Teplota venkovní trochu oteplila a tak jsem konečně mohla s malým ven.Protože v Ostravě trochu posněhává a na zemi je poprašek, zvažovala jsem,jestli mám vzít sáně.Nevzala jsem je. Přece jenom fouká  a prtě to nemá rádo.Potom jen pofňukává,stěžuje si a protože vím co by mne čekalo,vzala jsem kočár. Dítě jsem navlékla do štramplí (punčocháčů) tenkých tepláků a skafandru,tedy zimní kombinézky,která je úžasná už proto,že jsem ji zakoupila v Brně.Ba ne,jen proto ne.Je reflexní, má vychytané fígle(krytý zip,reflexní proužky či tečky..má zesílený zadek,má dvojté konce nohavic,kde zaručeně sníh i břečka nevydrží a sjede,je proti profuku dost ododlná a je celá oranžová.Vypadá v ní jako ve skafandru kdyby pracoval cestář-metař.Ano,oranžová je in!!  Když nasadím kapucu,jsem z něj PAF. A tak jsem kluka nabalila,mne méně,přecejenom se zapotím u tlačení kočárku a rychlou chůzi.Tam to bylo v pohodě,Vítek schován pod slídou,nebyl ofouknut.Ještě v knihovně si krásně maloval,nechal mámu vybrat knihy,na poště se dožadoval koupi "blízátka" lízátka a v potravinách už toho měl dost.Při cestě zpět několikrát podklouzl v kočárku.Kočárek je z nylonu,kombinézka taky a tak jsem jej častěji a častěji potahovala do seda.Jinak by z kočárku vypadl.Já ověšená batohem,který se zařezávaldo ramene.Sundala jsem si rukavice,nazvedla slídu a potáhla kluka do sedu.Nandala slídu,dala si rukavice a tlačila kočár dál.10 kroků a opět..VRRRR..opět spravení a rozjezd a zas.Vytáhla jsem jej z kočáru,že dojde po svých.Fňukání bylo k nevydržení."je to těžké mami" "nende to!" Já ci domů" "Ja neci ních (sních)..." Až přešel do úplného ryku.Cestou ztrácel rukavice a já trpělivost.Sem tam jsme potkali psiska,kteří jej trochu uklidnili aby se zase za nimi rozeřval.Jak jsme přišli domů? No....vysmýkala jsem nákup i Vítka po schodech a spálila milion kalorií.. PRD, beztak se mne drží,potvory.Doma nechtěl polívku,přitom je na ni závislý.. a zjistila jsem,že někde venku se počůral a tak šel celou dobu úplně mokrý.Polívka mne dostala,deprimovaně jsem snědla svou porci a jala se ohřívat staršímu synovi segedin.Ignorovala jsem plačící dítě a dala se do přípravy kuskusu s masem.Hmmm,něco jsem zacítila.Dopr..!!! Připálila jsem 10litrový hrnec segedinu!!!! To manžel s Martinem asi nerozchodí..Ještě jej ani neokoštovali.

Kus kus jsem snědla za skandování malého,že chce taky!Odkázala jsem jej na chladnoucí polévku (poprvé jsem byla důsledná) Vysílená,naštvaná jsem sedla k sebekounčinku,abych se naštvala ještě víc.Prý hodně tuku!!! Kde? vždyť tu kapku co jsem dala do obědu,to si dělá sebekounčink ze mne srandu ,ne?? 

Rozhodla jsem se to zaspat.Zklidnit se,zklidnit dítě.Po hodinovém spánku jsme usměvaví,v pohodě.Sedím u kávičky s hromadou ananasu..a těším se, na krásně prožitý podvečer a večer..

Krásný večer i vám!