Ahoj všichni,
je půl druhé ráno a já ne a ne usnout,napadlo mě tedy,že napíšu zase něco sem,abych se vám úplně nevzdálila.
Je to už měsíc od mého posledního zápisu (jestli si někdo vzpomínáte byl o operaci prsou vyžadovanou mým manželem ) a musím se přiznat,že přes všechny vaše povzbuzující slova,jsem to opravdu vzdala,nechodila jsem na stránky,jen občas přečíst si,co je u vás nového (mimochodem jste opravdu šikulky:-) )
nezapisovala,necvičila...no prostě totální selhání.Dneska...vlastně včera jsem s úlevou zjistila,že jsem sice nezhubla,ale ani nepřibrala,což jsem ráda a říkám si,že není vše ztracené.
Jo a samozřejmě na žádnou operaci nepůjdu,o tom jsem neuvažovala ani vteřinu..a manžel se s tím snad smířil...už se o tom nezmínil.Nesmím si ty jeho řeči tak brát,holt no.
Jo a proč nemůžu spát...nastupuju do nemocnice,už jdu na tu operaci se žlučníkem,tak mi držte palce.Je to sice rutinní operace,nic vážného,ale já se spíš bojím toho neznáma...v cizí zemi,nikomu tam nebudu rozumně,chjojojo.To bude zase zkouška pro mou povahu.
Možná že v letních měsících nebude tak těžké,alespoň pro mě,udržet si váhu.Proto budu hubnout zase přes zimu,to mi to pěkně šlo a ta hnusná zima alespoň líp utekla,když jsem pořád vymýšlela jídelníčky a  recepty a psala si s váma:-)

tak se mějte sluníčkatě a mějte se rádi:-)
Lenka