Sledujte nás:

Je závislost jako závislost?

Zpět

Co ženy nejčastěji zapíjejí a zajídají?

To že k závislosti na alkoholu vede relativně dlouhá cesta, která je nejprve dlážděná občasným nadužíváním až pravidelným zneužíváním alkoholu, je celkem známá věc. Dle mého výzkumu (2007) mezi počáteční spouštěcí události v životě žen patří nejčastěji: komplikované rodinné vztahy a partnerské neshody: psychopatologie (především depresivní nálady, úzkosti); pracovní stres nebo nezaměstnanost; tendence ke společenské sebe-izolaci (absence pomoci a podpory v okolí přinášející intenzivní pocity opuštěnosti, pocit „na všechno jsem sama“ apod.); nuda atd. Tyto události ženy nejčastěji „zapíjejí“. Co většinou „zajídáme“?

Obávám se, že to samé. Mechanismy přejídání a nadužívání alkoholu jsou si v lecčem podobné. Často slýcháváme nebo samy tvrdíme, že jíme ze stresu. Jídlo (především sacharidy) i alkohol zprvu opravdu snižují naše úzkosti. Posléze se úzkostné stavy prohlubují. Často díky pocitům viny z přejídání se u dané osoby úzkost zvýší, načež se opět nají, aby se její úzkost snížila (bludný kruh snižování a zvyšování úzkosti). Podobně nadužíváním alkoholu se daná osoba spolehlivě propracovává k těžké formě deprese.

Zvýšený příjem jídla a/nebo pití oddaluje a současně dočasně eliminuje konfrontaci problémů. Mohu na chvíli zapomenout na dlouho se táhnoucí trable nebo akutní stres. Narůstající tukovou tkání se jakoby „chráním“ a vytvářím bariéru před svým okolím, alkoholem změněným stavem vědomí mohu „odlétnout“ do jiné dimenze. Zajídáme a/nebo zapíjíme pomyslné emocionální díry, často málo uvědomované. Zajídáme a/nebo zapíjíme je v časovém presu (rychle), často potají a s vkrádajícími se pocity viny.

Na základě pocitů viny si opakovaně můžeme slibovat, že od zítřka už najisto přestaneme tolik jíst a/nebo pít. Jenže když nemám podporu, motivaci a nevím, jak nebo proč svůj životní styl pozměnit, snadno z najezení přejdu k naučenému přejídání a sklenička se k „dobrému“ jídlu přece hodí. …

Jsem ohrožená obezitou a/nebo závislostí na alkoholu?

Obezita i závislost na alkoholu jsou závažná onemocnění vedoucí jednoznačně k sebedestrukci. Je na místě podotknout, že mechanismy rozvoje obou diagnóz se shodují jen v něčem nebo v některé fázi rozvoje a jeden člověk nebývá většinou nositelem obou těchto onemocnění. Tak např. alkoholičky jsou často kachektického vzezření (nebývají obézní) a často se potýkají i s diagnózou mentální anorexie (mnohokrát ovšem předcházelo nutkavé přejídání a/nebo bulimie).

K oběma závažným diagnózám obezity a alkoholismu se člověk „propracovává“ relativně dlouho, zpravidla mnoho let. Pakliže si kladete otázku, zda jste ohrožená svou konzumací jídla a/nebo alkoholu, nabízím malý orientační test.

Zvažte se a vypočítejte si tzv. BMI (váha v kg/ výška v m2). Vyjde-li vám BMI vyšší než 25, zamyslete se nad pravidelností a skladbou vašeho jídelníčku. Dobře vám poslouží informace k rozumnému hubnutí na www.stob.cz

Pokud máte pochybnosti ohledně své váhy nebo konzumace alkoholu, neváhejte se poradit s odborníky. Přehled odborníků najdete na www.stob.cz, poradna. Lze kozultovat ipřes skype - podrobnosti také na www.stob.cz Kontakt: tel: 602 974 962 e-mail: terapie.eva.ruzickova@email.cz

Máte-li pocit, že máte problém s poruchou příjmu potravy můžete kontaktovat Mgr. Jana Kříhová Podzemná - klinický psycholog, zaměření na terapii obezity a poruch příjmu potravy.
Kontakt: tel: 608 136 243 e-mail: jana.krihova@seznam.cz

PhDr. Eva Růžičková

Hodnocení (85 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

25. 12. 2017 21:36
Alkohol nepijí s obezitou už je to horší mám navíc 40 kilo
07. 12. 2015 12:22
Ano, vidím se. Mám závislost na jídle. Stavy úzkosti zaháním jídlem - kolikrát ani nevím, co všechno jsem snědla. Mozek prožívá blažený stav a tělo se pak trápí. Ale co s tím? Jak se bránit? Mám poruchu příjmu potravy?
24. 10. 2015 08:45
Skutečně zajímavé!
27. 02. 2014 08:47
Zajímavé, nikdy by mě nenapadlo hledat podobnosti zrovna mezi těmito závislostmi..
13. 05. 2013 23:40
zajímavý článek
13. 05. 2013 09:56
Já se snažila nezajídat problémy, ani neumocňovat dobrou náladu a mám pocit, že jsem přešla do druhého extrému. Když se cítím špatně, nebo si užívám příjemné chvilky s přáteli či partnerem, začne mi v hlavě blikat červená na jídlo: NESMÍŠ!!!
10. 05. 2013 22:04
myslím že rozhodující je -nebýt na to sám.
10. 05. 2013 18:48
10.5.2013
Boj se zavislosti je velmi obtižny,hlavně když dotyčny si nechce nechat pomoc.
10. 05. 2013 18:18
Souhlasím s Květou, že závislost na krokoměru je bezva.
09. 05. 2013 00:07
jj,někdy to vydržím,ale z toho jím a pořád mám hlad...:o(
08. 05. 2013 06:57
Bohužel i u mě jde o závislost, snažím se zajídat problémy a depky
07. 05. 2013 21:54
myslim,ze mam zavislost na jidle. Zajidam stres i pohodu.
07. 05. 2013 14:34
článek s podobnou tématikou by mohl zanalyzovat i mužskou část populace...to by mě zajímalo, v čem by se obsah článku lišil....
07. 05. 2013 11:21
Hezký článek.
07. 05. 2013 11:00
Díky
07. 05. 2013 10:17
První závislost se mě netýká, alkohol mi nechutná. Druhá závislost 100%, nezajídám stres, nýbrž jsem, bohužel, neskutečně mlsná.
07. 05. 2013 10:03
dobře napsaný článek
07. 05. 2013 09:46
Boj s každou závislostí je běh na dlouhé tratě. A zatím co alkoholik může abstinovat, jedlík jíst musí.
07. 05. 2013 09:43
Závislost je jedno jaká je, je zničující. Každá nás ničí. Závislost na jídle j nejdřív maskovaná staroslivostí a péči o rodinu. Jako každé jiné závislosti, je těžké se jí zbavit. A nikdy nejsme úplnými vítězi na závislostí.
07. 05. 2013 09:37
díky
02. 05. 2013 09:44
děkuji za článek
31. 03. 2013 21:30
Nová moje závislost - krokoměr, která vytlačila závislost na jídle... :-))
31. 03. 2013 21:22
Já jsem na jídle závislá, vím to. Vaření, pečení, kuchtění a samozřejmě jídlo, prostě kuchyň je můj svět. Mojí šancí je jedině přejít na zdravější stravování a o všem, co sním, přemýšlet, jenže mívám tendenci se rozežrat a pak doslova sežeru, co mi do ruky příjde. Osobně mám možnost porovnat dvě závislosti. Kouření a jídlo. Kouřit jsem přestala před deseti lety a stále mám strach, že kdybych to jednou zkusila, tak do toho spadnu znovu. A to je právě ten rozdíl. Kouřit nemusím, ale jíst ano. Začnu zdravě, ale těch lákadel je tolik a vůle tak slabá :-(
31. 03. 2013 17:23
Moc pěkný a pravdivý článek, já si prošla taky jednou ze závislostí a to závislostí na lécích na depresi, která přišla náhle a nečekaně. Je to už hodně let zpátky, ale dnešní moje závislost na kousku čokolády je mnohem příjemnější.
31. 03. 2013 07:54
Ještě bych k té závislosti na pohybu potřebovala lepší počasí, když si vzpomenu jak ke krásně v lese, když začíná jaro
30. 03. 2013 19:22
Toto je článek na zamyšlení, jakákoliv závislost je průšvih.
28. 03. 2013 08:31
jojo.. zase jeden pravdivej ...mám pocit že jedna závislost u mě přechází v druhou:-(.. snad je to jen tou dlouhou zimou a zase se srovnám..
27. 03. 2013 20:37
Tu malou sebereflexi musím udělat. V něčěm jsem se podle vašeho článku poznala.
27. 03. 2013 11:31
Alkohol nemusím - nic mi to neříká. Ale jídlo? Závislá na jídle tedy jsem a pořád bojuji se záchvaty přejídání. Jak jsem k tomu ale přišla - není mi pořád jasné. Řekla bych, že to jsou u mne spíše špatné stravovací návyky z dětství, kdy jsem byla vychrtlá a mamka mi všelijak podstrojovala /většinou sladké jídlo/, abych vůbec něco snědla. . Může to být ale i pozůstatek z doby, kdy byly děti malé a já neměla čas na sebe a jídlo mě zřejmě uklidňovalo. Jím spíše pro umocnění pohody. Někdy si připadám jak blázen - v hlavě mi to najednou přeskočí a já nemohu jídlu odolat.
27. 03. 2013 09:51
Naštěstí se stávám závislá na těchto stránkách...
27. 03. 2013 08:31
To je sympatická závislost Jilkajdo :-)
27. 03. 2013 06:13
V poslední době začínám přeměňovat závislost na jídle na závislost na pohybu .
26. 03. 2013 16:37
Stresové situace jsou u mě spouštěčem k přejídání, naštěstí ne k popíjení. Tvrdý alkohol vůbec nepiju, jen občas si dám dvojku kvalitního červeného vína, tak 1x za týden nebo 14 dní.
26. 03. 2013 09:59
A co závislost na těchto stránkách?:-)
26. 03. 2013 06:26
Alkohol mě nic neříká, při rodinných oslavách občas vinný střik
21. 03. 2013 21:18
Na alkoholu závislá určitě nejsem, protože vůbec nepiji. O čokoládě se to ovšem říct nedá..
14. 03. 2013 14:42
Dřív jsem si dala i víc skleniček než 1 zdravotní, ale naskakují pak sacharidy, takže při hubnutí si dám jen tu 1 zdravotní dvojku :-) žádnej problém :-)
09. 03. 2013 21:04
myslím, že alkoholová závislost i přejídání jsou vždy jen zástupné problémy, kterými přehlušujeme ty skutečně nás sužující. SW alkoholem nemám problém, ale s přejídáním ano..
09. 03. 2013 16:46
Já jsem vždycky za exota tím, že nechci pít;-)
03. 03. 2013 11:35
Nikdy jsem neměla sklon k závoslosti na alkoholu, ale článek přesně vystihuje, které životní události, nebo psychické stavy mohou spouštět závislost na jídle . Můj případ je tedy sklon k přibírání v důsledku nesprávné výživy, nepravidelné stravy, namdíra pojídaní sacharidů...:-(
26. 02. 2013 19:34
Co dodat? Snad jen škoda, že má ten článek pravdu. :-(
22. 02. 2013 11:13
člověk si myslí,že už má ty hrůzy puberty a dětství za sebou a koukám ono ne...nechápu...zase jsem se v tom článku našla a přitom mám krásnou rodinu a manžel mě miluje.
21. 10. 2012 17:12
Díky za zajímavé informace!
04. 02. 2012 11:53
Výborný článek. Naprosto přesně popisuje zdroj moji obrovské touhy zaplnit se sacharidama, od puberty... ale neuvědomělý zdroj.. ted už vím, že je to stresem z rozpadlé rodiny, psychickou nemocí v rodině atd, kterou navenek docela výborně zvládám a působím vyrovnaně, ale večer se nacpu klidně samotným chlebem, a je mi přjemněji. Ale už pracuji na jiných způsobech odbourávání nahromaděného adrenalinu - cvičením. tak snad vydržím :)
10. 09. 2010 09:42
V rodině se objevil sklon ke zvýšené konzumaci alkoholu. Proto jsem se mu odjakživa vyhýbala. Doposud mě nenapadlo, že je možné, že jsem se vyhla závislosti na alkoholu - závislostí na jídle.Děkuji za zajímavé info

Naši partneři