Ahoj,
tenhle zápis je sice jen pro mě, ale klidně si ho přečtěte, pokud nemáte nic na práci a nevadí vám nudný výčet předsevzetí. Ale varovala jsem vás, nic světoborného nečekejte :)

Je to právě patnáct měsíců, co se mi předčasně narodil syn. Za tu dobu jsem si s ním užila spoustu stresu, měsíční pobyt v porodnici, krmení sondou, vstávání i desetkrát za noc kvůli výpadkům dechu, neurologie, uzv mozku, vojtova metoda, nevyvinuté kyčle, no pořád něco. A protože neustále kojím, tak jsem na sebe dosti zapomínala. Hlavní je dítě, maminka musí počkat.

A posledního března jsem nezapla kalhoty, které jsem nosila ještě v šestém měsíci. Podívala se na sebe do zrcadla a nevěřila svým očím, kdo je ta cizí ženská s mastnými roztřepenými vlasy, ve vytahaném svetru a plandavých teplácích?! A kde jsem já? Když přišel manžel domů, tak jsem se nanápadně zeptala, co on na to. "Měla jsi moc práce s dítětem, miláčku, tak jsem nechtěl ještě poukazovat na drobné nedostatky. Stejně tě mám rád." A je to, definitivně potvrzeno, nemám vlčí mlhu, ale ten velký pupek je můj a opravdu ve mě v porodnici nezapomněli ještě jedno mimino, za tu dobu by se to už určitě poznalo.

A uvědomila jsem si, že dělám předně to, co dělala moje mamka a co mi tak strašně lezlo na nervy, když jsem u nich ještě kdysi dávno bydlela. Tedy že jedla celý den, nic pořádného, samé sladkosti, pečivo, oběd si s námi nedala, protože hubne, ani večeři ne, na noc se nejí, ale tak nějak v poklusu jedla pořád. A že dojídám jídlo po dítěti, což jsem dělat taky nechtěla, s tím, že to přece nevyhodím a nesnáším hromady krabiček se zbytky, manželovi to cpát nebudu a nikdo jiný tu není.

Problém je, že mám alergie na některé potraviny a bude trochu oříšek sestavit vyvážený jídelníček. A stále ještě kojím, proto nic drastického. Ze začátku bych to viděla na omezení sladkostí a jejich nahrazení polysacharidy, dále na zvýšení ovoce a zeleniny ve stravě a pitném režimu.

Tak mám rozhodnutí na duben:
1. Začnu po velikonocích, kvůli návštěvě rodiny jídlo příliš neovlivním. Bude vařit mamka, tak uvidím. Do té doby budu zapisovat, co jím a zjistím největší slabiny. Tak nějak tuším, že bude špatně všechno, tedy rozložení i skladba a taky si napíšu, kdy jím jen tak z nudy a kdy z hladu. Já totiž tak nějak jím každou chvíli něco, ale často je to jen řešení emočního stresu a nevyspání. Vstávat třikrát za noc k dítěti mě dost ničí a záchvaty vzteku, co synka už občas popadnou jsou náročné.
2. Koupím si krokoměr, procházky s kočárkem jsou jako dělané pro pohyb a zároveň mě to alespoň trochu motivuje. Viděla jsem nějaké omrony, no po patnáctém ho pbjednám.
3. Po každém úspěchu se odměním :) Začala jsem kadeřnicí za rozhodnutí se sebou něco dělat a jsem hned spokojenější.
4. Nebudu nakupovat sladkosti, to se pak snáze odolává :) Už jsem zahájila detox ve spižírně a byla překvapená, kolik tam mám nakoupených zdravých potravin, které se mi nikdy nechtělo připravovat.
Mějte se a smějte se.