no vážně ... jsem "v redukci" a přesto je tomu tak. Po létech tabuizování mého problému jsem měla a pořád mám pocit, že to musím vykřičet do světa s strhnout s sebou ostatní nebožáky :o)) ....

... začalo to manželem, který se rozhodl po týdnu, co mě pozoroval, jak si zapisuji, vážím, krabičkuju a chystám, následovat moje snažení. Dělá to trošku "divoce", nezapisuje, jen podle ledničkového taháku a papírových pomůcek STOBu počítá a odhaduje. Jí mnohém méně, než by měl, ale nechce si to nechat vymluvit, ale každopádně i tak mnohem zdravěji, než kdykoli před tím, především pravidleně a SNÍDÁ! A taky denně intenzivně cvičí. Odměnou je mu 18 ztracených kil a začíná se z něj vylupovat vcelku pohledný jinoch (nooooo, už to není žádný jinoch, bude mu 38 let :oD - ufff jsem žárlivý kus, začínám se o něj bát, protože v době, kdy on bude čupr chlap, bude mít velde sebe pořád ještě almaru :o)).

... pokračovalo to kamarádkou, která se přidala, zaregistrovala, byla úspěšná, teď tedy otěhotněla, tak malinko zvolnila, ale zdravý způsob stravy, který je teď důležitější možná víc, než kdy před tím, má nastartován.

... přidal se kamarád, který taky sice jen "opisuje", ale velmi zdatně, hodně cvičí, výborně baští a kila se kutálejí pryč.

Někteří jiní se ptají, pátrají, pokukují, ale hlaně se DIVÍ ... Diví se moc, jsou v šoku z toho, KOLIK toho sním a CO VŠECHNO si mohu dovolit a NEHLADOVÍM (?!?!?)  (chutě z minulého týdne jsem přemohla zatím velmi úspěšně, nahradila dnešním vynikajícím obědem a notnou dávkou hovězího, které jsem nakonec musela rozdělit na 2/3 k obědu a 1/3 k svačině, kdy jsem dojídala to, co k obědu už nešlo :o)))

... no a teď se chtějí přidat máma s tátou (ano, i oni to velmi potřebují) a loudí, nechtějí se registrovat a zapisovat (ale jo, chápu, nejsou tak velcí kamarádi s PC) a prosí o vytištěné "jídelníčky" čili můj první cyklus. Ráda dám, ale nehodí se to na jejich váhu a míru, věk ... nechtějí si nechat moc říct, ale minimálně "nájezd" na 5x denně jídlo bude velký úspěch. Máma by chtěla se mnou začít chodit do kurzu (jooo, zoufale jsem někoho sháněla, ovšem máma je bohužel ta poslední, s kým bych to chtěla absolvovat :o().

A co tím chci říct? Že měla Dr. Málková ve svých knihách 100% pravdu, že se jídlo stane ještě větším potěšením (resp. že se jím může stát), že poznáme nové potraviny, zajímavé recepty i formy úprav. ANO, to všechno potvrzuji a optimisticky hledím vstříc novým zítřkům :o)))

A pobaveně pozoruju okolí, jak mě sleduje, že jím VEŘEJNĚ (nene, už nemám důvod se s jídlem schovávat), PESTŘE, HODNĚ  a CHUTNĚ!

Tak krásný večer všem, mám vás ráda, i vy jste mi moc moc pomohli k tomuto pozitivnímu stavu a jistě ještě hodně pomůžete :o))

Romča alias HROCH :o)