taky se někdy v pondělí zasníte a najednou je pátek? uff.. já mám pocit, že se mi to samé nedávno stalo, s tím drobným detailem, že jsem se zasnila někdy koncem srpna a najednou je leden... ale přitom se toho stalo tolik, jen to tak rychle uteklo, že bych si to potřebovala dát ještě jednou a pomaleji, co to tedy  všechno bylo?

Pracovně to byl maraton v tempu sprintu -  událo se několik změn v týmu, zaučování nových kolegyněk, příprava na audity a do toho jsem ke svému překvapení povýšila - jak při tom omezit přesčasy? složitě.. ale světe div se.. povedlo se! 

Vedle pracovního mumraje jsem zvládla moře cyklistiky, hromadu turistiky, plavání, heatu, o víkendech skoro pravidelně tancování do rána a ještě díky dlouhému dojíždění i hromadu knížek.. bylo mi fajn.. denně jsem k svačinám zvládla  +- 500 g zeleniny, hlídala si pitný režim a cítila se nezastavitelně :) a že mám i přesto zase o pár kilo víc a jsem zase mimo kategorii docentů? hlavu si kvůli tomu trhat nebudu.. ze skříně jsem vytázela všechno malé oblečení - jako motivace mi rozhodně nefunguje, místo toho se těším na jaro, až budu mít zase možnost vyjíždět na kole a pro změnu se docela bavím, jak mi rodina "opatrně" naznačuje, že bych se sebou měla něco dělat.. asi je tím trochu děsím, ale odmítám se cítit špatně, odmítám se omezovat ve společenském životě, oblékání a sportu kvůli tomu, že nepasuju do tabulek, odmítám sebelítost a hlavně odmítám se odmítat.

Tohle je ve zkratce můj poslední půlrok a doufám, že to tak půjde dál i do 2015 :) asi to není ideální příspěvek na tyhle stránky, ale zase o čem bychom mluvili, kdyby všichni byli skvělí, štíhlí a úspěšní?