kytka, kterou po dlouhém suchu zalijou.
Ant.314 s tím běháním to není tak snadné, byl to taky důvod, proč jsem se k hubnutí dlouho nevracela, myslela jsem, že bez toho to prostě nepůjde. Ale ono to půjde, nejsem jediná, kdo nemá každý den čas si zasportovat, beru to, že buď chytím příležitost za pačesy teď za těchto podmínek nebo to nechám na nikdy. Dopoledne uteče jako nic, vaření, úklid, hraní si s malými a od oběda mám doma školáky, 3x se s každým učit, 3x odehrát nástroj, pak taky pobýt jen tak... pak taky s mužem, ...a můžu jít spát :-D

Me se osvedcilo hodne pit neslazeny caj (nekdo vodu s citronem, nebo cokoli jineho, co vlastne nic neobsahuje), protoze kdyz si clovek da pidiporci, tak ma prazdny zaludek. Kdyz si da pul litru caje a pidiporci, tak ma zaludek plny a kaloricky je to to same. A ze budes casteji "behat"? Jsi doma, varis cely den pro rodinu, takze behat muzes jak casto chces a nemas to daleko - to zase neni neprekonatelny problem. A telo se aspon lepe zbavi ruznych skodlivin.

Evi, já bych to nehrotila, zvol si jeden nebo dva dílčí cíle třeba jíst pravidelně zeleninu a pitný režim a pokud budeš zvládat, postupně přidávat...a sladké si nezakazuj jen uprav množství směrem dolů

když nemohu spát, najím se jako by byl den, pokud se budu trápit hlady, tak toho potom sním víc než bych měla

A ještě u mě je obtížné že vařím pro bratra který má silnou DNU a to je pro mě horší než vymyslet jídlo pro sebe a ještě ho uvařit.

No já bojují se sacharidy, udělám si jídelníček na celý den. Nejím maso, takže musím nahradit bílkoviny rostliné i živočišné. Vše zvládám jen ne sacharidy, tak jsem našla věc která mi srovná dávku sacharidů a to dětskou přesnídávku. Tu si dávám pouze dopoledne. Bohužel dělám na směny a nepravidelně, bohužel to řeším tak že snídaně kolem páté hodiny, svačina kolem 7hodiny a pak nejím protože spím po noční. Odpoledne jen svačinu a večeři.
Každý s tím bojuje, ale musíme si uvědomit že to děláme pro sebe a protože jsme se rozhodli sami.
Vše jde jen si to člověk musí uvědomit já mám hřešící den kdy se vážím. Vím že mám týden před sebou a beru to jako odměnu za to že jsem to dokázala.

Každá rada je drahá - s pěti dětmi můžeš mít předsevzetí jakékoliv, ale kde na to vzít čas a elán ? Myslím dlouhodobě.
Moje rady :
jez hodně masa, samozřejmě libového, tvarohu a mléčných výrobků.
večer zapomeň na pečivo a sladké, čokoládu v malém množství si dej dopoledne
měj u sebe pořád flašku s vodou nebo čajem
pokud možno ke každému jídlu trochu zeleniny
nepij alkohol
nestresuj se kvůli občasnému hřešení
pokud máš dobré klouby, tak maximálně používej schody, dělej více běžných kroků a občas si s dětmi zaskákej
snaž se napřed váhu udržovat, a pak teprve, až si návyky vštípíš, tak zkus hubnout.

Ahoj Evi, já ohromně zápasím se sladkým. Ke kafíčku musí být po vydatném a vyváženém obědě sladká tečka.Kdysi mi kdosi poradil ať si radši osladím kafe. Já to těď zkouším a musím říct že funguje mám granulovanou stévii sladidlo a opravdu po tom kafi nemám ty hrozné chutě na kus buchty k tomu nebo tatranku. To ďobání s dětmi jsem řešila tak že jsem prostě neďobala vždycky jsem si řekla že slepičkám ten zbytek který třeba oni nedojedí prospěje víc než mě.
Taky mám povolený víkend. V sobotu a neděli si dám sladké tak jak mám ráda jinak držím poctivě sebekouč, žádné přežírání ale přidám si něco co ráda. Mě to pomáhá než jak říkáš "už nebudu jíst čokoládu, dort...." to prostě nejde a já vím že bez toho doživotně být nemůžu a ani nechci.
Drž se Evičko!!!!!!!

guddy: ještě zkus dávat na talířek stejné množství jídla jaké sníš při ochutnávání a pak si je odvaž a spočítej kj, budeš překvapená jaké množství to bude.Tedy jestli na to v tom fofru najdeš čas. Při pěti dětech to určitě nemáš jednoduché. Držím palce.

gudyy: To mi připomíná mého kamaráda. Přišel s tím, že mu doktor řekl, že má cukrovku, že by měl držet dietu a zhubnout, že byl v nějaké poradně, kde mu i nějaký jídelníček doporučili, ale že je to děs, to přece není normální jídlo (no já neví, já třeba mořské řasy ráda - v suši, ale chápu, že to někdo nemusí, a nvíc, dělat si suši...), nehledě a to, že on si vařit nemůže atd atd

Tak jsem mu řekla, ať mi pošle svůj dosavadní jídelníček, své stravovacé zvyklosti. Poslal mi dokonce odkaz na týdenní menu v jídelně, km chodil n oběd, s kalorickou hodnotou. On měl hlavně problém v tom, že rád sladké. A pak jsem sedl k sebekoučinku, přenastaila hodnty (přibližně stejná váha a věk jako můj muž, tak jsem to obšlehla od něj) a začala zkusmo experimentovat. Teda s tím, že cukry jsem se snažila držet co nejníž. Kamarád jen valil oči, když jsem mu řekla, že doporučený maximální příjem cukru pro zdravého člověka (zdravého, nikoli cukrovkáře), přešvihnul už v poledne. A pk ho docela příjemně překvapil můj návrh jídelníčku - že je to soro to samé, jako byl dosud zvyklý... Až na to sladké, samozřejmě. Sice se snažil vylicitovat nějaký ten sladký ochucebý jogurt, ale když jsem mu předvedla rozdíl v hodnotách, tak to uznal, místo rozinek jsem mu doporučila oříšky (teda - hádalu jhsme se o čtyři kusy :-) Zajásal, když jsem mu nechala dva čtverečky čokolády do odpoledního mléka. A pak jsem mu místo sladkého ovoce (banány, jablka) doporučila méně sladké (pomeranč), a třeba i takové mličkosti jako zelené ppriky místo červených (sice malý rozdíl, ale v množství, v jakém to jedl...
Kamarád pár kilo zhubl, sice ne moc, ale no, od pohledu sice nepatří mezi šlachovité sportovce, ale ani ne mezi ty, o nichž bych si myslela, že mají zhubnout. Ale sladké omezil a krevní cukr si drží na hraně. Takže dobrý, ale hlídat se musí pořád.

Výživová poradkyně mě tak odradila svými poznámkami, že jsem se radši přihlásila do STOBU a jsem ráda. Nejde mi to sice po počátečním úspěchu tak dobře, ale je to jen má vina. Každopádně nevydržím být pořád vzorná, občasný hřích si dopřeju. Hlava mě nebolela, ale byla mi pár prvních dní zima. A největší poznatek sama pro sebe jsem udělala, že čím víc se snažím a nutím, tím míň to jde. Hlava musí spolupracovat, jinak je to v háji. Přeju hodně úspěchů.

Mám zkušenost,že pokud se mi dlouhodobě daří zelené semafory,na sladké ani chuť nemám. Začínám znovu hubnout po čtyřech letech a se semaforkama zatím docela bojuju :-D Ale den ode dne je to lepší . Díky za tenhle článek,pročetla jsem všechny komentáře a spoustu věcí jsem si z dřívějška oživila

Ještě že převládl zdravý rozum :-). Myslím, že když bych viděla jídelníček od výživové poradkyně s tak nízkým příjmem, tak by jsem jí ho ani nezaplatila, otočila se na podpadku a se slovy to nemyslíte vážně by jsem hrdě odkráčela. Škoda, že sis penízky neušetřila na nějaké hezké hadříky po zhubnutí - jako odměnu a na nás si nevzpomněla dříve ..... Jo a klidně se ptej. Myslím že je tady spousta aktivních lidiček co ti rádi pomůžou :-))!

Ještě jedna věc, proč jsem tu. Před půl rokem jsem si nechala u výživové poradkyně udělat jídelníček, nelitovala jsem ani peněz, pro zdraví člověk udělá rád hodně. Dostala jsem ale jídelníček s příjmem 5100 Kj (tady mám za stejných podmínek 6400Kj) Co ale hlavně, věděla jsem, že takto se určitě nedokážu stravovat po celý život, po týdnu jsem byla úplně vyřízená a měla jsem nechuť do jakékoliv aktivity. Ze zkušenosti se Stobem jsem věděla, že se dá hubnout v pohodě, vzpoměla jsem si, jak mě hubnutí těšilo, na to, že jsem spíš víc jedla než měla hlad a že to všechno prostě bylo takové "normální". Takže kdybych vás tu bombardovala otázkami, tak buďte milosrdní, tápu a učím se, ale vím, že když to vezmu za své, budu to moci i předávat své rodině a co víc jím, co je ídla týče, můžu dát ..? Takže díky všem, jsem ráda, že tu s vámi můžu být :-)

Moc děkuju všem za rad, mám spoustu informací, kterými se prokoušu :-)
Macatice - netušila jsem, že někdo může napsat ještě něco delšího než já :-D
Posunutý režim mi nevadí, jen toho někdy naspím opravdu málo a i to se myslím podepisuje na mé stravě. Ochutnávání při vaření oběda - prostě já uvařit naostro jen tak neumím, ale ochutnávám jen opravdu kvůli konečnému dochucení (spíš jsem myslela, že se člověk namlsá a pak všem nandá na talíř a kouká..).
Větší děti se obslouží, ale těm malým nedovolím ještě si něco připravovat, proto to věčné otevírání lednice a očuchávání všech těch dobrot...Včera jsem to vyřešila- měla jsem na talířku už předem započítané sýry, papriku, atd., a když bylo zle, tak jsem si prostě měla kam sáhnout. Kávu si dopřeju, je to chvilková oáza.
Jsem plná všech informací, postupně je budu vstřebávat a zařazovat do běžného života, nechci udělat radikální skok, který po 3 měsících opustím, opravdu chci tohle všechno zařadit do normálu, proto tolik otázek :-)
Ještě jednou všem děkuju :-)

Asi se budu v něčem opakovat - ale tím aspoň uvidíš, že na tom názoru něco bude.

1. Já ve dvě, ve tři chodím spát, ale vstávat? Brrr! Jak píšou holky, závisí na tom, jestli je to tvůj pravidelný den. Chodíš spát v osm večer, vstáváš ve dvě, ve tři. Šest hodin spánku nic moc, ale někomu to stačí. Nicméně dbej na dostatek kvlitního spánku - z jeho nedostatku taky může bolet hlava. Nicméně k jádru věci - pokud máš denní režim takto posunutý oproti běžným zvyklostem v naší zemi, samozřejmě budeš mít posunutý i jídelníček na dřívější dobu. Já jsem ultrasova, chodím spít, když ty vstáváš, snídám v 10-11, obědvám ve tři odpoledne (a mámu může v poledne trefit šlak, když přijdu, odmítnu oběd s tím, že jsem před hodinou snídala).

2. Ochutnávat? Co a proč? Při vaření? Teda, musím se přiznat - já moc nevařím, ale ani když vařím, tak ochutnávat nepotřebuju - sůl, koření, přísady, to "mám v ruce", "tvrdost (například Jsou brambory už hotové?) poznám vidličkou, měkkost masa vcelku taky. Ja prostě při vaření neochutnávám, neolizuju kžíce... Zkus se zamyslet, jestli to ochutnávání je opravdu nutné, jestli to není "automatický" reflex - dala jsem nějakou přísadu, čup s tím do pusy ochutnat. Ochutnej až na samotný závět - jo, chce to přidat kapku soli nebo citronu...)
Co se ujídíání z lednice týče, tak jestli to jde, zkus naučit své strávníky, aby si brali z lednice sami, i ksyž u malých dětí to asi ještě nepůjde. le školní dítko si už jblíčko může nakrájet samo. Tady pomůže jen tvoje pevná vůle a uvědomění si - neužírej, co není tvoje, neužírej, když nemáš hlad.

3. Já si dělám kafe voda plus polotučné mléko půl na půl. Samozřejmě to mléko zahrnu do sebekoučinku - tedy do energie a živin. Dělám i ráno hrnek, mající skoro 0.7 l, dávám tam 250 l mléka. To mléko zhrnu jako součást snídaně. Dřív jsem si kafe sladila - medem, v práci cukrem, když jsem začala hubnout, přešla jsem na stévii, po roce jsem dokonce zvládla i nesladit. Ale musím tam mít to mléko - kafe bez mléka si sladím i nadále. Takže pokud to mléko (a opravu doporučuju polotučné) započítáš do živin, je to v pohodě. Nevím, kolik těch kafí vypješ, mně stačí to jedno obří denně (je tam v postatě jedna vrchovatá lžička instantního kafe), pokud jsem v práci na schůzi, nebo třeba ečer někde na návštěvě, je to obvykle další kafe "běžné velikosti", takže s kofeinem to nepřeháním. Ale ano - kafe s mlékem si dej, když ti chutná - a vychutnej si ho :-)

4. Nejsem si jistá, jestli to mám chápat tak, že ovoce jíš velmi málo. Na rovinu přiznávám, když jsem začala já huvnout se sebekoučinkem, ovoce v podstatě zmizelo z mého jídelníčku, protože se mi nevešlo do cukrů. Než jsem začala hubnout, nejedla jsem v podstatě žádnou zeleninu. Takže u mně zelenina více než dvojnásobně nahradila předchozí dávky ovoce.
Já jsem nebyla závislá na sladkém, takže jsem odbourávání sladkostí měla celkem jednoduché. Jeden postěh (od odborníků, nicméně mně se potvrdil i prakticky) - pocit hůadu, nenažranosti, chutě ba sladké může pramenit z rozhoupané hladiny krevního cukru, kdy člověk sní nějaký rychlestrvitelný sacharid, rychle se zasytí, ale jen na krátkou dobu, po níž hladina cukru v krvi prudce a rychle klesne, člověk dostane hlad a jde něco, nejlépe sladkého sníst... Takže sleduj glykemický index toho, co jíš. V kostce řečeno - k sacharidům (tj. i ke sladkostem), si vezmi nějaké bílkoviny - ty ten glykemický index snižují. Ovoce (nebo třeba i sušenku) - s kouskem tvarohu, jogurtu. Já mám chutě zcela originální a pro jiné podivné, skoro nejím pečivo, nahrazuju ho ovesnými vločkami (protože i sacharidy člověk mít musí, a raději ty kvalitní, k nimž celozrnné vločky patří). Jsem masožravec a sýrožrout, takže u mě není výjimčné sníst půl mandarinky a plátek šunky, nebo trochu hroznového vína a pak si kusnout sýra. Teprve později jsem se dozvěděla, že to doplnění sacharidů (mezi něž cukry patří) bílkovinami (netučné maso, vejce, polotučné mléčné výrobky) je z dietologického hlediuska docela výhodné.

5. Ad "hříšné dny" - já to teď tk praktikuju. Njsem ve fázihuvnutí, ale udržování si váhy. Mám nastavenýpříjem tak, že když ho dodržuju bezezbytku, lehounce hubnu (asi kilo za měsíc). Ale tu a tam ho nedodržím, takže váha je plus minus setrvalá. A s tím "hřešením". Mám tři stupně. 1. plánované hřešení: Vím, že večer půjdu do hospody s kamarády a tam si dám grilovaný hermelín a jedno pivo. Ten den se zdžím ukusování sýra v lednici, dám si méně bílkovin (tedy masa), o to víc zeleniny (i když ten hermelín je se zeleninovou oblohou, není jí tolik, kolik si obvykle dělám k vlastní večeři já), a hlavně celkově lehčí oběd. Takže večer mi semaforky sebekoučinku vyjdou vcelku zeleně, až na SAFA (ty živočišné tuky z toho hermelínu prostě nedostanu a nevyvážím), možná trochu míň vlákniny a víc cukru (zejména, když si pak ještě dám kafe a osladím si ho jedním cukrem).
2. Drobné neplánované hřešení "navíc" - třeba jseme s mužem na večeři do restaurace. Neodolám a u mámy sním kus čerstvě upečeného rybízového koláče. V noci mě popadne půlnoční hlad a já jdu a zblajznu plechovku uzených mušlí (ne, čokoládu ne, já jsem kormorán rybo- a mořskopotvorožravý). Tohle bych doporučovala tak jednou za 14 dní, ne častěji. A jak už tady někdo podotkl, nemělo by to být moc zvykem ani v režimu cíleného hubnutí, ale stane-li se, žádná trága. Pokud je to oprvdu jednou za 14 dní.
3. Plánované obžerství. Tak třeba rodinná oslava (což rozgodně neznamená, že _každá_ rodinná oslava musí být obžerství, většina jich není a spadají do stupně 1 nebo maximálně 2). Vánoce. Firemní párty. A podobně. Prostě vím, že tam půjdu, že tam bude spousta dobroit, na které nebudu chtít jen mlsně koukat. Tohle tak jednouza měsíc, raději za dva - a samozřejmě vyloučit v tom měsící stupně 2. Nebo se na to připravit dlouhodobě předem a včas zhubnout. Například já jsem před vánoci zhubla dvě kila, ty jsem o Vánocích nabrala, ještě o půl kl navíc, ale to už je dole, takže teď jsem zase u dalní hranice své požadovanéí váhy, takže si mohu o víkendu jet na párty a dát si tam něco "nad normu". Stupeň 3 by rzhodně neměl být zvykem v době intenzivní snahy o zhubnutí - je žádoucí přetrasformoat ho do pouhého stupně 2.
Tolik moje zkušenost, moje zvyklosti. Nejhorší al je, když se ti něco nepovee, ty se neudržíš, a pak z toho budeš mít výčitky a mindráky. Pokud se to stane jednou za měsíc...

6. a 7. spolu úzce souvisí. Dá se to zvládnout, dát si kafe (nesladké, normální síly, dvakrát třikrát denně) se rozhodně neboj, dát si nějkou sladkou drobnost započítnou do příjmu se neboj.
Co je důležité - vyvážená, pestrá a rozmanitá strava, najít si jídla, která ti budou chutnat (a támhle někde v dálce slyším Sampocha volat: "A nezapomeň, musíš si najít to, co ti bude chutnat a budeš to ochotná jíst napořád, celý život, i po zhubnutí, aby sis udežela váhu!"). A tuhle do mě dloube Lenka Vymlátilová, mávajíc svým blogem z Výzvy52 z tohoto týdne, a z druhé strany holky Málkovic: "A napiš tam taky něco o nutnosti pohybu!" Tak teda píšu - i když já se přiznám, bez cvičení a sportu se obejdu, to mít nemusím. Ale o to míň musím jíst.
A tu vyváženost stravy, zastoupení jedotlivých složek a tak, v tom je velkým pomocníkem zapisování do Sebekoučinku (a 300 Kč za dvanáctitýdenné cyklus toho tzv. "nového" se opravdu vyplatí, pokud to s hubnutím myslíš vážně). Hlavní práce ovšem zůstane n tobě - pečlivé vážení, zapisování, ovládání se, pravidelnost a disciplína...

Tak hodně zdaru!

Já se jen přidám s tou bolestí hlavy. Mě zprvu taky hodně bolela - snad dva tři dny, pak jsem se naštvala a prostě jsem si dala kafe s mlíkem a cukrem a do půl hodiny bylo po bolesti. Asi jsem si taky vypěstovala nějaký ten návyk, ale velmi rychle zmizel.

Souhlasím s holkama, jeslti fakt ve tři ráno vstaneš a už nejdeš spát, no tak jsi vstala a následuje snídaně. Já když mám ranní směnu, vstávám taky po druhé hodině ráno a kolem půl čtvrté snídám.

A rozhodně nemysli na to, že si už nikdy v životě nedáš dort nebo čokoládu, to je nereálné. Všeho s mírou, i s tou zdravou stravou.

1. Pokud jdeš pak ještě spát, tak bych spíš nejedla, pokud už zůstáváš vzhůru, tak asi ano, něco hodně lehkého a teplý čaj.
2. s ochutnáváním neporadím, nevařila jsem si zvlášť, ale spíš snižovala kalorickou hodnotu běžných jídel, a dávala jsem si menší přílohu.
3. Kafe s mlékem (i plnotučným - dávám si jen malinko do pressa) jsem pila během celého hubnutí a nemělo to žádný vliv - ale do koučinku jsem to mléko zapsala
4. Syrové ovoce jíst nemusíš, zelenina je důležitější. když máš chuť na sladké. můžeš zkusit dát si 1 čtvereček kvalitní čokolády okolo 80% kakaa - mohlo by to pomoct, zvlášť když jsi byla zvyklá jíst obyčejnou čokoládu, třeba Ti chybí kakao. Jinak chutě na sladké bývají nejčastěji důsledkem buď nevyváženého jídelníčku, nebo nedostatkem bílkovin - ideální je mít nějakou bílkovinu v každém jídle, i ve svačinách (jogurt, ořechy, tvaroh...) a jíst dostatečně během první poloviny dne
5. Hřešící dny se dokonce někdy doporučují zařazovat cíleně, aby tělo nezažadilo šetřící program - ideálně si je naplánovat na oslavy - dát si na co máš chuť, ale nepřehánět to s množstvím. Za rozumné hřešení považuju 1 x týdně jedno jídlo, nebo 1x měsíčně 1 den.
6. hlava může bolet z mnoha důvodů, závislost na čokoládě nebo kafi určitě může být na vině také ... myslím, že tady je důležité dostatečně pít, ideálně čistou vodu
7. Každý je jiný, a tak tady je těžké radit, ale myslím, že jakmile uvidíš první pokroky, mohlo by tě to začít bavit, a pak je to vlastně taková hra a hubneš pak v pohodě. Ale i tak si myslím, že by bylo lepší nevařit si pro sebe zvlášť, ale zamyslet se nad tím, jak upravit Váš běžný jídelníček tak, aby byl zdravější - jen tak může být změna trvalá ... jo a strašně důležitý je pohyb - vyplaví se při něm endorfiny, které automaticky přinesou lepší náladu, a také se s pohybem lépe hubne :-)
Držím palce, ať se Ti daří!

Mně pomáhá hlídat si příjem bílkovin... pokud jich mám dostatek, nehoní mě mlsná. Když se blíží nějaká oslava, počítám s tím dopředu a uberu tuky a sacharidy někde jinde a pak si ten dortík s chutí dám. Kupodivu při tomhle stylu na mne semafory nijak neřvou :-) Ovoce jím taky málo, naučila jsem se ale krájet jablko, jahody nebo banán do tvarohu a začalo mi to i chutnat. Kafe s mlíkem piju taky, 80ml mi jídelníček nerozhodí. Jo a ve tři ráno bych se taky najedla, kdybych nemohla spát... preventivně... abych pak v sedm nevyluxovala hlady veškeré zásoby :-)

Děkuju za vyčerpávající odpověď :-) Snídani tedy budu mít hodně ranní, to mi nevadí. Oběd sobě vařím zvlášť, pravdou je, že doma vařím českou klasiku a s mým obědem by asi občas rodina pohrdla. Prostě pro sebe uvařím hrnec a navážím si to do krabiček do mrazáku, přijde mi to nejlepší a úsporné na čas. Rodině bych taky chtěla vařit zdravěji, ale to se musím naučit vařit opravdu chutně, zatím bych svým oběděm nikoho nehostila :-D S kávou jsi mi udělala radost, bude to chvíle, na kterou se ve dni budu těšit. Už se mi tu jednou zhubnout podařilo a v naprosté pohodě, jen si zas musím připomenout, že jsem si rychle na ten režim zvykla a že mi bylo dobře :-) Děkuju :-)

1. Pokud vstáváš okolo 3 hodiny a už nejdeš spát, tak asi bych se vklidu do té půl hoďky nasnídala. Za 3 hodinky malou svačinku - třeba to ovoce, co nemusíš s něčím mléčným, aby tě to zasytilo. Prostě si to jídlo naplánuj na ten den a asi budeš muset přidat dopolední svačinu.
2. Ochutnávání - no malou lžičkou a ještě 1-2x dle potřeby. Rodině vaříš zvlášť a pro sebe také ? Myslím že když pohlídáš množství tuku, případně mouky ( na zahuštění ) tak by sis malou porci mohla dát. Příloha je jednoduchá, tu si navážíš zvlášť a ostatní porci si přizpůsobíš. I když mě se ze začátku hubnutí osvědčilo vařit si také jen pro sebe ( uvařila jsem si třeba 3 porce, rozdělila do krabiček a jen měnila přílohy, podle toho co jsem vařila rodině).
3. kafe s mlékem - pokud to není plnotučné, tak je to vpohodě. Já si udělám kafe, šup s ním na váhu, doleju polotučným mlékem ( vychází mi 100-130 ml na větší hrnek a odpoledne asi 70 ml), zapsat do sebekouče. myslím, že pokud si neděláš velkých 5 káv denně, tak by to s příjmem OK. Já mám kávu přez týden v rámci snídaně, o víkendech ve svačině)
4. Ovoce když není, tak to zase tak moc nevadí, jez více zeleniny a nebo jej využívej k těm dopoledním svačinkám.
5.Myslím 1x týdně volný den ze začátku by jsem se snažila co nejvíc zajet, povolila by jsem si ho až tak po 1 až 1,5 měsíci a pak dále 1x měsíčně.
6. Ano mlsání se musíš odnaučit, nebo plánovaně si ho vychutnat. Já mám občas chuť na čokošku - při dopoledním kafíčku si dám 1 čtvereček kvalitní čokolády, zahrnu do sebekouče. Pak bych to vzala, že ke svačině bylo mléko, sacharidy a tuky v čokošce.Uvidíš jak potom na tom budeš s příjmem.
7. nesmíš to brát jako že jsi v jídle omezená, že držíš dietu, ale jako že je to změna stravovacího stylu. Myslím, že pokud nyní děláš klasickou českou kuchyni , tak nyní můžeš i rodině začít vařit zdravěji. Myslí, že to ocení. Samozřejmně nenásilně. Ne že jim hned naservíruješ něco co neznají a bude to extrémně zdravé... Chce to pomalu pozvolna měnit....
Tak ať se ti v hubnutí daří a určitě se ptej, rádi ti dotazy zodpovíme.