Cholesterol a benefity rostlinných sterolů

Cholesterol je látka tukové povahy přítomná v lidském organismu a je součástí každé buňky. Cholesterol je potřebný pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Tělo si ho vytváří jednak samo a část získává také ze stravy. Cholesterol si získal velmi špatnou pověst a působí pro mnoho lidí jako strašák, nicméně pro naše tělo je nepostradatelný. Avšak i zde platí pravidlo všeho s mírou, zvýšená hladina cholesterolu nám může škodit.

Hladina celkového cholesterolu v krvi tzv. cholesterolemie by měla být do 5 mmol/l. Pokud je cholesterolemie nad tuto hodnotu, hrozí větší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jež jsou nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích. Největším rizikem je, že vysokou hladinu cholesterolu v krvi sami nepoznáme. Nebolí a obvykle nemá ani jiné nepříjemné projevy. Cholesterol se však pomalu ukládá do cévních stěn a tím je zužuje – vzniká ateroskleróza. Nejběžnější je ischemická choroba srdeční (ICHS), kdy dochází k aterosklerotickému zúžení věnčitých tepen, které vede k nedostatečnému prokrvení srdce a omezení jeho funkce.

Jak dosáhnout rovnováhy?

Cholesterol je však nutné sledovat podrobněji. Rozeznáváme dva základní typy cholesterolu, tzv. LDL a HDL cholesterol.

LDL - tzv. "zlý" cholesterol má tendenci usazovat se v cévních stěnách a ucpávat je.

HDL - tzv. "hodný" cholesterol podporuje transport cholesterolu do jater, kde dochází k jeho odbourávání.

Vedle celkové hladiny cholesterolu je důležité sledovat zastoupení obou typů cholesterolu.

Důležitý je také poměr celkového cholesterolu a HDL cholesterolu, který by neměl být vyšší než 5,0.

Je tedy dobré znát nejen celkový cholesterol, ale také jednotlivé poměry LDL a HDL cholesterolu.

LDL pod 3 mmol/l a HDL nad 1 mmol/l u mužů.

LDL pod 3 mmol/l a HDL nad 1, 2 mmol/l u žen.

Potravou dodáváme 20-40 % cholesterolu. Nejvíce je obsažen v živočišných tucích, přijímáme ho tedy v másle, uzeninách, vnitřnostech, mase, vaječném žloutku a tučných mléčných výrobcích. Cholesterol se téměř nevyskytuje v čistě rostlinné stravě. V některých potravinách rostlinného původu jsou naopak obsaženy rostlinné steroly, které napomáhají hladinu cholesterolu snižovat.

Ve stravě nestačí hlídat si pouze příjem tuků a cholesterolu jako takového. Konzumace nevhodných tuků zvyšuje hladinu cholesterolu více než ten cholesterol, který sníme v potravinách.

Je tedy důležité ve stravě věnovat pozornost zejména složení tuků, protože nevhodné tuky dokážou nepříznivě ovlivnit hladinu LDL cholesterolu.

Špatné tuky

Nasycené mastné kyseliny převažují hlavně v tucích živočišného původu (sádlo, lůj, maso, mléčné tuky), dále jsou obsaženy v kokosovém a palmojádrovém tuku, a tedy v různých sušenkách, polevách, zmrzlinách a dalších výrobcích. Jejich spotřeba je až dvakrát vyšší než doporučují odborníci. Proto bychom měli jejich konzumaci výrazně omezit a nahradit je potravinami s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin.

Dobré tuky

Nenasycené mastné kyseliny a mezi ně patřící omega 3, omega 6, jsou převážně v rostlinných olejích (řepkový, olivový, slunečnicový, sójový) a výrobcích z nich vyrobených, např. kvalitních margarínech, rostlinných roztíratelných tucích a majonézách, dále v rybím tuku a ořeších. Mají příznivý vliv na hladinu

cholesterolu, a proto by měly být upřednostňovány a konzumovány ve větším množství než nasycené mastné kyseliny.

Co jsou rostlinné steroly

Rostlinné steroly (tzv. fytosteroly) jsou látky přírodního původu, které částečně zabraňují vstřebávání cholesterolu do krve, a tím pádem snižují hladinu celkového a LDL cholesterolu v krvi. Jejich hlavním zdrojem jsou rostlinné oleje, ovoce, zelenina, luštěniny a ořechy. Rostlinné steroly můžeme zařazovat do jídelníčku také díky rostlinnému roztíratelnému tuku Flora pro.activ, která obsahuje přidané rostlinné steroly. Bylo prokázáno, že rostlinné steroly snižují hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční. Existuje více rizikových faktorů a je důležité věnovat pozornost všem.

Nezapomeňte však, že je vhodné ke snížení cholesterolu a rizik vyplývajících z vysokého příjmu tuků přistupovat komplexněji. A to postupnou změnou stravovacích návyků, lepší technologickou úpravou jídla, snížením příjmu živočišného tuku, uzenin, tučného masa, konzumací většího množství zeleniny, ovoce a vlákniny, zajištění přiměřeného příjmu rostlinných sterolů, redukcí hmotnosti a v neposlední řadě také zařazením pravidelné pohybové aktivity.

Celozrnné crostini s artyčokovou pomazánkou

Počet porcí: 2

Obtížnost: snadné

Ingredience:

• 1 stroužek česneku
• ½ polévkové lžíce olivového oleje
• 6 plátků celozrnné bagety
• 1 polévková lžíce piniových ořechů
• 4 čajové lžičky rostlinného tuku Flora pro.activ
• 3 srdíčka artyčoků (můžete použít i konzervované artyčoky)
• 1–2 čajové lžičky citronové šťávy
• 25 g rukoly
• černý pepř

Budete potřebovat: mixér

Návod k přípravě:

1. Předehřejte troubu na 175 °C.
2. Oloupejte a rozmačkejte česnek.
3. Poté ho smíchejte s olejem a špetkou černého pepře.
4. Vzniklou česnekovou pastou lehce potřete krajíce chleba z obou stran.
5. Položte je na plech vyložený pečicím papírem a pečte v předehřáté troubě asi 10–15 minut dozlatova.
6. Zatím opražte piniové ořechy na pánvi bez tuku, opékejte tak dlouho, než získají zlatohnědou barvu.
7. Poté nechte vychladnout.
8. Pomocí mixéru rozšlehejte rostlinný tuk Flora pro.activ s artyčoky a piniovými ořechy na hrubou pomazánku.
9. Dochuťte citronovou šťávou a černým pepřem
10. Rozdělte artyčokovou pomazánku na plátky bagety, dejte na 2 talíře a navrch ozdobte rukolou.