Psychoterapie a její použití v léčbě obezity

Síla skupinové terapie spočívá především ve vzájemné podpoře jednotlivých členů skupiny. Jejich vzájemná komunikace, dávání a dostávání zpětných vazeb působí pod vedením terapeuta ke zlepšení psychického (zdravotního) stavu klientů. Skupinová terapie nemusí ale nedávat dostatečný prostor k řešení individuálních intimních problémů. Pak může být tou správnou volbou individuální psychoterapie. V dialogu s terapeutem se klient věnuje jen sám sobě a svému problému, což může přinášet hlubší vhled a rozbor situace.

K základním historicky významným psychoterapeutickým směrům patří psychoanalýza, individuální a analytická psychologie, kognitivní psychologie, humanistická psychologie a v neposlední řadě i behaviorismus, z něhož se později vyvinul směr KBT (kognitivně behaviorní terapie). Ta se ukazuje pro terapiiobzeity jako nejefektivnější.

KBT vychází z teorií učení a hojně využívá metod nácviku řešení obtížných situací. Vychází z teoretického předpokladu, že emoce a jednání člověka jsou do značné míry určovány tím, jak interpretuje (vnímá a vysvětluje si) svět. Někdy můžeme náš problém nesprávně chápat, (vytváříme si tzv. dysfunkční schémata). Postupným prozkoumáváním vlastního myšlení a prožívání můžeme pozměnit náš postoj k danému problému a tudíž nalézat předtím netušená řešení. Přicházíme tak k novému pochopení svého problému a otevíráme se dalším možnostem.

Cílem KBT (potažmo psychoterapie) je změna. Tak se může stát, že terapeut vycvičený v KBT bude s klientem pracovat mimo jiné i formou nácviků zvládání problematických situací, aby klient „nanečisto“ a pak v reálném životě získal větší sebejistotu, zvýšil schopnost se rozhodovat, přestal se obávat konfliktů, lépe ovládal své pocity i své jednání apod.

Účinnost KBT byla prokázána u depresí, úzkostných poruch, panických poruch, obsedantně-kompulzivních poruch, posttraumatických stresových poruch, poruch osobnosti, poruch příjmu potravy a u léčby obezity.

PhDr. Eva Růžičková