Ráno, když paneláky ještě spějí,

divné věci se okolo nich dějí :

Vycházejí z nich tvorové - jak ze skály hadi, štíři -

čtyři nohy v předu, pak dvě za nimi míří.

Rozlézají se jak potok, jako řeka

každou chvíli dvojnoha na čtyři nohy čeká.

Běhají po trávníku, mezi popelnice,

za chvíli zmizí, nespatříš je více.

Pak den, když více pokročí,

první člověk do práce vykročí.

Jde rázně, však  u prvního roha -

bože ! Uklouzla mu noha !

Zmizela ze rtů budovatelská píseň,

časová se hned dostavila tíseň.

Myslel jsem, že dává se na modlení,

ze rtů jeho však ozývá se klení !

A to již vychází další pracující,

psina veliká - uklouzli tam všici !

A tak místo občanů na chodníku

se ozývá řev mořských vlků, námořníků !

A mladý důchodce z okna na to hledí,

trocha zábavy, to po ránu sedí !

Spokojeně se nasnídá, spokojeně sedne,

od milé telky celý den se nehne.

A hned veselo je  na sídlišti,

jak pod šibenicí, jak v propadlišti.

Zuřivých lidí do metra letí velké hejno.

Co je rozesmálo ? Malé, psí lejno.....