Můj první zápis váhy sem do tabulky znamenal zapsat svou současnou váhu. Zdá se, že je velmi prosté se zvážit, ale já to nedělala velmi dlouho. Mám strach z váhy - své vlastní i ze všech, které mi to nelítostné číslo ukáží. Vlastně se orientuji podle cm na několika místech mého těla a podle oblečení, které bývá někdy volnější a někdy těsnější.
První váha v mém deníčku je tedy fiktivní, odhadnutá, přibližná, strašlivá ... ale právě pro to všechno označení, ji přijímám. Kdybych vlezla na váhu a viděla tu jistotu, že opravdu vážím tolik, bylo by to pro mě strašně demotivující. Jak jsem to mohla dopustit, bych si říkala a upadala do depresivní nálady. 
Z toho plyne můj úkol do příštích týdnů - konečně se odhodlat!!! a zvážit se.
A jak na to?
Znám své míry v cm, mám schované i starší míry a mám schované staré a menší kalhoty. Až se do nich obleču, zvážím se. Snad to nebude sklamání, protože nevím, kolik jsem v té době vážila, ale v každém případě míň než teď.
Dnes už se těším na cvičení, vlastně na tanec. Chodím na zumbu a je to skvělýýý..