Text byl převzat z publikace České technologické platformy pro potraviny: ČAJ, edice Jak poznáme kvalitu?
Uvádí se, že čaj je po vodě druhým nejrozšířenějším nápojem na světě. Pro někoho je to nápoj, který ho osvěží nebo zažene žízeň, pro jiného je čaj celá filozofie.
Slovem „čaj“ se v současné době v České republice označuje velké množství výrobků a z nich připravených nálevů. Legislativa České republiky to umožňuje, protože platná vyhláška o čaji dovoluje tento název použít nejenom pro nálevy z lístků čajovníku pravého, ale i pro nálevy z jiných rostlin a sušeného ovoce.
Více o jednotlivých druzích čaje se můžete dočíst zde.
Čaj pravý
Čaj byl odjakživa považován za zdravý a od jeho objevu mu byly připisovány různé léčebné účinky. V 17. století se prodával v lékárnách a předepisovali jej lékaři jako léčebný nápoj. Dnes již čaj není považován za lék, avšak výzkum ukázal, že čaj může pozitivně přispět ke zdravému životnímu stylu.
Pokud do čaje nepřidáte mléko nebo cukr, neobsahuje žádné kalorie. Čaj dobře zahání žízeň a dokáže dobře udržovat potřebnou hladinu vody v těle.
Hlavními složkami listů čajovníku jsou voda, třísloviny, (polyfenoly zejména katechiny), kofein, silice, bílkoviny, sacharidy, vláknina, pigmenty, enzymy, minerální látky, vitaminy (C, B1, B2), karoteny aj. Jejich množství kolísá v závislosti na druhu.
S výjimkou některých minerálních látek je výživový význam složek čaje nevýznamný a čaj se řadí mezi pochutiny.
V poslední době je ale čaj, a to zejména zelený, ceněn pro svůj obsah antioxidantů (polyfenolů), které se mohou pozitivně uplatnit v prevenci řady chorob, včetně nemocí srdce a cév a některých nádorových onemocnění.
Polyfenoly je hromadný název pro skupinu sloučenin obsažených v mnoha rostlinných produktech, jako je zelenina, ovoce, víno, káva a čaj. V zeleném čaji se tyto sloučeniny nazývají katechiny. Při zpracování čaje se většina katechinů mění na theoflaviny a theorubiginy, které mají na svědomí charakteristickou vůni a barvu čaje. Polyfenoly jak v zeleném tak v černém čaji mají antioxidační účinky.
Při louhování čaje se během prvních 2 až 3 minut uvolňují látky způsobující vůni a chuť čaje. Pokud necháme čaj louhovat déle než 5 až 6 minut, uvolní se více těchto polyfenolů.
Hlavním důvodem konzumace čaje jsou jeho senzorické vlastnosti a také obsah kofeinu, který pozitivně působí na nervovou soustavu.
Stejně jako káva i čaj obsahuje přírodní kofein. Kofeinu v čaji se rovněž říká thein. Má lehce stimulační účinky na centrální nervový systém a je odpovědný za posilující povahu nápoje. Množství kofeinu závisí na velikosti čajových lístků, na jejich kvalitě, původu a samozřejmě na síle výluhu. Nezáleží na tom, zda se jedná o černý nebo zelený čaj. Kofein je jednou z látek, kterým věnuje světový výzkum největší pozornost. Čajové listy obsahují více kofeinu než káva – čaje asámské asi 4,5 %, čaje čínské asi 3,5 %. Obsah kofeinu v nápoji je ale vyšší u kávy, protože konzumujeme koncentrovanější nálev (7–10 g kávy na 150 ml, u čaje 1,5–2,0 g čaje na 150 ml).
Kofein v kávě nebo v čaji působí mírně diureticky – na počátku konzumace způsobí mírnou diurézu (vylučování moči), ale nevede k dehydrataci organismu. Při rozumném pití čaje i kávy se organismus neodvodňuje a můžeme tak tyto nápoje započítat do pitného režimu. I zde platí všeho s mírou.
Bylinné čaje
Bylinám a z nich připraveným nápojům se tradičně připisují léčivé účinky. Avšak množství léčivých složek v bylinných čajích je často při normální spotřebě příliš nízké, aby prokázaly stejný účinek jako u samotných bylin v prováděných vědeckých studiích.
Nadměrná spotřeba bylin může mít na druhé straně i nežádoucí účinky. Například lékořice obsahuje glycyrhizin, který může zvyšovat u citlivých lidí krevní tlak. Bylinné čaje tedy mohou být zpestřením, ale není vhodné to s nimi přehánět.
Ovocné čaje
Ovocný čaj je čaj ze sušeného ovoce a částí sušených rostlin, kde podíl ovoce je vyšší než 50 % hmotnosti. K přípravě těchto čajů se používají obvykle sušené části ovoce, koření nebo bylin. Z ovocných složek je v těchto čajích nejčastěji zastoupeno sušené jablko, sušené plody šípků i další sušené ovoce. Lahodnou chuť i vůni těmto čajům obvykle dodává přídavek koření (např. skořice, anýz, skořice, vanilka, zázvor, kardamom) nebo přídavek bylin (mateřídouška, citronová tráva, atd.). Ovocné čaje obsahují obvykle i ibišek – červený nebo bílý, který dodává čaji požadovanou barevnost a kyselost. Výhodou těchto čajů je, že je možné je pít teplé i studené, vyznačují se bohatou ovocnou vůní i chutí a neobsahují kofein. Tyto čaje jsou tak vhodné pro celou populaci včetně dětí.
Rooibos
Čaj Rooibos je čaj z červeného keře Aspalathus linearis. Rooibos je bylina, která se pěstuje pouze v Cedar Mountains na jihozápadě Jihoafrické republiky. Rooibos neobsahuje přírodní kofein, takže se dá pít celý den. Rooibos obsahuje méně polyfenolů než normální čaj, ale i tak stále ještě pomáhá neutralizovat volné radikály. Jako ostatní druhy čajů ani Rooibos neobsahuje kalorie, pokud si ho neosladíte.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Povídá Skot svému otci: "Představ si, co říkal náš mladej u snídaně - že prej ten čaj je jako vyvařená fusekle! No, já nevím, kam to mládí spěje. Považ, vařil si z něj tvůj děd, můj děd, ty i já - a mladýmu pánovi je najednou vyvařenej!"
Roibos nemusím. A z bylinek vlastí nasušenou mátu a meduňku (ale tky spíš jen jako přísadu do pravého čaje.