Bc. Veronika Pourová
Pro zdravého dospělého jedince by neměl být problém dodržet dostatečný pitný režim – někdy to samozřejmě chce trochu snahy a osvojení určitých návyků, ale jde to. Problém však může nastat u dětí, protože ty ještě nemusí správně rozpoznat pocit žízně, a pokud jsou zabrané do hry, na sklenici s vodou si ani nevzpomenou. Je proto důležité, aby jim rodiče pitný režim připomínali a učili je tak správným návykům. Dětské tělo má vyšší zastoupení vody a je na její ztráty velmi citlivé. Stejně velká ztráta tekutin může být pro dospělého naprosto normální, pro dítě ale může znamenat nebezpečí vedoucí až ke kolapsu organizmu.
Též senioři mohou mít problém s naplněním pitného režimu, ve většině případů proto, že s věkem klesá pocit žízně a pokud senior není naučený, že má několikrát denně vypít sklenici vody, může jednoduše zapomenout. Je důležité, aby si toto senioři uvědomili a snažili se na pitný režim o to více myslet a vybudovat si z něj určitý rituál. Dehydratace bývá u starých lidí bohužel velice častá a zvláště v letních dnech velmi nebezpečná. Pokud navíc člověk ve vysokém věku žije sám, může z kombinace horkého vzduchu a nedostatečné hydratace zkolabovat, čehož si mohou příbuzní všimnout až po několika dnech, kdy jim babička nebere telefon. Komplikací je i to, že senioři často užívají četnou medikaci a pokud si po určitou dobu nevezmou své léky, riziko ohrožení na životě stoupá. Připomeňte proto svým rodičům či prarodičům důležitost pitného režimu a v letních dnech s nimi častěji komunikujte, abyste se ujistili, že je vše v pořádku.
V horkých letních dnech by však měl na pitný režim myslet opravdu každý, protože stačí delší pobyt na slunci bez přísunu vody a problém může být na světě. Pokud navíc v tomto počasí sportujete nebo navštěvujete saunu, láhev s vodou je opravdovou nutností.
Dehydratací jsou také ohroženi nemocní lidé, a to zvláště pokud ztrácejí větší množství tekutin – ať už rozsáhlejším poraněním, popáleninami, horečkou nebo průjmovým onemocněním a zvracením. Opět platí zvýšená výstraha u dětí a seniorů, kteří takto onemocní, protože zvláště u nich může mít nedostatek tekutin fatální následky.
Pitný režim by měl být kontrolován také v případě pacientů s nedostatečností ledvin a s některými onemocněními srdce. Konkrétní doporučení by však měl poskytnout ošetřující lékař, protože u různých pacientů se bude lišit.
Nejen nedostatečný, ale i nadměrný přísun tekutin může být nebezpečný. Pozor by si na něj měli dát namotivovaní sportovci, kteří si nesprávně interpretují doporučení o pitném režimu pro profesionální sportovce a snaží se po výkonu vypít co nejvíce vody, a to až v množství několika litrů. Takové počínání může být opravdu nebezpečné, více jsme se tomuto tématu věnovali v tomto článku. Proto je důležité mít s sebou láhev s vodou už při sportu a tekutiny doplňovat postupně v menším množství.
Nadměrný přísun tekutin se též může objevit u jedinců trpících poruchami příjmu potravy, a to buď jako kompenzace hladu nebo jako způsob, jak před kontrolním vážením dosáhnout vyšší hmotnosti, aby byli lékaři spokojení. Organismus trpící těmito poruchami je však oslabený a přísun velkého množství tekutin naráz může být o to nebezpečnější.
Nadměrný příjem tekutin může také vést k podezření na diabetes mellitus, tedy cukrovku. Zdravý člověk totiž močí nevylučuje cukr, neléčený diabetik však ano. Cukr s sebou pak strhává tekutiny, a proto se u takového jedince objeví kromě častých návštěv toalety též neuhasitelná žízeň. Takový člověk může vypít až 5 litrů tekutin denně, aniž by ho žízeň přešla. Méně časté onemocnění, při kterém neléčený pacient často močí a má zvýšenou potřebu pít, je diabetes insipidus, tedy úplavice žíznivá. Pokud tedy denně při běžné aktivitě a při ne úplně horkém dnu vypijete třeba 4-5 litrů tekutin a stále máte žízeň, raději navštivte lékaře.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
