Mám za sebou velké množství životních kopanců. Nic moc pozitivního.

Ve chvíli, kdy jsem opouštěla místo, kde jsem byla vystavena dennodennímu snižování sebevědomí, jsem myslela, že to nejhorší mám již za sebou. Opak je pravdou. Teprve teď procházím pravým očistcem.

Můj život se radikálně změnil, z 24hodinového stresu jsem přešla do stavu naprosté psychické pohody, po psychické stránce se dávám dohromady - pomalu pomaličku, krůček za krůčkem, hodinu od hodiny, dnem za dnem. Dám se dohromady, asi nikdy již ne na původní úroveň, ale bude to lepší. Už teď je to lepší.

Objevil se nový problém - mé tělo. Dokud jsem byla v absolutním stresu, neměla jsem chuť a energii ho řešit. Nyní mám chuť i možnosti. Mé tělo ale vzdoruje. Zlomín ho, ono to půjde. Musí to jít.