Ach, ty mé zlozvyky!

Dost často se mi stává, že "nejsem nikde s ničím hotova". Asi je to ve mně, ale pracuju na nápravě :-).

Danabatková: Zapeklitá situace. Zkus to rozkrokovat. Maličké změny k lepšímu, které zkusíš postupně zavádět a dodržovat. Hlavně nechtěj změnit všechno najednou. Držím palce.

babockaXXX - posílám odkaz na dobrý článek https://psychologie.cz/nocni-hoste/

Danabatkova.Palec nahoru,také se snažím o překonávání lenosti,ke které mám velmi vřelý vztah,obzvláště v tomto ročním období.
martika.babockaxxxJsem na tom podobně jak s jídlem,tak i se spánkem(babockaxxx),usínám pozdě anebo taky neusnu a vyspávám dopoledne a pak je k lenosti hodně blízko.a ač denně nějaký ten pohyb zařadím,přesto nehubnu.

Včera i dnes jsem dala svému tělu zabrat doufám, že to vydržím aspoň celý měsíc chci se hýbat a překonávat svou lenost :-) chci a chci a chci !!!!!!

Včera i dnes jsem dala svému tělu zabrat doufám, že to vydržím aspoň celý měsíc chci se hýbat a překonávat svou lenost :-) chci a chci a chci !!!!!!

Ahoj holky, vracím se domů z práce s manželem pokaždé kolem půl deváté večer. No, a připravím večeři pro zbytek rodiny - tři děti - a dlouhou dobu jsem s nimi večeřela taky, ale vždy něco jiného, kousek sýra, salát, čaj, pak jsem jedla to, co měli oni, teď jsem ve stádiu únavy a totálního rozkladu - šichta pondělí až sobota večer, čili není problém sníst v devět večer dva knedlíky s rajskou omáčkou, zatímco ostatní si dají i něco lehčího. Kilča jdou nahoru, chtěla bych znovu v sobě najít tu motivaci a začít hubnout jako kdysi... ale když tak vás čtu, tak si říkáom, že jste asi na tom byly podobně, a možná jste místo jenom starání se o druhé začaly taky myslet v tomto směru i na sebe,,,,

Můj momentální největší zlozvyk je vypravit se do postele co možná nejpozději. Samozřejmě s pocitem, že stejně nebudu moci usnout, tak co. Vzhledem k tomu, že jsem v důchodu, tak mohu ráno vyspávat, nicméně mám pocit, že to není úplně ono. Mám naplánovanou spoustu věcí, které chci udělat a ten plán je pak úplně ve psí, protože pak udělám jen polovičku věcí podle plánu a některé stále odkládám na někdy. Nikdo mne opravdu nenutí chodit pozdě spát, dokonce vím, že je naprostá pitomost hrát scrabble na netu před spaním a současně myslet na 1000 věcí v rodině, místo, abych si vzala knížku, aby si trochu mozek odpočinul. Tak já to s tou knížkou zkusím.

tkoskubova: Díky, to jsem přesně potřebovala slyšet:-). Příště si na kopci místo hekání vzpomenu na Tvůj vzkaz a budu si opakovat "Věřím Táně, dokážu to" :-).

nevzdavatse.Děkuji za podporu.Sama jsem si řekla,že nemá cenu si vyčítat,když máš na něco chuť a nepřeháníš to,tak jednou za čas,proč ne.Celou bonboniéru si snad tak brzy nedám,ale chutě jsou.Pády z kola znám,také jsem to na novém párkrát vyzkoušela a dopadlo to naštěstí dobře až na jeden pád.a ten byl takový nevinný,spadla jsem na rovině a bylo z toho ošetření na chirurgické ambulanci.Nemyslím,že musíš jezdit jak podělaná,spíše si pomalu zvykat na nové brzdy.Také mi to trvalo nějakou chvíli,neboj,zvládneš to.

nevzdavatse.Děkuji za podporu.Sama jsem si řekla,že nemá cenu si vyčítat,když máš na něco chuť a nepřeháníš to,tak jednou za čas,proč ne.Celou bonboniéru si snad tak brzy nedám,ale chutě jsou.Pády z kola znám,také jsem to na novém párkrát vyzkoušela a dopadlo to naštěstí dobře až na jeden pád.a ten byl takový nevinný,spadla jsem na rovině a bylo z toho ošetření na chirurgické ambulanci.Nemyslím,že musíš jezdit jak podělaná,spíše si pomalu zvykat na nové brzdy.Také mi to trvalo nějakou chvíli,neboj,zvládneš to.

nevzdavatse.Děkuji za podporu.Sama jsem si řekla,že nemá cenu si vyčítat,když máš na něco chuť a nepřeháníš to,tak jednou za čas,proč ne.Celou bonboniéru si snad tak brzy nedám,ale chutě jsou.Pády z kola znám,také jsem to na novém párkrát vyzkoušela a dopadlo to naštěstí dobře až na jeden pád.a ten byl takový nevinný,spadla jsem na rovině a bylo z toho ošetření na chirurgické ambulanci.Nemyslím,že musíš jezdit jak podělaná,spíše si pomalu zvykat na nové brzdy.Také mi to trvalo nějakou chvíli,neboj,zvládneš to.

tkoskubova: Stalo se, zpátky to člověk nedá, tak si to nemá cenu vyčítat. To děláš dobře. Třeba se zadaří příště. Navíc, ty máš určitě dost značný výdej energie, tak se leccos unese :-).
Já jsem minulý týden spadla ze svého nového kola - brzdy jsou podstatně citlivější, než na mém starém vehiklu. Kromě pár modřin se mi nic nestalo,Od té doby ale jezdím z kopce jak podělaná koleduji si tak o další pád. Snad to nějak překonám.

Přes den nehřeším,jen ty večery.....V týdnu jsem koupila bonboniéru,původní úmysl-dárek k narozeninám-se bohužel rozplynul jak pára nad hrncem.Hned ten samý den jsem zpracovala polovinu a další den pak zbytek až na 3 bonbony.A žádné výčitky nebyly!!!

Můj zlozvyk je, trčet na internetu i když je hezky.Koukejte, co jsem zahlídla:-))
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/90450/vzpoura-sadelniku-kdyz-se-obezita-stava-uznavanou-normou.html
Kdyžtak koukněte i do diskuze:-O........co vy na to?Jak se na to dívají stobáci, kteří přece o té problematice něco védí dlouhodobě.Případné reakce na můj profil, prosím.Ať se tu zlozvykárna neplevelí.Díky.

sifaka: jo, 56 bych chtěla mít. Teď se to blíží k 60 kg. Já jsem zase dostala chuť na sladké a našla jsem tu čtyři čtverečky nugátové pochoutky. Už tu, chudák, ležely nepovšimnutá skoro měsíc.

Macatice 56!.............včera jsem propadla mému novému ošklivemu zlozvyku-spolkla jsem malý sáček Moravských bramburku a ulehla to pelíšku po noční směně.I když ......hmm, když je to dopoledne:-))

Včera jsem se nechala ukecat od mamky a dala si zmrzku a zákusek. Ale bez výčitek... :-)

sifaka:jo, zmrzku v Parze bych si dala ráda. Ale budu to nuset jeětě dva a půl měsíce vydržet. :-)

no dnes jsem tomu dala-zmrzka a vídeň

Kurec, málem jsem napsala "v Parze"!.......co udělá jedna přesmyčka a čovek je ouplně někde jinde :-))

Když čtu zmrzka, ....dlouhou dobu se připravuju až se objevím v Praze, na trdelník se zmrzkou.Tak jsem zvědav, zda mi to vyjde:-)

Já jsem zase neodolala moučníku - palačince se zmrzlinou a šlehačkou. Ale už jsem hodně dlouho neměla žádný dezert.

Čokoláda mne zatím nechává chladnou, Ale upřímně, mám vyzkoušeno, že jak má nadvládu stres, je bez šance, že bych snědla "jen kousek". V takové chvíli se neovládám a sním ji prostě celou

Neodolala jsem sladké pochoutce, kočičím jazýčkům(mimo jiné byly připraveny jako malý dárek) a snědla jsem je na dvakrát.

Zobu borůvky co to dá :-))

Já se pořád nemůžu zbavit závislosti na žitných kytičkách a občas si smlsnu na kousku hořké čokošky

Tak já zase holduju uzeným mandlím. Jako náhražce uzeného masa - ovšem v daleko menším objemu. Akorát té soli určitě bude víc. Ale vzhledem k tomu, jak se v těch vedrech potím a že jinak skoro nesolím, myslím, že to není s mým příjmem soli tak strašné.

Poslední dobou mám jako dobrůtku mandle v hořké čokoládě, ale stačí jeden dva kousky a mám dost na dost dlouho. Když jsou třešně, maliny, jahody a další ovoce, tak ani chuť na jiné sladké nemám.

Hořkou čokoládu také můžu,té nesním takové množství,a co ještě mám jako dobrůtku-sojový suk.

ajanka: Tak zeleniny tam teda ani moc nebylo, i kdybych ji chtěla. Masa taky ne přehnaně moc - i když pořádný kus prasete a jeden maličký grilovaný stejk jsem si vzala. Ale zato tam bylo plno studených rolád - myslím, že to bylo kuřecí se špenátem a pak sýrové - ty aspoň měly u sebe rajčata. A pak moc dobrý ovocný koláč.

ajanka : správně a má i vlákninu, hořkou čokoládu můžu a právě kvalitní hořkou si občas koupím a klidně mi stačí zahnat chutˇ 1 - 2 kostičkami. Mon cheri mi rozhodně 1 bonbom nestačí, ani 2 , nejméně 3 !!!!!!

Macatice: myslím, že pokrmy z masa, by se měly začít bát, za to zelenina, může být v klidu :-)!
Tak si tam nech chutnat ;-)! Není to určitě častá akce :-).

Masa55: jo to je dobrůtka :-), pokud jsi ji snědla na 3x tak to ještě není tak hrozný a taky to není dennodenně , že :-). A zrovna tato je z hořké čokošky, takže jsi doplnila i hořčík :-).

My máme dneska firemní párty. tak to se zase určitě nacpu k prasknutí.

Dcera mi s Jasmínkou přivezla Mon CHeri bonbonieru......tu chuť tak miluji, že jsem nevydržela a snědla ji na 3 x.Jo jo rto se neovládnu, ale za tak často ji nemám, tak si nic nevyčítám....

nevzdavatse: No vida! Od klobásy mě osvobodilo pumí kotě, za kterým jsem se honila. A tak mám na svém kontě jen zmrzlinu, za kterou děkuju Buchtíkovi :-)Byla moc dobrá, míchaná s citronovou.

Kysané zelí s těstovonama a uzený, to neznám, ale kysané zelí mám moc ráda :-).
tkoskubova: tak už žádné domácí zasoby dobrůtek nedělej, nebude tě mít co lákat :-).

Včera po narozeninové párty jsem byla přesvědčená,že doma bude půst a ničeho mně netřeba.Velký omyl!Poslední krabička hroznového cukru vzala za své,nechala jsem si na dnes jen malý zbyteček.

mám z přehřátého organismu nechuť k přemýšlení a tím pádem NEPLÁNUJU CO UVAŘIT, NEZAPISUJU CO JSEM SNĚDLA a je to tady. na značky se vracím s velkým odhodláním každé ráno, ale brzy dopoledne už je nemůžu najít a s mírnými /veééééélmi malými/ výčitkami uždibuju ode všeho, co se doma najde. teď to dokonce nebyl ždibec, ale celá porce mrkvového dortu s tvarohovomáslovým krémem. dort byl připravený na MDD, ale vnoučata "neměly čas přijít" …..

Ani dneska nejdu s čistým štítem. Na Klamoši jsem si dala moc dobrou libovou grilovanou klobásu. A opět bez výčitek. Jak psala Máša, "děj se vůle Boží". moc jsem si pochutnala. Ale už zase šup "zpátky na značky" :-).

nevzdavatse: Tak to my jsme měli zahradní narozeninovou párty dneska. Radji ani nebudu vypisovat, co vše jsem snědla. Kdepak jen z§staly rady a předsevzetí z měsíce nepřejídání se z loňského projektu?

Já jsem taky měla na včerejší zahradní oslavě narozenin kamaráda od jídla "boule za ušima". Nebudu si to ale vyčítat a nazvu to tím "plánovaným vybočením" :-).

Včera jsem byla u "Vietnamců"(obchůdek,kde mají vše)koupit si nový hrnek na kávičku ,ten neměli,zato jsem sehnala olej ve spray(promažu si s ním dle doporučení odborníků řetěz na kole),pak se mi líbily tříčtvrťáky za pouhých 120,-Kč,nekupte to!Spokojená s dobrým nákupem jsem přihodila margotku.Ta však nevydržela,respektive já nevydržela a musela jí doslova "sežrat" na jeden zátah.

Tak těstoviny s anglickou krkovičkou na cibulce a se zelím (kysaný, ne hlávkovým) si občas taky dělám. V jednom hrnci=papińáku je to skoro rychlovka :-)

Já než jsem se přivdala k " maďarům " jsem to vůbec neznala. Ale maďarská kuchyně mne hodně oslovila a tak jsem se to od tchýně vše učila. Ona taky dělala domácí a z prkénka je nožem rovnou házela do vařící vody.To já je dělám celá lěta z kupovaného a přes síto pouštím do vařící vody. Jsou moc moc dobré. Taky mne naučila falešné halušky, to bylo s těstovinami a hlávkovým zelím a s angl.slaninou.

Halušky/noky dělat neumím, mně se vždycky nějak rozblemcaly, tak se o ně ani nepokouším. A ani v některých restauracích nestojí za nic. Když jsme byli na Čingově ve Slovenském ráji, ta jsem na ně chodila skoro denně - bud s bryndzou, nebo se zelím a uzeným. A žinčicu k tomu.

Masa55: od tchyně mám stejné jídlo jen tomu říkáme noky se zelím, ale je tam i to uzené. Noky děláme domácí - než začne vřít voda, tak mám těsto na noky hotové.

martashi : halušky v prášku mám doma vždy, a dělám je s opékaným kyselým zelím ( toto mne naučila moje první tchýně, maďarka ) a uzeným, ale to neni rychlovka.
Ale se zlozvykem sladkých jídel jako naše hlavní starvování úspěšně - neúspěšně bojuji již rok, ale myslím si , že se daří, rozhodně je to mnohem , mnohem lepší než před rokem..

Tak u nás "rychlovky" jistí vždy buď zelené fazolky v mrazáku, případně kus ryby, která rozmrzne skoro hned a další alternativou jsou buď vejce nebo tvarohová pomazánka na tisíc způsobů :-).

Masa55: Tak takhle to rychlovka je. Jý si jako rychlovku dělám kuskus - naleju horkou vodu z konvice a nechám odstát asi 7minut. Buď do toho něco zamíchám jen tak za syrova (rajče, šunka, sýr), nebo udělám na pánvi něco na cibulce.

Tak to já když tohle dělám, tak žádný kupování buchtiček nebo škubánky v prášku, ale hezky všechno domácí . To potom teda rychlovka není.... Dokonce jsem se po škubáncích v prášku ani v obchodě nesháněla...

Jirina55..To snad bude jen duševní potrava, ne?A kdyby ne, taky dobrý... Kdo tu psal o celuloze? Nebudeš potřebovat zachodak :-))

Massa55: jako první pomoc dobrý, ale já bych doma neuspěla. Ještě by se na rychlo daly uvařit halušky z krabičky, taky bleskový a zamíchat se zelím nebo sýrem a hotovo.

Macatice : buchtičky koupím už hotové a uvařený pudink je raz dva. Škubánky mám doma v pohotovsti též jako sypkou směs. Nasypat do horkého mléka , zamíchat a nechat chvilku odstát.. v tu dobu akorát namelu mák... a je to !!!

tkoskubova: Chápu tě, přesně tohle já mám s čokoládou. Jiřina55: pozor, ať ti zase není špatně, bude to asi hodně výživné.

Macatice: konečně jsem našla způsob jak na ni.

Masa55:Buchtičky s krémem a škubánky - tomu říkáš rychlá jídla? To an nechci vědět, jak dlouho ti trvají ta "pomalá"...

Jirina55: časopis = papér = celulóza - to budeš mít vlákniny! :-)

Jinak já jsem si dneska udělala krupičnou kaši - a užjsem se na ni chystala asi 14 dní.

Do ukončení cyklu mi zbývají dva týdny a svůj boj s chutí na brambůrky zatím dodržuju. Z obchodu jsem si přinesla časák Téma VŠECHNY KRÁSY ČESKA. Za chvíli se pustím do konzumace.

Nemám to jako letitý zlozvyk,přesně si nepamatuji dobu,ale jedno vím určitě,že tyto chutě jsem měla ještě v dětství a mládí.Mám moc ráda hroznový cukr a pokud si pamatuji,tak jsme ho vozil z NDR,ten byl moc chutný.Lepší jsem nejedla.a zřejmě jako vzpomínka na tuto dobu zůstala i ta lahodná chuť,a jakmile doma nemám přísun,tak jsem nervózní.

Letité zlozvyky se opravdu velmi těžko odbourávají. Když jsem v časovém presu, tak vždy sáhnu na rychlá sladká jídla .Tedky se to zase ukázalo, dva dny jsem byla s maminou po doktorech a po příjezdu dom jsem jídlo vyřešila buchtičkama s krémem a druhý den škubánky s mákem.Mozek automaticky vyhodnotil : něco rychle k obědu ????No buchtičky budou raz dva !!!!!!Neni v lednici nic uvařeno???Co je rychlé ??? Krupicová kaše !!! Automaticky přemýšlím nad sladkýma jídlama.......tady teda mám ještě co dělat !!!!!

Masa55.Mášo,moc děkuji,vím,kde je Norma.Na Sedlec jezdím jinudy,bydlím na Růžáku,takže to je od nás 1 km.V každém případě se do do té prodejny v rodinném domku vypravím,taky to od nás není daleko(když to vezmu zkratkou).

Jirina55: Ajta, rybí komentář sice patřil Máše, ale nevadí, hlavně že ti lososí bříška taky chutnají. Používám je stejně jako ty - do rybího maglajzu (neodvažuji se tomu říkat ani salát ani pomazánka :-) nebo často jen tak samotná, jako mlsání je to asi lepší než uzená krkovička :-)

Táňo je to směrem na Sedlec,u archívu na kruháči odboč na ten Sedlec a jestli víš, je tam Norma, tak kousek ještě dál. Je to v rodinném domku.Vedle stojí ten veliký barák s věžičkami a velkou zahradou.

Masa55.Mášo,fandím Ti a musím se také přiznat ke stejnému zlozvyku,potřebuji jíst ryby dost často.Nakoupila jsem si do zásoby afrického sumečka,candáta a ještě mám v mrazáku kousek pstruha.Vůbec nevím o té prodejně ryb ve Varech,kde to,prosím, je?

Macatice: lososí bříška taky miluju a málo kdy se dočkají nějakého vylepšení. Většinou skončí v bříšku a v lepším případě v salátu. A na Jizerku se vypravíme. Příroda tam do slova líbá duši. Pomalu začneme formulovat výlet, ke kterému se určitě přidá někdo další.

Jirina55: Tak to máš parádní. Dneska v Penny neměli ani slanečky - prý je teď už nedostávají. Tak aspoň jsem si vzala da lahůdkové rybí řezy a prodavačka mi vybrala dvě pěkná lososí bříška :-)

Jirina55: Jizerky mám prochozené s rodiči na běžkách, sice hlavně okolo Bedřichova, protože teta měla domek v Janově.
Myslím, že přírodní terén zvládnu lépe než překážky v podobě výkopů, asfaltovacích strojů, bíločervených zátarasů, řetězových zábradlíček ve výši kolen a jiné lahůdky. Ale řemeslníci čšera před naší firmou, kteří dokončují opravu silnice po havárii vody, byli fajn, a když mě zahlídli, jak tam nešťastně koukám, kudy kam, dovedli mě k pěšince mezi keři - vyšlapané místo rozkopaného chodníku.

Tedy devčata vy jste vzorňačky :-)

Macku budeš se asi divit, ale dnes jsem si našla, kde je ve Varech prodejna ryb : KV Ryby, prodej živých a i uzených ryb. Na 18. a 19 již reklamují další nášup uzených ryb a berou na tyto dny i objednávky. Rozhodně se tam vypravíme.Kupovat ale hlavně jíst ryby je už mým " zlozvykem " !!!!!!!!

Děvčata moc vás chválím za společné výletování :-)!

Jirina55: Už se těším na 3.6., doufám, že to klapne a nic mi nezhatí přání užít si další společný výlet.

Jiřinko, Ty jsi chápavý človíček a v úterý na Jizerce bylo nádherně. Tak mně napadá, že za pomocí asistenčních psů by se Ti tam moc líbilo. Jen ten Bukovec bychom vynechali....

Č 2 se rozhodně za hřích považovat nedá. Že jsi svým příkladem svedla takového pecivála, jako jsem já, a už dvakrát ho zvedla ze židle od jeho počítače, aby nezapomněl, že nohy byly stvořeny především k chůzi, to není hřích, ale ZÁSLUŽNÝ ČIN! :-)

Mým hříchem jsou obyčejné, solené - nesolené nejsou k mání - brambůrky. Konzumovala jsem je prakticky každý den ale to už dnes není a brambůrkový půst jsem si uložila do konce hubnoucího cyklu. A i když mne dnes při nákupu kroky vedly ke známému regálu, zůstal můj hřích před pokladnou. Mým hříchem č. 2 jsou toulky po naší zemičce a i když bývají na kolech, bohatě je doplňuju chůzí ...

Pokud mám vyvážený jídelníček - zelené semaforky- nemívám na sladké chuť vůbec. Někdy ale vidím extra vyvedený moučník a pak je to spíš zvědavost na chuť a zpracování.

Aby nedoělo k mýlce - to nebylo tak, že bych nějak odolávala své mlsnotě, ale zkrátka a dobře - po dvou figurkách jsem měla dost a na další už jsem chuť neměla. Chtěla jsem tím říct, že sladkému se opravdu dá odvyknout - aspoň u takoých vrozených masožravců, jako jsem já.

Sušené meruňky mám neustále v zásobě,bohužel,jich nesním jen pár nakrájených kousků.......

Holky, Váš "vývoj" je následováníhodný :-).

Macku, pochvaluji tě. Já se taky pochválím, neboť běhen jednoho roku jsem se zbavila jednoho strašného zlozvyku a to , že po každém jídle jsem měla tzv. sladkou tečku !!!!!! Dovoluji si denně 1 x sladké k odpolední kávě .

Macatice: to bych asi nedokázala.... já když už, tak to stojí za to :-(

Sladké řeším sušeným ovocem ,taková sušená meruňka nakrájená na víc kousků dobře zapitá zeleným čajem nebo vodou vykoná své :-))

Macatice jsi fakt dobrá, takhle udržet chutě na uzdě! To mě to moc nejde :-( Zjistila jsem, že po sladkém sáhnu většinou, když je mi ouvej po těle, což bylo tento týden vícekrát. A teď, babo raď.... tou babou samo nemyslím tebe :-)

Celý týden se snažím nejíst sladké (naposled to byla zmrzlina na prvomájovém výletě) a tučné uzené (lososí bříška a uzené makrely se nepočítají, ale pravda, v půlce minulého týdne jsem neodolala uzeným kuřecím stehnům). Dneska konečně po odběech! Celou dobu jsem se těšila, jak si konečně dám vánoční čokoládové lanýžové figurky. Mimochodem, ty želé arabesky jsou pořád nenačaté a stále to nevypadá, že by se ve frontě na spotřebu hned tak dostaly na řadu - ony mi snad fakt vydrží až do Vánoc! :-)
Myslela jsem, že se budu muset krotit, abych nestláskala najednou celý zbytek krabice.
Po příchou domů jsem si však vtipně napřed udělala JÍDLO (jasně, pořádná porce anglické krkovičky, na cibulce a žampionech, plus vejce, a k tomu celozrnný kuskus). A teprve pak kafčo a k němu ty figurky. Jedna - mňam. Druhá - a hele, klidně by jí mohla být jen půlka. No co, dojedla jsem ji, ale zbytek krabice (ještě asi ze třetiny plné) skončil zase ve skříni. :-)

martashi: To jo, to by mi chuťově odpovídalo - šlehaný tvaroh s pudinkem, kapku máslový.
Dík za odkaz na kytičky, podívám se na to, až budu mít kloudné připojerní. Tady na chatičce jsem ráda, když se vůbec někam dostau.
Já sama sušenkám moc neholduju, ale na Vánoce vždycke hledám něco, co bych mohla polepovat krémem. Letos - teda kalendářně vlastně loni jsem našla něco, snad se to jmenovalo celozrněnky. Celozrnnémalé sušenky různých tvarů - nejhezčí byla srdíčka - jedny tuším s medem a jedny snad kakaové.

https://www.sladkosti.net/zitne-skoricove-kyticky-dia/

Macatice: náplň do Pražského koláče má být ze dvou třetin tvaroh, poslední třetinu tvoří vanilkový pudink s plátkem másla přidaným nakonec při vaření pudinku. Vše se sešlehá dohromady. Nejlepší je druhý den (trochu rozleželý).

Macatice: žitné kytičky jsou ne moc sladké sušenky ze žitné mouky, se slunečnicovými semínky, velikosti pusinek. Prodávají je u nás v pekárnách, cukrárnách. Jsou v průhledném sáčku. Zkus se po nich podívat a ochutnat :-)

Já sladké miluji, ale zmrzliny moc nemusím, tak, sem tam dám jogurtovou, ale aby mi tekly sliny u každého stánku jako mému mužovi, tak to fakt nehrozí.....

nevzdavatse: Jojo, zmrzlina byla moc dobrá. A šly jste mi dobrým příkladem - dala jsem si jen dva kopečky, i když já sama bych i určitě dala tři. A ani jsem si neosladila kávu - přikusovala jsem k ní místo cukru tu sladkou kornoutovou oplatku :-)

martashi: Pražský koláč jsem taky moc ráda mlsávala. Jenže ta náplň bývala více mastná než tvarohová. Ale pravda je, že už jsem ho hodně dlouho neviděla.

bessi: Uzenému ocásku jsem tehdy odolala, ale uzenému kuřecímu stehnu dneska ne. Ale je pravda, že to byl kus pravého masa (když teda nepočítám ryby) zase po dlouhé době.
A co to jsou "žitné kytičky"?

Já dnes v zmrzlinovém ráji švestková a maková zmrzlina s čokoládovou polevou a griliášovým posypem. A k tomu latté ...... . Dobrota to byla, žádné výčitky, mňam!!! :-)

Já pořád ujíždím na žitných kytičkách. Když oni jsou tak strašně dobré

martashi: to neznám, ale musí to být strašně dobrýýýý...dala bych si, ale moje váha mi to nedoporučuje...

Macatice: tebe nezlákal ocásek? Tedy uzený :-) Tak to čumím...

Dnes peču "Pražské koláče" - upečený kulatý koláč sypaný drobenkou se skořicí po upečení prokrojený a plněný tvarohovou nádivkou s vanilkovou příchutí. Kdysi velmi oblíbený v pražských pekařstvích, ale dnes tak cenově na výši,že ho raději peču doma.

sifaka : tak daleko ještě nejsem !!!!!!A pochybuji, že někdy budu !!!!
martashi : rabarborový koláč miluji s tvarohem......hm dala bych si.......
tkoskubova : tomu taky nemůžu uvěřit, neni ti dobře ?????

Holky, jste frajerky obě. My jsme si dali v Polsku mandlový dezert. Vypadal jako domácí moučník bez polevy a "tvářil se skoro neškodně". Byl vynikající ale oběma nám po něm bylo opravdu těžko. Chybná volba, měli jsme jet "napůl" :-).

tkoskubova: Nekoupila si hroznový cukr? Není možná!
Áááá - už chápu. Oni ho neměli, co? :-)
Ale vážně, jestlis odolala hrozovému cukru, jsi stejně dobrá jako já dneska, když jsem odolala uzenému ocásku :-)

Já pekla rebarborový koláč s drobenkou a tvarohový závin se skořicovou drobenkou navrch, ochutnala jsem jen jedno kousnutí od každého druhu a mám jsem vybráno na kdovíjak dlouho :-))

Tak to sladké mě provází neustále,i když čokoládu jsem kupovala dnes (80%)po docela delší době.Jsem zvědavá,jak dlouho vydrží.Ale nekoupila jsem si hroznový cukr,a to je co říci!

Mašo, péct můžeš ale jíst to nesmíš :-))

Včera mne muž zase ukecal a upekla jsem koláč ořechovo jablečný, celý plech a pěkně polité čokoládou.... ach jo..

Já sice sladké jím taky celekm málokdy, ale i tak už jsem od Vánoc kilo a půl přibrala.

Občas si zobnu i sladkého, ale není to nijak často. A většinou vyberu jen ovocné a méně sladké. Raději ovoce ale i v něm je sacharidů ažaž

jesus: tak to máš super, brala bych to, to by se mi hublo :-)

ZÁKUSKY A SLADKÝ NEMUSÍM

Je to pravda už minulá výzva mne evokovala k rychlému jídlu ( a to já mám naučené, zvyknuté na sladká jídla ), takže byly škubánky, pak buchtičky ze šodo, žemlovka.., pudink s banánem. sladká ovesná kaše.....a výsledke dnes ráno je takový jaký je. Když neuhlídám sacharidy, tak celý můj pohyb je na nic.Tak začínám začínám znova ....ach jo ....

Tak mě dostal ten můj sladký zlozvyk... Mám zpátky, to co jsem shodila a začínám znova... ach jo :-(

Macatice: to sis pěkně odpočinula, já už se na to těším - v příštím týdnu s dědou osiříme, vnoučátka se vrátěj k rodičům a já si dáchnu :-) Bylo to tentokrát věru náročné :-)polední klid sice byl, ale jen na jedno ucho a jedno oko a v noci totéž. Takže první bezvnoučková noc bude dlouhá :-))

Na tom, že jednou z příčin mlsání je nuda, určitě něco bude. Včera večer jsem po pletí, trochu navlhlá, trochu prochladlá zalezla pod střechu, kde jediné topení byla naplno puštěná lednice (zapnuli jsme ji prvně po zimě, a že výměník pěkně topil - aspoň, že tak, dneska ráno už lednice nejede na plné obrátky a je tu pěkná zima:-) a signál v modemu skoro žádný, tak jsem nevěděla, co dělat. Po večeři jsem začala šmejdit, co tu přes zimu zůstalo - sušwnky, čokoláda, hašlerky (víte, jak vypadají hašlerky po třech letech v chatičce, kde se v zimě netopí: - můžete je mezi prsty smáčknout na placičku :-) No, nakonec jsem všemu pod hrozbou pondělních odběrů odolala a pustila si offline řečtinu. To mě tak zmohlo, že jse nakonec před osmou (já!!! - nojo, co je počítačovej magor bez internetu) zalezla pod peřinu a prospala skoro 12 hodin. :-).

tkoskubova. Malý úspěch, taky úspěch. Pomalu, ale jistě. Dobře to děláš. :-)

Opět jsem zakoupila svůj oblíbený hroznový cukr,ale na druhou stranu jsem ho nespořádala všechen.

jesus: Pokud to bylo v množství přiměřeném a alhohol ti nezakazuje ani víra (Alláh myslím je, co se alkoholu týče, dost intolerantní), ani doktor (játra při cirrhóze a jiných chorobách by tě asi neměla ráda, a třeba i kombinace některých lků s alkoholem se silně nedoporučuje), pak výčittky svědomí mít nemusíš :-)

dnes jsem ochutnala jablečný cider, ale je tam nějaký alkohol, tak nevím jestli je to zrovna košer

Můj kormorán dnes při obstarávání obživy změnil loviště, na kterém našel bohatý výběr ryb, k nimž se obvykle nedostává. No, jak myslíte, že to dopadlo? Hádáte správně, kormorán se přímo přežral.
Ale řekněte, té podkově uzeného tolstolobika z Teska prostě odolat nešlo.

no, dnes jsem to taky nedala. po zahlazení stop po návštěvě - 5 praček, luxování, vytírání, převlíkání..... se přišla podívat skorosnacha s vnoučkem a nějak na mě padla únava a jdu na kutě. zítra zato hned po ránu pomažu do bazénu a pak si večer dám ještě rotoped. díky podpoře vás všech na STOBu vím, že k cíli se nemusí běžet, ale stačí k němu pomalu a jistě dojít. ...

Děvčata, já Vám ale prostě věřím :-). VY TO DOKÁŽETE!!!!!

Asi už, holky, potřebujeme jaro jako sůl. Já šla už z práce o hodinu déle, nějaká rozladěná. Cestou jsem se stavila u rodičů, kde na mě vychrlili své bolístky. Při představě dalšího odpoledne a večera nad papíry jsem zbodla skoro celé opavia zlaté. Alespoň pitný režim dodržím - litráček čaje už stojí přede mnou.

jo, nevzdavatse, to můj vlak vzal rovnou zpátečku. 5 dnů návštěvy a sebekoučink vzal včera za své. tak jsem se tak napráskla pátým přes devátým s oddůvodněním, že holt znovu na značky se osvědčilo a dnes už jsem zase na nich. dojížďákem zbytků bude manžel a já bez výčitek zkusím nabrat zase správný směr.

bessi: Nejsi za potvoru :-). Začíná mi docházet, že takové dny nebo i delší období , kdy se to vymkne z ruky asi budou přicházet i nadále. Prostě k životu patří. Kouzlo vítězství sama nad sebou asi vůbec není o tom " nedopustit, aby k něčemu takovému došlo" ( protože co se má stát se stejně stane :-)), ale jak to jde, vrátit se do normálu. Zbytečně se v tom nešťourat, nevyčítat si, neříkat si, že snažit se už nemá smysl, ale znova naskočit do rozjetého vlaku, i když "chytil neplánované zpoždění" :-).

Včera jsem při nákupu opět neodolala hroznovému cukru v ruličce,koupila jsem si hned 3,a přesně dodržela návod(denně 3 kousky,jenomže si to vysvětluji po svém).a tak večer u televize konzumuji a zůstala necelá jedna rulička.Tak jsem ještě pod normu,že?Jsem hrozná,mám tenhle potravinový vysoce energetický doplněk jako drogu.Trochu mi to připomíná i někdejší NDR,kde jsme nakupovali různé druhy.

Teď budu asi za potvoru, ale opravdu mě těší, že nejsem sama, kdo se vrací na značky :-)

Já dnes evidentně únava fyzická i psychická. Rozumějte: Snědla jsem, co jsem viděla. Ale už jsem doma a jak říkají spolubojovnice :-), zpátky na značky :-).

Zkuste ke kavicce ty jablečný muffiny, jsou fakt mnam.

Zapomínám zapisovat pohyb do tabulky.

já proto nepeču, protože bych to jedla, když už upeču snažím se sníst 1 ks a zbytek rychle rozdat

Včera jsem nevydržela a ten ořechový koláč s marcipánovou polevou jsem dala 3 kousky, je fakt výborný manžel ho skoro celý snědl. Rozhodně už nic dneska nezbude, tak abych pro holky dneska pekla znova.

V poslední době si také něco sladkého ke kávičce neodpustím, ikdyž vím, kolik kostek cukru obsahjí.

Já si taky kousek dám, když je někde něco sladkého napečeno. Nebo si občas i v bufetu koupím lineckého "smajlíka" jako doplnění útraty na hodnotu stravenky, protože na stravenky peníze nevracejí. Ale většinou pak jdu k mámě a nechám ho jí. Ona má sladké ráda a říkám si, že v jejím věku....

Ke kávičce sladké vůbec nepotřebuji,zato k televizi,ouvej......Včera večer margotka a sušenky digestino.A to jsem si chvíli předtím libovala,jak mám plný talíř zeleniny a že už nic víc se do mého žaludku nevejde.a vešlo!/

když je napečeno nebo něco doma, dám si kousek ke kávě bez zábran, ale jinak mne mlsná nehoní a pokud doma nic sladkého není, netrápí mne to .-).

Ano, taky to tak dělám, dávám jeden kousek k odpolední kávičce.Tedky si k tomu dávám bílkovinu, většinou kousek 30 % sýra v celku ( do 30 g), tak si to tak ukusuji a přemlouvám se , jak je to ke kávičce dobré, ale moje chuťové pohárky odolávají a třesou se na tu sladkou tečku........ale já to nevzdávám !!!!

Masa55: Já si dám každý den sladkost ke kafi, ale tak, abych se vešla do semaforků.

My jsme včera měli návštěvu a já jsem si ke kafi dala slanou sušenku.

Massa55: občas sladké ke kávě neublíží dá se zakomponovat do semaforků.

Tedy zlozvyk , že káva + sladké je to pravé, ne a ne odbourat !!!!

coumba: máš pravdu, v lednu jsem řešila daň z nemovitosti, teď manželovo daňové přiznání, z toho mála , co si k důchodu přivydělá, je to pořád něco

coumba: Aha, RVDZČ, já už jsem napůl spala :-) Já ty zkratky znám, protože musím překládat naše systémové hlášky do slovenštiny a občas i naopak zjišťovat, co znamená která slovenská zkratka. Tak si pamatuju, že jednou jsem narazila při popisu třech různých "akronymních" hlášení na cosi ve smyslu, že dáta sa zapisujů na tlačivo osve. Šmarjápano, co je to zase za debilní tiskopis, to "osve". Tak jsem lítala po kolezích, kteří tohle měli na starosti, a nikdo nevěděl, až mě náhodou zaslechl vedle sedící rodák ze Slovenska, který se začal srdečně chechtat. Jo, "osve" snamená zvlášť, samostatně, ale v tu chvíli v zajetí podobných zkratek mi to nedocvaklo :-)

coumba: Moc Tě obdivuji. Já zahlédnu koutkem oka, že po mne chce někdo vyplnit nějaký papír nebo elektronický formulář a "mám pupínky".

Sifaka: náhodou dělám. Ty nevíš, co je třeba RVDZČ? A nechtěj na mě, abych našla ještě zkratky všech nesmyslných statistik, hlášeních o narození a úhynu zvířat, hlášení na ISPOP a .... už to raději stačí. Dobrou noc:-)

sifaka: Ze zkratek žádný veršovánky nebudou, na to se nedá zpívat, to by si člověk zlomil jazyk...
Je vidět, že Coiumba nedělá mzdy, to by tu bylo i RELDP,ISPV, ONZ a další.

No a ještě nás straší s tím GDPR.

Tedy zkratky jak před x lety, to je tedy prča :-))

coumba : no jo je toho hodně a ještě to EPO !!!!!!

.....i když EET tam tehdá určitě neměl...........tak leda DDT :-))

coumba.......neblbni s těmi zkratkami, nebo Macatice zase "jen tak od plotny" něco zveršuje a Mládek ji bude žalovat za repas :-))

macatice. Někdy mě z těch přiznání už hrabe. Daň silniční , z nemovitosti , a všechny ty DPH, PDP, EET, SH , KH, RZP, RVDZČ, DPPO, DPFO a nevím, co ještě. Hlavně na nic nezapomenout. A těch příbuzných a známých, co si v březnu vzpomenou, že potřebují zdanit jakýsi příjem:-)

nevzdávatse : tak toto jsem taky zažívala a větu od ředitele : Mášo neříkej mi, že to nejde !!! jsem postupnem času úplně nenáviděla. Přišla jsem totiž nato, že mne takto sprostě využívá, neb ostaní kolegyně to nedokázaly splnit.Je těžké říkat ne , když je člověk v jádru poctivý a neni lhostejný, ale nesmí být blbý !!!!

coumba? To ti nezávidím. Taky jsem to kdysi dělávala pro všechny společníky. Teď, co jsem zaměstnaná, jsem ráda, že to dělá zaměstnavatel. Jenže dřív to byla celkem rutina, připadá mi, že v poslední době legislativci vymýšlejí každý rok nějaké stále pitomější a pitomější změny - i když hlavně kolem DPH.

nevzdavatse: Jo, holka, to ti chválím. Naučit se nebrat si toho na hrb víc, než člověk unese, je důležitá schopnost. Taky ji ne vždy ovládám.

nevzdávat se nedej se a pokyny vedená roztřiď důkladně.

Já jsem se v pondělí v práci spravedlivě rozzuřila, neb mi byly přihozeny další úkoly a dospěla jsem k názoru, že to už je "za čáru". Šéf byl z mého rozladění zaskočen, obvykle jsem spíš pokorná:-). Další den se mnou svedl "přátelský rozhovor", kde mi poradil, abych na sebe nenechala sypat víc práce, než unesu .-). Kolegyně jsem tím opravdu pobavila. Asi začnu "velitelské pokyny" třídit :-).

coumba : ale takový čokoládový palouk by byl prima, má fantazie se vydala na špacír :-)

Já to mám jako každý rok. S blížícím se termínem daňových přiznání vzrůstá moje chuť na sladké a nejen na čokoládu. Už se to na váze projevilo. Ty večery nad papíry mi vůbec nedělají dobře. Už aby bylo léto , na zahradě ani lukách naštěstí čokolády nerostou.

jak nezapisuji do sebekoučinku, hned tloustnu

Že bychom s novým měsícem ztratili zlozvyky? Mě ošklivé počasí vrátilo válecí zlozvyk, ven se mi nechce a vlastně se mi nechce do ničeho, ale já to zlomím a přeperu. Dneska jen chvíli venku a něco málo cvičení doma, ale proválela jsem značnou část odpoledne. :-(

U nás taky manžel přestal vyhledávat sladkosti poté, co mu při chřipce vyskočil cukr.

ajanka: Blog už jsem včera na STOB hodila. Ale asi sis tohu už všimla, ještě jsem tam teďko nebyla, jestli tam jsou nějaké komentáře...

Jsem ráda, že i manžel přestal doma hromadit sladkosti. Co tu není, nesním Ale třeba ke kávě jhsem si slabý kousek makového závinu dneska s chutí dala :-)

Sladkosti doma máme, ale já si kupuji ty ,,zdravější" a snažím se to s nimi nepřehánět. No občas mi to nevyjde...ale já se z toho věšet nebudu :-)

Sladkosti doma máme, ale většinou je nenapadám a když tak nejčastěji sušené ovoce(křížaly, meruňky,brusinky, rozinky)

Snažím se také zbavovat sladkostí,doma mám jen hroznový cukr,ale i s tím zacházím opatrněji než jsem byla zvyklá.Omezila jsem i přílohy na menší porce.

přestala jsem nakupovat sladkosti, říkala jsem si, je to pro manžela, ale občas jsem taky nevydržela, nyní si nakupuje sladkosti manžel sám a já už půl roku nevím, co je to čokoláda a oplatek

ajanka: chválím,chválím chválím :-)

ajanka: jak já ti rozumím.... :-) ty jsou moc dobré a nejde jich sníst jen pár.... leda by byly poslední :-)

Maxatice: tak na ten blog se už těsím :-).
martashi: jo pochutnáníčko to bylo a hned včera byl jídelníček na 100% a to se mi tam vlezl i ten chesecake, co jsem dělala synovi k narozeninám :-).

ajanka: Naprosto tě chápu. To je, jako když já si donesu domů uzený ocásek nebo nějakou podobnou flákotu. Taky to začne u předpokládaného plátku jen na ochutnání, a pak je z toho víc než čtvrt kila.

Ale, holky, tak nějak jst mě inspirovaly k zamyšlení, po čem tloustnu nebo hubnu já. Možná to sepíšu do blogu.

nevzdavatse: To je myslím velmi dobrá strategie. Já to taky tak dělám. Když mám na něco chuť a beru si jídlo, tak vždycky hlídám, aby to nebyly jen sacharidy, ale taky bílkoviny. Například k mandarince si vezmu kousek uzené makrely... Aha, nojo, tak normální lidi si můžou vzít plátek šunky, sýra nebo pár lžiček jogurtu.
Ale spíš si to musím hlídat z opačné strany - abych měla i nějaké saharidy a zeleninu. Takže ke kusu masa třba rajče.

Mimochodem, ty TUC ušenky jsem dojedla až teď. Z toho je vidět, že opravdu nesním vše, co mám pod rukou. :-)

Já myslím, že když se po takovém pochutnáníčku (a to svatební koláčky jsou :-) ) vrátíš zpět do normálu, tak se nic neděje a nemusíš si nic vyčítat.Občasné potěšení ani váha nezaznamená a tobě to udělalo dobře na jazýčku i na duši.

No jídelníček v tento den byl vpořádku - tedy do té doby 100% vše zelené, ale prostě ta neodolatelná chuť :-(..... No sice 4 by stačily, ale kdo zná, tak ví jak to s tím je... velikostně bych to srovnala, jako bych snědla 1 větší vdolek....Tak to zase není až tak moc... Ale pochutnala jsem si a váha to nezaznamenala. Mě tyto dobrůtky nesmí do domu a když už něco takového dělám jako jsou kynuté buchty, tak je dávám k obědu a ještě upravím zbytek dne. Ale bylo to poprvé po skoro 2 měsících a zase dlouho nic neplánovaně snad nebude....

Já to mám tak, že když je jídelníček "v pořádku", mlsná mne nehoní. Ale jak začne vyhrávat stres nebo jak sním "jen tak rychle něco ...", reakce těla je neskutečně rychlá :-).

Ajanko,neviděla bych to tak zle.No pravda je,že ty 4 by mohli stačit, ale občas to mám taky.Hlavně když se nedaří. ...

Jo,jo, ty znám, ty jsou jak droga,. nedá se od nich odtrhnout,dobrou chuť

Tak včera první větší zhřešení od začátku ledna. Mamka mi donesla čerstvě napečené tvarohové svatební koláčky - jestli znáte takové ty malinkatý máčené v rumu a obalované ve vlašácích , no co budu vyprávět, začala jsem 4, že na chuť stačí a pak jich ve mě skončilo dohromady 10-12 kousků, nějak jsem přestala počítat :-(. No nic se nadá dělat, ale tyto koláčky se mi pod ruku dostanou 1x za rok a jsou prostě neodolatelný.

Od toho začátku února, kdy mne přepadla žravost a následně jsem psala komentář, jsem si vypracovala obrannou strategii. Když k tomu nutkavému pocitu dojde, nesnažím se ho překonat, ale naopak, něco plnohodnotného ( skyr, kousek šunky, kousek sýra a kousek jablka ) si hned v prvopočátku vezmu. Zjistila jsem, že se tak docela rychle srovnám a následný další útok na lednici nebo spíž není nutný :-). Ale dolevina, výjimečnými úlety bych se, jak říkají děvčata netrápila. Obzvlášť, když sis pochutnala :-).

dolevina: A hlavně, jestli je to jen jednou za čas. Já jsem si tento týden načala balení slaných sušenek TUC bacon. Jím je už asi čtvrtý den, vždycky pár kousků. Myslím, že dneska je dojím. Je to vlastně pozůstatek ze Silvestra. Návštěvníci jsou poučeni, že mají nosit ovoce a zeleninu a mi to jen trvanlivé věci. Pak z nich žiju následující půlrok, protože na Silvestra se to samozřejmě nesní :-)

dolevina: když bylo jen malé, tak je to v pohodě

Taky mám úlet, večer jsem dostala chuť na smažené brambůrky, chvilku jsem se snažila odolat, ale bylo to silnější než já, tak jsem po malém balení jemně solených šáhla, moc jsem si pochutnala.

A dneska večer úlet. Šmejdila jsem po lednici a hledala, co by tak asi nejlépe stabilizovalo mou rozechvělost. Možná, že by bývalo rozumnější pátrat úplně v jiné místnosti, ale vyhrála kuchyň :-). Můj útok odnesla nejprve hrstička mandlí, následně několik plátků sýra a v konečné fázi ještě slušná hrst sušených švestek:-(.
Dobrá, stalo se, vyčítat si to nebudu :-(. Raději si vyčistím tedy ty zuby:-) a budu věřit v lepší zítřky :-).

Já mám ještě dnes ve 20:30 naplánované plavání. Budu tedy večeřet něco lehčího, abych nešla rovnou ke dnu :-).

No i takto se to dá vysvětlit

zdrhla : pěkně jsem se zasmála :-))

nelením, nesedím a zuby si klidně vyčistím i 3x

Jo a ten tip,po večeři je brzo vyčištění zubů účinné

Macatice,jo a miluji žerty tohoto typu,jen tak dál

Macatice: To by pak bylo mlsáního po odpolední svačině! Jé, jé! A se zbytky to doma máme dobré, co se hodí mají kočky a zbytek slepičky.

Macatice,super nápad, to by bylo účinné, ale kam by se podelo jíst pravidelně

Moc nerada vyhazují zbytky jídla, ale když to třeba přeženu s nějakou přílohou,tak ta do koše jde ,maso většinou nezbývá . Vždy si vzpomenu na doktorku,která kdysi vedla kurs Stobu, že pořád je lepší oželet nějaký vyhozený zbytek,než pak investovat do léků ,které léčí následky obezity.

Macatice: já si to zkombinuju tak,že to splní "krmnou dávku" a ještě to hezky vypadá . Já se s jídlem dost vyblbnu, vařím a zdobím na talíři moc ráda. :-))

coumba, Hanakomo: Napadlo mě: "Nevečeřet!" Ale Hanakomonemá na rozdíl ode mě ve zvyku si ze všech dělat nemístné žerty :-)


Hanakomo

Hanuja.Jsem na tom úplně stejně s tím rozdílem,že to nejsou 4 dny,ale téměř celý měsíc.Sice se mi podařilo zhubnout,to je však výsledek před 14 dny a nyní mám zase vše zpátky.A sliby pro sebe nějak nefungují.

Celý týden bojuji s tím mým zlozvykem k dopolednímu kafi sladkost a zatím boj vyhrávám. Teda až na kousek 80% čokošky v pondělí :-(

Hanakomo: Sem s tím, honem!

Mám tip pro všechny co rádi mlsaji po večeři

martashi: Á - tak přesně takovéhle jídlo nesnáší můj brácha. Jenže ho postě pořád musí dojídat po mámě. Ona má fixní ideu, že nesmí nic dojít, aby měl brácha, něco k večeři, až se vrátí z práce. Takže ten pak musí dojídat troje různé zbytky, než aby si udělal pořádnou normální porci rýžese zeleninou. Já jsem se mámě naučila o jídle říkat "děkuji, nechci", ale brácha jí prostě neumí odmítnout (jinými slovy - nechce se s ní hádat).

Zase už mám ty své chutě po večeři a mlsám a mlsám. Už zase 4 dny. Od zítřka po večeři zase tzv. útrum. Konec večerního mlsání.

Macatice: taky to tak mám, jídlo nevyhazuji už ze zásady, ale někdy se stane, že mám na talíři pestrou směsici , kterou když vidí někdo nezasvěcený ,řekne : "že se ti chce chystat tolik druhů jídel" :-))

dolevina: Když jsem v odpovědích na svůj třetí minivízek na sebe práskla, že žádné potomky nemám, je jasné, že "dojídáním po dětech" jsem nikdy netrpěla. Zato jsem soustvně "dojídala sama po sobě". V tom balíčku zbývá poslední plátek sýra, šunky, dvě kolečka salámu... - přece to nenechám v lednici zbytečně osychat, šup s tím do pusy. Tady v hrnci jsou poslední tři lzíce polévky, omáčky, rýže... - to už není ani jedna porce pro někoho, přece nebudu nechávat zbyteček na dně, šup s tím na talíř. A tak podobně.Tak jedna z prvních věcí, co jsem se naučila, když jsem začala s hubnutím, bylo umění odstrčit talíř se zbytkem jídla, když už jsem neměla hlad. Tedy ne že bych jídlo vyhzovala, to nedělám dosud, ale schovám ho na horší časy - na večeři nebo na ráno - aspoň nemusím dělat nic nového.

Snažím se zbavit zlozvyku uzobávat mezi jídly, rezervy jsou.

Snažím se zbavit zlozvyku uzobávat mezi jídly, rezervy jsou.

nevzdavatse: tak to jsi dobrá. Rotoped nevyzkouším, ale knížku jo. Dnes jsem si koupila novou a ještě musím sehnat od Ivanky Deváté " jak jsem se zbláznila"

bessi: Teď si nejsem jistá, jestli myslíš dobrá kniha, když je mi do ouvej ( můj předminulý komentář ) a nebo to, že jsem se "vyzvala k činu" :-) ( minulý komentář ). Fungovalo obojí, doporučuji z upřímného srdce. Zvedla jsem se a "odrotopedila" dnes 15 km. A kdyby manžel neprudil s večeří, sedím na něm možná doteď :-)).

nevzdavatse: fungovalo to na tebe?

Tak, děvečko moje, ( rozuměj: mluvím sama k sobě ). Šup! Dneska jsi dřív doma. Koukej tu "bednu" zavřít a ať jsi na rotopedu :-).

to dělala moje mamka a vypracovala se k pěkný obezitě :-( já to nedělala, u nás takto fungoval manža, který nepřibírá

Znáte ten zlozvyk, dojídat po dětech, kdysi se mě jeden doktor zeptal, jestli chci opravdu fungovat jako popelnice, docela mě nastartoval, když nám potřebu něco dojíst, vzpomenu si na to a šup s tím do koše.

dolevina: plně s tebou souhlasím a půjdu na to úplně stejně :-))

Musím přiznat, že politika nikdy neovládala mé emoce, jako v poslední době. Je pravda , že mojí cestu za kýženou váhou to neovlivní, takže emoce pryč a krůček po krůčku hurá za svým cílem.

Politika ani politici naše kila nezaženou, ale můžou v nás vybudit naštvanost , kterou vyženeme pohybem nebo čokoškou :-) to je podle situace :-)

Hanakomo: No, z hlediska politiky se považuju za celkem obyčejného člověka, a přesto si myslím, že jsem svým minidílečkem v roce 1989 spolu s ostatními obyčejnými lidmi ke změně politiky přispěla.
Ono je to tak při veškerém lidském konání - i když se zrovna nedaří, není třeba skládat ruce v klín. Když má někdo svůj cíl, snysluplný, reálný a uskutečnitelný, měl by se člověk o jeho dosažení snažit, byť třeba krůček za krůčkem. Bez té víry, že něco dokážeme, by to polovina z nás tady na STOBu s tou cestou k naší kýžené váze mohli zabalit ještě dřív, než vůbec vykročí.

Pitný režim je můj problém, ale snažím se ho zlepšit.

bessi, dočkáš se a zase bude dobře. hlavně nic neuspěchej, zdraví máme jenom jedno a tělo potřebuje i čokony

nevzdavatse: já bych to taky řešila pohybem, kdyby mi to šlo:-( ta čokoška mi šla v pohodě, ani jsem neměla výčitky :-)

Politika je součástí našeho života a asi jsme byli všichni včera napjatí,dopadlo to tak,jak si to národ zvolil.Byla jsem na návštěvě,a neměla jsem pocit,že musím radostí či vzteky do sebe naprat co se dá.Spíše jsem nedokázala odmítnout nabízené párečky,které byly tak lahodné,že bych klidně snědla ještě více.a jak jsem si naladila chutě,tak jsem se ještě večer pěkně dojedla.

souhlasím s Hanakomo. pokud se lidé navzájem nebudou k sobě chovat slušně, nepřestanou kydat špínu jeden na druhého a půjde jim jenom o koryta, tak fakt je lepší si dát pozor na sebe a své nejbližší a neřešit to .Smích je kořením života, tak nalaďte na dobrou náladu a užijte si odpoledne

Hanakomo: tentokrát to s tou politikou nějak nešlo,jindy to prochází kolem mne bez následků ,už jsem zase v klidu,díky

Tak dneska žádné válení, relax byl včera. Dneska bych si to představovala v přiměřeně svižném tempu. Po snídani procházka a před obědem rotoped :-).

Pro dolevinu☺neřeš politiku,stejně mi obyčejný lidé ji nezmění me.Pusť si alespoň hezký film a relaxuj.

No taky mě po vyhlášení výsledků bylo jedno co jim ,hlavně,že jsem jedla.

bessi: Taky jsem musela zklidnit hormony. Kdybych šla do čokošky, asi bych to neudržela. Šla jsem raději na rotoped a zuřivost přeměnila na pohonnou sílu :-).

Celý týden jsem se držela a dnes odpoledne, po vyhlášení výsledků, jsem zbouchla půlku čokošky :-(

To je celá Macatice, bude nás prénovat i v šifrách, že ????
S pitnýn režimem mám tedky taky problém..nějak nemám vůbec žízeň....

bessi: To jen zas blbě nastavená klávesnice. Dwšifrování je velmi jednoduché - za číslice dosaď písmena s českou diakritikou, která jim odpovídají v horní řadě alfanumerické klávesnice :-)

Joo, můj problém - pitný režim . Ale pracuju na tom.

Včera jsem upekla kuličky z ovesných vloček,protože jdu dnes na návštěvu.Jsou tak dobré,že bych je nejraději snědla všechny.Drží mne jen ta návštěva.

Odpoledne se chystám upéct, potřebuji "zlikvidovat" zbytek čokoládové polevy :-(.
No, ... udělám perník jen do malého pekáčku a podělím se se sousedkou. A k odpolední kávičce si sice ukrojím, ale určitě tam najdu nějaký menší. "rohový" kousek :-).

Já dnes odpoledne mlsala ke kávě bábovku, kterou upekla žena mladšího syna, byla moc dobrá,minimálně sladká a krásně nadýchaná. Pak jsme si ještě dali kousek šunkového aspiku a sýrové rolády.

Dnes jsem v práci nesnědla připravené jídlo :-( Kolega měl narozeniny, snědla jsem 2 chlebíčky a jogurt odnesla domů:-( Jedině se můžu aspoň trochu pochválit za to, že jsem jeden měla dopoledne a druhý V 17 hod. Také jsem je mohla sníst oba najednou :-)))

Dneska zase čokoláda:-(

Mým zlozvykem je nedodržování pitného režimu.

macatice: tvůj komentář vypadá jak nějaká šifra :-)))

Myslela jsem si, že si na závěrečnou své dcery budu moci vzít mé šaty z hubeného období, ale nepovedlo se. Ach jo.

k odpolední kávě si už třeba namažu i kousek chleba s máslem, stačí mi to

Dneska jsem vzala do práce medovník, který se nedojedl při včerejší návštěvě přátel. Nejenže jsem si nevzala včera, ale nevzala jsem si ani dnes. Žádné sebepřemlouvání ani odpírání. Doopravdy mne to nelákalo, ač ho standartně mám ráda. Dala jsem přednost tmavému chlebu s vajíčkovou pomazánkou, který pro změnu přinesla kolegyně mně. Myslím, že jsem neprohloupila :-).

J8 jsem z mraz8ku vyt8hla posledn9 krabi4ky v8no4n9ho cukrov9 a beru je na v9kendovu slezinu. Tam se o to postaraj9 lidi, kte59 nepot5ebuj9 dr6et dietu >-]

Já si sladkosti nedávám ke kávičce,ale až po ní.Kávička mě naladí a pak teprve přijde chuť na nějakou dobrůtku.

Celý týden překonávám ten blbý zlozvyk k dopolední kávičce si dát sladkost a jsem úspěšná. Za celých pět dní ani jedna sladkost. Vlastně kecám......ukousla jsem pejsce půlku piškotu :-)

Pitný režim mi nedělá problémy, ale kdysi, když mě jako malou holku učili pitný režim dodržovat - říkali dej si skleničku s vodou do každé místnosti a kdykoliv tam dojdeš se napij. Dneska už to mám zautomatizované.

Také si čaje nepřislazuji,kávu ano,ale sladidlem,co však mám ráda je cola.Ne že bych jí vypila hektolitry,obvykle si ji kupuji,když mě bolí hlava,docela to zabírá(ale musím sáhnout i po prášku).A taky na nějaké menší problémy se žaludkem,to je však všeobecně známo.bohužel,to mám spíše jako výmluvu,protože mi cola chutná.V létě ji moc nemusím,to dávám přednost kohoutkové vodě s citronem a mátou.

Tohle jsem nějak nenápadně postupně opracovala. U mě vedou bylinkové, slabé černé nebo nesladké ovocné čaje ( nepřislazuji nic ale v mnohých ovocných je cukru dost ). Od jara do podzimu pak voda, ale bez hrnku u ruky ani ránu.

Já mám svůj velehrnek vedle počítače (tedy ne na očích, ty mám přilepené na monitor nebo na klávesnici), ale na dosah ruky. A zřejmě po něm sahám automaticky nevědomě. Protože teď jem rozklikla tuhle diskusi, aniž bych ji začala číst (to ař teď s plným hrnkem a po postavení nové vody nna čaj), sáhla jsem po hrnku - a on zeje prázdnotou. Tak jdu ke konvici - a zjišťuju, že když jsem si nalila hrnek, tak abych šla vařit novou konvici (a to jsem si dělala čaj ráno, ehm, tedy, když jsem vstala, v 11. Za ty tři hodiny jsem, včetně ranního kafe, vypila už přes litr a půl tekutin. Pravda je, že snídaňovou pomazánku jsem si udělala z uzených šprotů, a ty jsou trochu slanější než neuzené rybičky, a že jsem si tam dala trošku psyllia (večer jdu s kamrády do hospody a tam to nejspíš bude bez vloček, vlákniny a zeleniny), tak si tělo asi řeklo o větší příděl vody samo. Pitný režim a ryby - to je něco, nad čím přemýšlet emusím.

Mě pomáhá mít u sebe na stole hrnek s čajem a v létě láhev s vodou. Když to mám na očích, tak nezapomínám a i teď v zimě piji 2,5 - 3 litry denně :-)

To je určitě pravda, i když si někdy i v létě uvědomím, že jsem toho moc nepila. Zkoušela jsem i každou hodinu vypít skleničku vody,docela to pomáhá .

babicka Eva : to je tou zimou , nemáš pocit žízně a tak zapomínáš pít

Vítej v klubu , já taky, teď zrovna popíjím z půllitrového hrnku čaj, ale pak už to je bída.

Zapomínám na pitný režim.

Tak zatím můj zlozvyk mlsat po večeři, už přes 14 dní krotím a vůbec nemlsám.

Pomalu a jistě zjišťuji, že když vstanu déle, nejdu na ranní výšlap, tak se nerozhýbu a mám tendenci se vybodnout na všechno, pak gaučík vítězí....

nevzdavatse : vidíš,že to bude fungovat, jsi šikovná :-))

Tak zatím můj největší zlozvyk krotím. Nic nejím po večeři.

Pracuji na tom, jiné cesty nebude. K večeři byl tataráček ( Lidl - doporučuji, maso bylo opravdu moc dobré ) s topinkou "nasucho" a cíleně jsem se loudala, takže dneska bez ostudy. Ale pohyb ( = podmínka přežití ) byl taky. Vpřed sice moc ne ( rotoped na balkóně ), ale ranní psí procházka to snad jistí :-)

nevzdavatse: Žralok, říkáš? No, ten se prý neustále musí pohybovat vpřed, aby se vůbec udržel při životě. okdyby ses místo krocení jiných žraločích stránek zaměřila na rozvoj této vlastnosti? :-)

Macatice: Ne, ne. Celá rodina má ryby ráda a jí je zručně. To jen matka připomíná žraloka :-), bude se ho muset pokusit v sobě zkrotit :-).
martashi: To máš asi docela pravdu. Že by to nakonec byla první světluška z blýskání na lepší časy?

nevzdavatse: A nebylo to třeba tím, že ostatní, na rozdíl od tebe, nejsou zvyklí jíst ryby, neumějí si vyndat kosti, a tak jedí pomalu a opatrně?

nevzdávatse : nic si z toho nedělej, dřív bys to ani nezaznamenala, že všichni ještě jedí, teď si to uvědomuješ to je nejlepší cesta ke zpomalení při jídle. Držím palce :-)

Tak sušenku jsem v týdnu neměla ani jednu, ale v sobotu a dnes jooo....ale dala jsem si k nim trošku jogurtu na srovnání GMI :-)

mám úsměv na tváři - silně mi to někoho /no samo že mě/ připomíná....hlavně jak píše Hanuja šup z odrazového můstku dál

Hanuja.Děkuji za povzbuzení,dnes jsem dojedla zbytek hořké čokolády,2 kostičky,ale v noci,když jsem nemohla usnout.A to se mi pak podařilo.Jen aby tento můj zlozvyk nepokračoval dále.

Pochutnala sis na té čokoládě, to je dobře a svět se točí dál,hlavně žádné výčitky.

tkoskubova - prima, že jsi něco zhubla. Tou čokoládou jsi si udělala další nový odrazový můstek a pokračuj v hubnutí dál. A to je fakt pravda, že brusinky jsou zdravé.

Já jsem asi nepoučitelná. Dostala jsem od Vás několik dobrých a fungujících rad, jak protáhnout čas strávený u talíře, ale .... . Snad než k "házení hrachu na zeď" je trefnější to přirovnat "k házení perel sviním". ( Omlouvám se, ale tato alternativa českého přísloví mi k danému problému přijde opravdu více vystihující situaci:-)).
Dnes k obědu dušený kapr na kmíně, brambory, ledový salát a cherry rajčátka. Dobrota, vyblejskala jsem talíř. Teprve pak jsem zaznamenala, že ostatní mají na talířích ještě víc než poloviny porcí. Já bych snad k tomu jídlu užila na ubruse místo kytky metronom :-(.

Včera večer jsem z radosti,že se mi podařilo zhubnout,snědla téměř celou hořkou čokoládu s brusinkami.A vysvětlila jsem si to pro sebe tím,že brusinky jsou zdravé a hořká čokoláda také.

Ve čtvrtek večer dorazila dcera s vnučkou, měla jsem připravenou fazolovou polévku a kuskus se zeleninou a kuř. masem. Když bylo hnedle 21 hod, tak si dcera vzpoměla na naše dávné zvyky a chtěla udělat krupicovo kaši.....tak jsem šla a udělala ji a při tom jsme zavzpomínali na dny kdy jsem ji musela vařit každý den k večeři......

Po večírku mám k snídani nejraději vývar a suchou topinku, pořádný hrnek kávy a půlitr vody s vitamíny. Semaforek se na mě červená, ale já to během dne srovnám. A nemusím být " prepitá a prežratá" jak říká jeden můj kamarád. Stačí porušit spánkový stereotyp. :-)

Kumpi: A víš, že předtím, než jsem začala hubnout se Sebekoučinkem, jsem to měla taky tak? Ráno po "dni hojnosti" jsem měla hlad. Teď mi to naopak připadá, jako by organismus sám poznal, že toho minulý den měl nadmíru, a moc toho nechce.

Tak já to mám úplně obráceně než Macatice. Pokud toho večer hodně sním nebo dokonce výjimečně se i přejím (večírek,....), tak ráno mám děsný hlad. Pokud jím normálně, tak mě tyto hladovky nepřepadávají - je to jako černá díra. :-)

Já se naučila snídat až před dvěma lety se stobem. Do té doby mi stačilo se jen naobědvat a odpoledne si dát jedny sušenky.

Se snídaní to mám taky "nastavené" už od dětství, žaludek se ráno domáhá svého. Ty odběry nalačno mi taky nedělají dobře, většinou mám něco sebou a hned po odběrech se najím.

Já měla včera nějakou depku z nevyspání a snědla jsem třetinu hořké čokošky a ještě jsem večer vyštrachala fidorku. Dnes už to snad bude lepší.

Včera jsem dostala od dcery kousek dortu " pana Božského" - byl celý z kvalitní čokolády a snědla jsem ho celý ke kávě. Byl výborný, ale teď zase zpět do zajetých kolejí :-)

Snídat pravidelně jsem se naučila na střední škole, od té doby bez snídaně nevytáhnu paty z domu :-).Jak se probudím , tak do 30 minut musím posnídat, jinak mi žaludek hlasitě protestuje :-). Ovšem problém je, když musím na lačno na odběry, to potom trpím jako pes :-(.

Do vánoc jsem se držela, ale teď přes den něco uzobávám a to je chyba, váha se pohybuje nahoru, takže mám co napravovat, ale hlavní je, že vím, co je špatně.

Taky mám pití zautomatizované, jídlo naštěstí ne. :-)

J8 jsem si za ten poslední rok a půl se Stobem taky zvykla snídat. Co jsem ale vypozorovala, je, že když předchozí den (obvykle odpledne až večer na nějaké oslavě/párty/večeři v retauraci toho sním více než obvykle, duhý den dopoledne nemám hlad a sním toho daleko míň než normálně - neboli udělám si snídani, něco sním, ale brzy jsem sytá, takže zbytek mi ydrží až na oběd (nebo půlku oběda). Docela mě těší, že můj organismus tímto způsobem reaguje a sám si v podstatě řekne, že má dost. Nevím, jak dalece je to zdravé, ale fakt je, že takhle ani netloustnu.
Taky netrpím zlozvykem něco bezmyšlenkovitě ujídat. Na stole tu můžu mít cokoliv. Tak třeba od Silvestra tu byly na stole Fit lupínky (nebo jak se to přesně jmenovalo, něco jako celozrnné cornflakes, dostla jsem je ve výhře na Dnu zdrví, docela dobré byly), v míse. Byly tu 14 dní, až jsem se rozhodla je spotřebovat, že už tu leží moc dlouho, tak jsem si je jednou vzala místo vloček do podmáslí.
Jestli něco dělám bezmyšlenkovitě, tak upíjím. Mám velehrnek čaje - a najednou je prázdný, ani nevím jak. Ale to snad špatně není :-)

Žádné chutě, když člověk pořád chrchlá. Na něco je to taky dobrý.

Snídám pravidelně už několik desítek let, ale je pravda,že klidně vydržím bez jídla i do pěti odpoledne, ale bez tekutin ne, to bych fakt nezvládla.

Také jsem nebyla zvyklá snídat,pokouším se to změnit již delší dobu.Ne vždy se daří,ale většinou dbám na to,abych se nasnídala.Jen se také nedostávám na příslušná procenta,stále ujíždím na mnohem vydatnější večeři,jak jsem se již zmiňovala dříve.

snídám málo nebo hodně, nemohu se pořád vlézt do těch 20ti%

Poslední kousek tiramisu od dcery snědl manžel, jindy bych měla vztek , dnes jsem mu vděčná.

Dneska dortíček, kolegyně přinesla, ale vybírala jsem ten nejmenší. Váha jde zatím plíživě dolů,tak si kousek řezu vyčítat nebudu. Ve večerním rizotu byla hora zeleniny a nedala jsem si ho ani přehnaně moc. Pokouší se o mne taky "rýmička", tak jí snad zdolám.

Tak ode dneška opět pokus o zvládnutí sladkostí ke kafi... A zatím to je za jedna ... :-) Snad se bude dařit i zítra...

dolevina.Velká pravda s televizí,i když včera jsem se docela držela.Asi to bylo i tím,že jsem za všech sil fandila našim biatlonistům,kterým se dařilo a já při tom zapomněla i na jídlo.

Ach ta televize, večer byla napínavá detektivka a já automaticky hledala něco na zub, no a byly to brambůrky, sice jen trocha, ale byly, co nadělám.

Hanakomo: Jaký fuj? Vždyť to je dobře, když se nevzdavatse snaží překonat svou lenost! A hlavně - nakonec ji překonala ! :-)

Když je člověku blbě, tak jdou všechny zlozvyky stranou a je rád, že je rád.

Ale fuj

Tak rodinu jsem sice přemluvila, že jdeme plavat. Teď se má ale vyrazit a já jsem líná, jak vandrácká veš. Strašně to svádí výzvu zrušit a válet se s knížkou. Ale nic, zvedni se, kůže líná. S chutí do toho a půl je hotovo ..... :-)

Nebo si připravit pořádnou dávku čaje nebo minerálky, když máš chuť zobat napij se. :-)

tkoskubova: Jo, u sportu při fandění a u napínavých filmů - to věřím, to se uzobává nevědomky, někdo si třeba v takové situaci okusuje nehty...
Tady poradím jen jednu věc - odstranit z doahu všechny poživatiny. Vůbec je prostě v prostoru televizního "hlediště" nenechávat, ani když televize není zapnutá. A před zapnutím televize prostor pečlivě zkontrolovat a cokoli poživatelného odnést, uklidit nejlépe za troje dveře a devatero zámků. A připravit si kdyžtak nějaký kousek ovoce, pokud víš, že to bez jídla opravdu nevydržíš. Od televize se uprostřed sportovního přenosu už těžko vstává, a když nic nebude na dosah - jak se říká, kde nic není, ani čert nebere.

Ach jo......, tak jsem si myslela, že mám zvládnuté sušenky ke kafi a ono prd, velebnosti... :-(

Macatice.Moc děkuji za radu.Pletla jsem kdysi docela dost(ne tedy nohama),šití by asi nebylo to pravé ořechové,a nezapnout si televizi,když jsem velký fanda sportu,tak to nevím.Já ani nemám hlad,jen si tím uzobáváním,které je automatické,zpříjemňuji hezké pocity.

Včera přinesla dcera výborné doma dělané tiramisu a co myslíte,že se stalo? Bylo opravdu výborné.

Tak včera jsem můj krátkodobý cíl porušila. Vypila jsem pár skleniček vína s vodou, tedy, na country večeru v naší hospůdce. A dneska jsem si po večeři loupala pár buráků. Tak zítra už zase najíždím na můj cíl po večeři už nic nemlsat.

můj zlozvyk - dopoledne nejíst, pak si dát oběd, večeři a večer sťá pat páté přes deváté, někdy sldkosti, někdy brambůrky, oříšky...

Macatice: za zkoušku to stojí, ale nevím, jestli to pomůže. Asi spíš jde o to, že jak se soustředím natelevizi místo na jídlo, tak mám pořád pocit, že bych jedla. Zatímco když sedím s talířem u stolu a nic nesleduju krom toho jídla, tak už mám po chvilce pocit, že jsem plná. Jde o blbý zlozvyk, který jsem převzala od bráchy, který zásadně večeří u seriálu u počítače. Taky na něm teď pozoruju, že toho sní u těch seriálů hromadu. Jenže na něm to pak není vidět, jako na mě...

Macatice: no právě já to tak dělám - háčkuju, pletu, vyšívám nebo korálkuju.

Tak dneska jsem ten krátkodobý můj cíl porušila. Po večeří velkou hrst slaných arašídů jsem do sebe dala. No nic, co se dá dělat. Zítra zase musím vydržet a po večeři nic nemlsat.

tkoskubova: Bessi mi to s tím nekukáním se na televizi vzala z... - no, z úst :-)

Jinak mě napadá, pro ty, co mají nutkání u televize něco jíst - co kdybyste nějak zaměstnali ruce domácími pracemi? Šitím, žehlením, pletením... Ale mně se to dobře radí, když televize nemajíc, na ni nekoukám.

Teď se mi docela daří neujídat nic mezi jídly, snad tím odbourám velký a dlouhodobý zlozvyk

tkoskubova: nebo nekoukej na televizi :-)) Když jsem sama, tak si televizi většinou nepouštím...to je zlozvyk manži, pustit tv, aniž by věděl, jestli je tam něco na dívání.

tkoskubova: tak si nic nenos :-)), co nedoneseš to nesníš :-))

Ke kafíčku nemusím vůbec nic,luštím si křížovky anebo sudoku,ale běda!,když usednu k televizi.Pak zapomenu,že jsem celý den měla ten správný režim,klidně si ujídám za všeho,co si přinesu.Jinak by mne televize asi nezaujala.

sifaka: ségra tvrdí, že jí to vyhovuje, ale nám to tak nepřipadá. Snad ji to dojde..

Nějaký mls k polední kávičce, budu se snažit tento zlozvyk zdolat.

Jak jsem dobře zvládla Vánoce, tak teď je to nějak nanic. Čokoládové bonbóny a dnes večer zas ořechové rohlíčky. Nějak mi to tento týden nejde :-((.

U mě jsou to hlavně ty slané drobnosti brambůrky, tucky a podobně prostě si občas nedokážu pomoct :-D

Dnes jsem začala odbourávat další zlozvyk....nemusí být k odpolední kávičce sladké, že ne, stačí kus 30 % sýra......

bessi...tak hlavně jestli je segra spokojená.....vždy tomu tak není.

Ajanka: tak si to hlídej... :-) ségra takhle jede už dvacet let a je jak motorová myš :-))

Až odbourám sladkosti ke kafi, tak nebudu mít žádné zlozvyky a bude ze mě zorňáček :-)))

macatice: aha...jsem se lekla... taťka si ze mě dělal legraci, že mě našli v příkopu :-))

Dojídání , to je neštěstí, kdysi se mě jeden doktor zeptal, jestli mě opravdu baví fungovat jako popelnice. Naše rektorka hubnutí se Stobem měla pravdu, hodnota vyhozeného zbytku není taková jako cena léků při léčení následků obezity,( vysoký tlak, metabolický syndrom ap.)

U mě jsou to bramburky.

Bessi: tak asi tak moc závislá nebudu jako tvoje sestra, ale občas se mi to také stane :-)

Můj zlozvyk, sem tam zobnout něco mezi jídly.

bessi> No, já že ten tvůj popis tvé ségry přesně pasuje na mu sestřenici :-) A moje sestřenie, pokud vím, má jen bratra... :-)

Můj zlozvyk je celý den "nemít čas na jídlo" a večer se nabouchat k prasknutí.

U mě to není sladke je kafi, ale sladké kafe. Teresa sladké Caro kvůli kojení

sladké ke kafi... takže se snažím pít více čaje...

sladké ke kafi... takže se snažím pít více čaje...

Masa55: my máme špajsku plnou ( jezdíme nakupovat jen 2x měsíčně), ale je pravda, že skladba se taky změnila. Máme v ní samé zdravé jídlo

Macatice: tak teď jsi mě dostala, jsem úplně mimo :-0

Vařenka, to je moc hezký název pro špajsku -:). S tím jsem se ještě nesetkala -:)

Nevím jak vy, ale já měla takový pocit, že když nemám plnou lednici a špajsku ( vařenku ), tak je něco špatně.A jelikož jsem nikdy nic nevyhazovala, tak jsme to vše jedli , přidávali si, dojídali......to jsou strašné zlozvyky !!!!!!Učím se je odbourávat už rok, ale jsou dny , kdy nade mnou vítězí. Jednen úspěch už ale mám ,a to je změněná skladba potravin ve vařence, mám tam celozrnné , čočkové, pohankové , cizrnové mouky a mnoho luštěnin !!!!!

Bessi: takhle to měl s váhou můj táta, stále měl váhu takovou jako když byl na vojně. Má to tak někdo dobře zařízené :-).

Tak věřím, že můj zlozvyk mlsání po večeři odbourám. Zatím alespoň do konce ledna. dala jsem si to jako krátkodobý hubnoucí cíl. Držte mi palce.

bessi: Tvoje ségra? Hele, hele, moje sestřenice přece nemá ségru, aspoň co já vím. Že bys byla nějaký utajený levoboček? :-)

ajanka: moje ségra je taky závislák na pohybu...do a z práce chodí, pak jde do fitka, a když je počasí, tak ještě na kolo. Ale už i doktor jí říkal, že by měla trochu slevit, aby to s ní nepraštilo.

Macatice, Yogii: tak fajn děvčata...dám to přečíst manžovi...kdybych se delší dobu neozvala, tak mě utloukl argumenty :-)) on má totiž jen o dvě kila víc než měl o svatbě, takže se může cpát... :-( prostě on jí a já přibývám na váze :-(

Televize - tak je fakt, že bych bez ní nevyžehlila. A protože tam nic moc většinou nedávají, tak skoro nežehlím.
Žehlím tzv. růčo. Všechno hezky skládám ručně.

gaučink je můj nejhorší zlozvyk

Bessi: nebo ať manža nosi sladkosti jen občas a střídá to s ovocem, zeleninou, kytičkou, vlákninou, atd. dle vlastní fantazie, to by panečku byl hrdina!

bessi: Donuť manžu, ať sladkosti likviduje sám. Bude přibývat na váze, až e nedokáže hnout z domu. Přísun sladkostí přestane.
Tím zlikviduješ dvě mouchyjednou ranoou :-)
Aspoň do té doby, než manža po vyschnutí sladkého přítoku zase zhubne natolik, aby pro ně zase mohl chodit.
Ale třeba ho to poučí a přestane je nosit :-)

Bessi: to chlapi nikdy nepochopí jak je to možné že to zvládáme - dělat více věcí za ráz. Oni ale za to nemůžou, že jim příroda tuto možnost nenadělila ....

Tak ještě jeden zlozvyk jsem objevila - jsem závislá na pohybu , ale to je určitě dobrý zlozvyk. Ještě tak před 6-7 lety jsem byla spíš křesloholik, ale dnes....

S koordinací několika činností zlobím často manžu. Nechápe to - stejně jako většina chlapů :-)) Ale bez téhle schopnosti bychom my děvčata byla namydlená :-)

U televize moc času netrávím, spíš u knížky a tam už jsem se naučila nejíst ke čtení a když tak za odměnu nakrájené jablíčko započítané do sebekoučinku.

u televize dělám taky spoustu věcí, čtu, luštím křížovky a ráda něco mlsám, jinak je nebezpečí, že usnu. Protože mám ráda cherry rajčata, dávám si právě ta, ale to dokážu to 250 g vaničku spořádat jako nic.

....ještě že my ženské umíme dělat víc věcí najednou:-)

Sifaka : no to je krásné pojmenování! Tak to já tedy optimalizuji a koordinuji zároveň.

Yogii,....každý tomu říká jinak.Nékdo zlozvyk, někdo optimalizace trávení volného času případně koordinace rutinních činností:-)))

Máša mi s mobilem u televize připomněla že já u televize taky částo používám mobil, a to sedím v kuchyni u stolu, koukám na TV v obýváku a přitom jsem na mobilu na STOBu a píšu do Výzvy 52. Je to zlozvyk? :-)

Sladkosti k dopolední kávičce nosí manža :-( Tak teď přemýšlím co zlikvidovat - sladkosti nebo manžu ... :-))

Colu a jí podobné nápoje mi nikdy nechutnaly. Na akcích jsem pívala Tonika. Jednou jsem to přehnala a slušně jsem se motala :-)

Yogii . v pohodě, netýkavka nejsem. Já u televize ležím a koukám na ni.Za celá léta jsem i ní nikdy nejedla ( pokavaď to nebyl nějaký zvláštní večer, jako např. narozky, vánoce, silvestr), nejsem na to naučená a tak mi to ani nechybí a připadá mi to naprosto normální. Jo poslední dobou si u ní hraji s mobilem a na mesengeru si píšeme s rodinou co jsme za ten den dělali a tak.......

Televizi naštěstí nemám. Televize mě jedině štve. Naposled, když mi před pár dny, sotva jsem vstala (ještěže tak, že mě nevytáhli z pelechu), volali kvůli nabídce úžasného programu kabelovky s mnoha úžasnými kanály za ještě úžasnější cenu.
Mně stačí počítač a to, co si k němu tahám za jídlo.
Když od něj vstanu, mé kroky zamíří nikoli do kuchyně, ale na opačnou stranu panelákových stoupaček - na záchod. Teprve cestou zpátky zamířím do kychyně (s prázdným talířem do dřezu :-)

Já si koloidní nápoje dávám jen zřídka - většinou u příležitosti nějké akce, kde se toho moc nenaspí, kvůli kofeinu. Ale to vždycky volím nějakou tu "light" variantu bez klorií a bez cukru. Někom,u to nechutná, ale mně ano.

A taky hrozný zlozvyk. Chci si ochutnat 5 slaných buráků a najednou mám v sobě 100g, celý pytlík. Přestat nedokaži.
Nejlepší je, je ani neotevírat.

Taky žehlím u televize, ale nežehlím zase tak často, ba čím dál míň. Každopádně je dobré něčím zaměstnat ruce, u mě je to často klávesnice noťase a přinést si jen hrnek čaje. Horší, když od televize vstanu, to mě nohy nějak automaticky nesou do kuchyně.

Můj zlozvyk je pít kolové nápoje. Prostě cola nebo kofola v nekontrolovaném množství to je pro mě mor. Pytel cukru denně :((( Máte to někdo stejně ?

Můj problém též jezerní u televize

U televize jsem dneska dělala strouhání a nudle do polévky, dělala jsem si forotu na dobu kdy budu moci zase pořádně ven a cvičit. Zatím jsem po chvíli jakékoliv činnosti úplně zchvácená.

Bessi: jo, k žehlení je fajn, nejlépe něco nenáročného, jinak žehlím dvakrát tak dlouho :-))

Je hodně variant proč lidi jí u TV.To jsem ani netušila.Je fajn , ze si tu můžeme svoje dojmy sdělit.

Televize k jídlu to neee. Já musím mít u jídla ticho. Ale k žehlení je telka super :-)

Také se u televize nedokážu bez jídla uklidnit respektive odpočívat.Zvykla jsem si,a i když mne netrápí hlad,přesto stále něco mám před sebou.Snažím se,aby to bylo co nejméně "závadné",ne vždy se však úmysl spojit se skutečností.

U televize je fajn cvičit nebo - už ne tak fajn, ale taky - žehlit. Jíst asi opravdu ne :-)

Zlozvyk? Jídlo u televize. Nějak jsem se naučila si k jídlu pouštět seriál, pak se z toho najednou stal opak, k tv nebo seriálu si brát jídlo... Strašný. Teď jsem si v rámci Výzvy uvědomila, že opravdu jsem u televize schopná sníst cokoli a v jakémkoli množství, i když si jinak jídlo kontroluji a zapisuji...

Hanuja: mám to stejně :-) při čtení mi to jídlo asi taky víc chutná. Možná je to tím, že mi ten čas připadne využitý...

Yogii: tak já ten olej vyzkouším aspoň jako detox. Ta Máša je ale potvůrka :-))

Ant14: ne, u váhy nešílím, mám ji jen pro kontrolu, zda jsem něco poslední dobou nepřepískla a zda se pohybuji v rozmezí, které je pro mne ok. Pokud by šla váha nahoru, vidím, že se musím víc ukáznit, pokud dolů, pak hurá. A zrcadlo - na namalování, učesání a kontrolu toho, jak mi co sluší :-))

Yogi: Zavisi na tom, proc se vazis a jak prozivas ty hodnoty - pokud z kazdeho deka vysilujes a pred vazenim se treses, kolik to zase ukaze, tk to neni dobre. Ale pokud proste stoupnes na vahu, pokyvnes hlavou "jo, to je tento tyden v ramci beznych hodnot" a jdes dal, tak pohoda - kolikrat se denne podivas do zrcadla? Vzdycky tam bude stejna tvar. Pokud do nej koukas, abys propadala depresim, ze nejsi krasnejsi nez Snehurka, tak je to spatne. Pokud tam kouknes, ukaznis par nezbednych vlasu, nebo si utres koutek ust a bez dalsiho jdes dal, tak bych te zrcadloholickou nenazyval :)

Tak můj problém je taky jezení u televize a ještě si u toho čtu. Ale když to tak nejlíp chutná. Nemůžu si pomoc.

Jsem ráda, že nejsem tady jediný váhoholik:-). Teda naštěstí se nevážím několikrát denně, ale o kolísání váhy vím a jak tady někdo psal v komentářích, vím jestli při tom týdenním vážení je to jen úlet, nebo si to číso opravdu zasloužím, protože jsem prostě tento týden polevila...

Já jsem četla, že převalovat olej v puse - odborně se to jmenuje MLGÁNÍ - se má 8 minut. Pak je to jedovaté.

ještě k tomu vážení,taky jsem závislák a každé ráno se vážím, jem na to zvyklá. A ráno mě potěší když váha ukáže o trochu míň než den předtím, nebo aspoň stejně. Jo a vánoční cukroví dnes přítel zlikvidoval, ale mám pocit, že se mu trochu vyklenulo bříško. On jak má něco před sebou na talíři tak to v něm rychle zmizí. Ale on pracuje fyzicky, a i hodně rád chodí, tak to brzo spálí.

Já jsem vyzkoušela hlávkové zelí ke žvýkání. Je sladké, hezky si ho pokusuju jako králík a je mi dobře a kaloricky je to OK.

Také jsem to s olejem kdysi zkoušela,ale bylo to přes velký odpor,tak jsem to po čase vzdala.Víceméně jsem se nechala přemluvit,že je to dobré proti zánětům a k celkovému pročištění organismu,ale jak píšu,nedala jsem to.

Bessi: kupodivu jsem olej v puse snášela lépe než jsem si myslela. Jen se nesmí spolknout :-). Když už mi to nebylo příjemné, tak jsem ho prostě vyplivla dřív a pak si šla vyčistit zuby.

Bessi: lžíce oleje, nejlépe panenského v puse převalovaná po dobu asi 20 minut a poté vyplivnutá, je doporučovaná jako prostředek na detoxikaci, proti zánětům atd, o tom vím a dokonce jsem to i párkrát dělala. Ale zuby se s ním potírat nemají a kokosovým asi vůbec. Narážela jsem ale pak na přiznání Máši, že si to vymyslela a kokosovým olejem si maže tělo :-). A kromě toho, problém se zubem či dásní měla - promiň Mášo, že tě uvádím jako příklad :-)).

Yogii: moje ségra používá kokosový olej na zuby na doporučení zubařky. Když mi to říkala, tak jsem na ni čučela, jak péro z divanu, ale je fakt, že od té doby neměla žádný zánět. Prý je to dobré i jako detox a na bělení zubů, tak to možná zkusím :-) I když...představa oleje v puse... :-(

Můj největší zlozvyk je požírání čehokoliv u televize a u knížky..Statečně s tím bojuji, ještě než si sednu, připravuji si teď talířek zeleniny, nakrájené na tyčinky a docela to pomáhá. Potřebuju holt něco žvejkat.....

Ach ty babičky,moje maminka je taky taková ta přejícná ,nejdřív mě nabádá "ber si" a pak mi domlouvá ,že bych měla zhubnout

Ale Mášo, zas s tím kokosákem, neblbni hlavu novým členům, ty šprýmařko!!! :-))))

Už to tady jednou bylo ( ale je zde hodně nových účastníků ), ale mám super radu na vyčištění zubů....zuby vyčistit kartáčkem, mezizubním kartáčkem, nití a nakonec namočit kartáček do kokosového oleje a pěkně ty zuby přečistit. Zaručuji vám, že pak už nic jíst nebudete !!!!!

Tedy, vážit se několikrát denně, to mi přijde jako už docela dobrá závislost :-))), mně to jako orientační přehled stačí jednou, max. dvakrát týdně.

Bojuju s jidlem u televize.

Já bych se tu chtěla zmínit o jednom zlozyku naší babičky. Člověk si nemohl říct, kolik toho chce na talíř. Respektive, ať řekl, co řekl, vždycky mu nandala podle svého uvážení, zpravidla o dost víc, než chtěl, se slovy: "Jen jez, ať seš zdravej a silnej!"
Tento odstrašující příklad mě naučil tomu, že já dávám lidem přesně tolik, kolik si řeknou. Občas je vidět, jak to někoho zaskočí - že když řekne dost, nepřidám mu ze setrvačnosti ještě další sběračku. To pak řekne: "Tak ještě kousek, prosím."
Zřejmě i dnes se najdou takové přejícné babičky.

Já se vážím taky každý den, když mám tu možnost. Ale stejně jako Ant z nějakých náhodných váhových odchylek nedělám vědu. Pro mě je zjímavé vypozorovat nějaké závislosti, třeba, že váha se mi zvedne dva dny po žranici. Pak zase klesne.

poradna: já to tak dělám už dlouho a pomáhá to.

já mám zlozvyk u jídla dělat něco jiného (čtení, počítač,telka) a každé ráno se vážím je to už takový rituál

Nedávno mi kamarádka říkala, že své časté jedení zlomila tím, že si řekla, že si po každém jídle vyčistí zuby. Od té doby si začala rozmýšlet, jestli bude uďobávat nebo ne. Docela mě to oslovilo a chtěla bych to zkusit.

irenkazhubne: jsi dobrá...ale ke kafi si jablko neumím moc představit, to radši nic. Do léta mám v plánu shodit stejně co ty, tak se budeme snažit a okolí bude valit oči

irenkazhubne.: takhle se ti určitě podaří zhubnout :-) nebo vykrmit přítele :-)

Tak teď jsem si uvařila poctivého černého turka a k němu mě lákalo cukroví na balkóně, ale místo toho jem si dala jablko
což mě zasytilo mnohem více a cukroví dojí zítra přítel, který je štíhlý, takže takhle já bojuji.

Tak ja se vazim prakticky denne (pozustatek z doby, kdy jsem fakt musel) a vim, ze se ta vaha meni nahodne, ale ze dulezity je dlouhodoby prumer (a jeho trend - jestli roste ci klesa), zatimco denni vykyvy na obe strany jsou bezpredmetne, ale bez nich ten prumer clovek nespocte, ani neodhadne. Pak se klidne muze stat, ze clovek pribira, jenom se mu nahodne odchylky sejdou v blbem poradi (nejdriv se trefuje do vyssi vahy, pak do nizsi) a pripada mu ze hubne. Nacez skokem nabere z niceho nic desnou vahu a nemuze se ji zbavit (protoze se trefi do prumeru, nebo dokonce na druhou stranu)

Ono je zajimave se vazit i nekolikrat denne, aby clovek videl, jak ta vaha lita a ze par deka jednorazove neznamena absolutne nic. (Staci kdyz se nasnidam a napiju a razem mam o kilo vic a do obeda to shodim, protoze jdu na zachod)

Takze vazit se casto rozhodne neni zlozvyk, spis naopak, na druhou stranu je skodlive kdyz nekdo nepochopi jak to funguje a vysiluje (at radosti ci hruzou) z kazdeho deka, co se na te vaze nahodne objevi.

Macatice: Tak to jsme dvě. Že Ty jsi taky nulka krevní skupina? Já ještě doplňuju sádlo se škvarkama - dcera tomu říká nutela naší mámy.

bojuji se zlozvykem: jídlo u televize, ráno to ještě jde, ale večer

Dnes jsem špatně spala,tak jeden z mých zlozvyků měl opět důvod mne ovládnout.V noci jsem stále před lednicí a vybírala co si dobrého si mohu dopřát.Tvaroh s vanilkou z Lidlu mi nepřipadal až tak hříšný,tak jsem snědla asi 100g.a stejně jsem neusnula.

Coumba: večerní mlsání řeším obdobně jako Yogii. V osm po sprše si rovnou vydrhnu zuby a pak už nemám na nic chuť. A když náhodou nějaká chuť udeří, tak použiji ústní vodu.

ajanka: každé ráno na váhu - to jsem dříve taky dělala a byla jsem z toho rozkolísaná :-) Teď se vážím jednou týdně a to stačí.

To já si kdysi čistila zuby po tom jídle, které mělo být ten večer poslední. ale pomáhalo to jen někdy. Často se stalo, že jsem si ty zuby šla vyčistit zas a zase :-).

S tím vážením, to mám jako Ajanka, každé ráno musím na váhu. právě proto, že váha kolísá. Pak bych se zvážila, zrovna, když váha nemá svůj den a byla bych z toho rozladěná. Takhle se to zprůměruje a je to. A to večerní jedení, to je taky mazec. Včera došlo před půlnocí ještě na pistácie. Vzpomněla jsem si na jednoho spolupracovníka, ten když hubnul, chodil spát už v 8, aby večer nejedl:-)

Každé ráno??? To tedy nedělám, protože váha kolísá a ještě by mi to zkazilo náladu, i když by třeba nebylo ani proč. Myslím, že jednou, max. dvakrát týdně to bohatě stačí.

A teda ještě jeden zlozvyk, který se týká jídla jen částečně a to je ranní vážení. Musím na tu potvoru stoupnout každé ráno před snídaní - téměř 30 let :-(.

Já kávu nepiju, tak to mám s chutí na sladké k ní dobrý :-). Ale někdy po obědě mi sladké chybí, naštěstí už vím, že když chvíli vydržím, tak to přejde. A pomůže mi dát si čaj nebo kousek ovoce. A někdy si holt sladké dám, a je to.

Tak můj zlozvyk, asi kousek sladkého k dopolední kávě, ale jen o víkendu, v práci to nedělám. Občas zapomínám pít. Jinak asi nic zásadního.

Já, když se "přetáhnu" a jsem unavený, tak dostanu hlad (mls to není, sním skoro cokoli, přednost dávám jídlům obyčejným, třeba kus chleba se sýrem, nebo tak), něco sním a pak ožiju a teda nejdu spát a o to víc se přetáhnu a tak něco sním .... a pak začínám den nedospalý a o to snáz se přetáhnu ... Dal jsem si na budíka i upozornění na "večrku" ale moc se mi ho nedaří dodržovat, protože do toho vždycky ještě něco vleze ... (ale v poslední době se to lepší, až na ty svátky)

Macatice: tak to bychom se dobře doplňovaly :-). Já uzené skoro nejím, šunkafleky nemám ráda a jazyk už vůbec ne. Je moc realistický, přesně tak vypadá, když ho krávě berou z tlamy. Jen uzené ryby, to ano, to můžu :-). A tlusté maso taky ne, a to ty máš ráda taky.

Yogii: Ty jsi na sladké, já na vše kromě zeleniny a běžného pečiva (chleba, housky). A zejména jsem na uzené maso. Ke konci roku neměli u nás anijazyk, ani uzený ocásek. Koupila jsem tedy kousek uzené krkovice - a půlku jsem jí snědla, než vůbec dostala šanci se dostat do hrnce na polévku a novoroční ovar.
Asi jsem si potřebovala vynahradit to předvánoční a vánaoční období - při pečení cukroví se zapatlanýma rukama se umlsávat z lednice nedalo, tak jsem ani neměla nic v zásobě, na Vánoce jsem taky nic v uzeníných nekupovala, protože jsem plánovala živit se rybami (přiměřené ideální množsí by bylo jeden veliký dvouhlavý kapr hermafrodit (tedy mající jikry i mlíčí), ale neteř mě ujistila, že takového mutanta v rybárně zcela určitě mít nebudou, tk jsem si nechala pořídit dva normální kapry střední velikosti, což znamenalo pár kousků masa navíc. Však ony se nezkazily :-)

sifaka: Á, tak tos mi konečně osvětlila jeden nešvar mladé generace: My jsme u stolu četli, oni vytahují mobil.
Já vlastně doma taky jím u počítače - a čtu si. Já totiž jím hrozně pomalu, než všechno rozkoušu a spolykám, trvá mi to dvakrát tak dlouho než běžně ostatním lidem. Takže věnovat se jen jídlu, to zabere spoustu času, a přitom toho mám tolik udělat.. Kyž jdu na jídlo s někým (rozuměj, kvůli jídli, například s kolegy na oběd, ne na večeři a posezení s manželem), tak vlastně s jídlem spěchám, aby na mě nemuseli moc dlouho čekat.

V restauraci si objednám dětskou porci, když není, tak sním půlku a zbytek si nechám zabalit s sebou. Ale já do restaurací moc nechodím, to už musí opravdu jít do tuhého a já omdlívat hlady

A jedení pozdě večer je u.mne zlozvyk, který se taky snažím omezovat.

Já jsem na sladké a když se nekrotím, jim ho moc. Pravidelná a vyvážená strava mi tohle hodně zlepšila. S nedojídáním takový problém nemám, to, že něco nesním, stejně děti v Africe nezachrání, to si říkám. V jídelně si něco do krabičky přendat lze, v restauraci to nevypadá dobře. Pokud je jídlo opravdu skvělé a zbyde ho víc, necham si ho zabalit s sebou.

Můj největší zlozvyk asi, je, že když přijdu domů z práce, sním všechno, co najdu.

Pití je i moje slabina. Sice si každé ráno uařím půllitr čaje, ale dopíjím ho až po práci. Navíc v práci se v laboratoři nesmí jíst a pít a já dost často vynechám i oběd. Zato ty večery s mlsáním:-(

můj zlozvyk je, že nejím pomalu, jídlo vždy zhltnu a to je problém

Koukám, že je rozdíl mezi "mechanickým šmátráním v mističce s něčím" protože něco pěkného čtu anebo rychle něco zhltnout, protože je čas na jídlo a při té příležitosti ještě něco přečíst či zkouknout......když už tedy musím zastavit.Asi v tom rozdíl bude, protože dříve jsem taky papala ňamky u kompu ale co jsem na Stobu držím +/- 3 hodiny rozmezí mezi jídly a jinak nic.

Evinka: jojo, na pití jsem zapomněla, to je taky u mě špatné, musím se don něj nutit (pokud nejde o pivo :-))

Přidávám se ke čtenářkám u jídla,zlozvyk mám i v nesnídání,při sebekoučinku jsem sice snídala,ale bylo to super přemáhání.Prostě ranní jídlo můj žaludek odmítá. A i pitný režim je pro mne strašák.Jak na pití nemyslím,nenapiju se třeba celý den.A třeba také večerní mlsání jablka při čtení knížky v posteli,to je můj super zlozvyk už co jsem se naučila číst.Bez toho prostě neusnu.:-)))

I když pečlivě krabičkuji, jím v kanceláři na pracovním stole se zapnutím počítačem a převážně čtu stránky STOBU.

Můj problém je nejíst u čtení, tedy spíš neuzobávat. Většinou to fungovalo tak,že jsem si připravila talířek s nakrájenými jablky, vzala knihu a četla a zobala ,dokud jsem nedozobala. Tak toto už naštěstí nefunguje, jen občas si to dovolím za odměnu (tedy to zobání ke knize, jinak čtu pořád :-)).

sifaka a bessi: Hlásím se k vám - když si u jídla nečtu, mám pocit, že si ho vůbec nevychutnám. Naštěstí se mi podařilo odbourat opačný zlozvyk, který jsem taky měla - uzobávat u čtení, takže otevření knihy jako spouštěč chuti na jídlo už mě nefunguje, naštěstí, protože jsem dost velký čtenář-)

Tak já nedojídám, já se přejídám. Ségra měla bulimii a co jste si doma doslova neukradli, to tam nezbylo. Dokázala vyjíst celou lednici a tak já když vidím jídlo, sním ho (třeba by nezbylo, že). Je jedno, jak jsem plná a jestli mám hlad, prostě se mnou jídlo nezůstane v jedné místnosti.

sifaka: tak tento zlozvyk máme stejný. Taky u jídla čtu a ze stejného důvodu jako ty :-)

Mě dofutrovávala babča a taky jsem podle toho vypadala :-(
Můj zlozvyk je stejný jako u většiny - dopoledne ke kafču sladkost.

Taky přidám něco malého:-)...můj zlozvyk je čtení čehokoliv u jídla.Prostě doba jídla je pro mně ztráta času a byla jsem hodně ráda, když mně můj táta přestal za to kárat....Měla bych mu být spíš vděčná:-(
I v té jídelně v práci si aspoˇn otevřu mobil.

Taky ujíždím na sladkém, nemohu si pomoci, i když se to snažím něčím obejít, stejně u sladkého skončím.

Mým zlozvykem byla tzv. sladká tečka.Po všech jídlech jsem musela dát do pusy něco sladkého a když mi to zachutnalo víc, tak hnedky i další nášup. S tímto zlozvykem jsem zkončila díky Stobu. Tedky si dopřeju jedno sladké k odpolední kávičce a jsem spokojéná.

Můj největší zlozvyk je zobání sladkého mezi jídly. To mě snad nikdy neomrzí, bohužel.

Mým zlozvykem je dodržování pitného režimu, neustále zapomínám.

Dojídání je neštěstí. Jako malá, neskutečně hubená holka trvale zlobící s jídlem jsem byla pravidelnou návštěvnicí dětské ozdravovny. A tam se tedy dojídalo!!!! Dodnes si pamatuju, jak jsem si plačíc tajně rvala krupicovou kaši do kapsy červené zástěrky s kuřátkem na kapsičce :-(. Každý týden probíhalo převážení. Kdo nepřibral ( JÁ!! ), dostal se na veřejně vyvěšenou listinu tzv. "Povinných přídavků". Znamenalo to přijít si povinně přidat alespoň trochu od všeho. Opravdu se jim povedlo mě "zlomit". Dojídám dodnes. Personál by asi ze mne měl radost. Dojídám stále poctivě a mé tukové buňky vrní blahem. Naštěstí, alespoň to přidávání vázne :-). Postupně se snažím o změnu, ale pravda, moc rychle mi to nejde. ....ale nevzdávám se :-).

Své zlozvyky v jídle znám,jen se jim nedokážu bránit.Celá léta jsem nebyla zvyklá snídat,i když jsem na to měla i dostatek času.Začalo to vlastně při studiu,kdy jsme přebývala na koleji.Ráno se mi nechtělo nic připravovat a tak se snídaně pomalu vytrácely z mého denního jídelníčku.a u toho zůstalo,až jsem se dostala k Sebekoučinku,kde jsem najela najiný režim.Přesto ráno hlad nemívám a musím se přemlouvat,abych něco snědla.

Jako dítě malé " nežravé" mě také učili dojídat, ale v podstatě byli rádi, když jsem snědla alespoň něco. Dneska to vypadá jinak, na talíř si dám porci která tam patří a naučila jsem se nechat na talíři několik soust a chvilku počkat. Málokdy se stane, že bych ponechané dojedla. Podotýkám,že se to týká přílohy a masa, zeleninu sním vždy. :-)

Jak už jsem psala v jednom komentáři k článku - už od dob svého dětstství jsem byla (na)učena, že jídlo na talíři se dojídá. Na jednu stranu není divu - hustila to do nás generace, která zařila válečný hlad. Ale na druhou stranu - ani v dnešní době hojnosti by se podle mě nemělo jídlem plýtvat.
A jak jsem na to vyzrála já?
Když jím doma a jsem sytá, naučila jsem se odstrčit talíř se slovy: "To si schovám na horší časy." V případě své oblíbené pochoutky musím talíř nejen odstrčit, ale odnést ze svého dosahu (a nejlépe i pohledu :-)
A když jdu do restaurace, zvykla jsem si s sebou brát krabičku. Hmed zítra tpo možná hrozí - už jsem si krabičku připravila do tašky :-)