Ach ty hormony!

Ach jo, kam na to chodíš ???? Díky za krásné ráno Macku, rozesmála jsi mne.....

Vzpomněla jsem s na jeden "hormonální" vtip.
Přechází babka úhlopříčně naštorc křižovatku.
Vidí ji policajt a volá na ni: "Po přechodu, babičko, po přechodu!"
"Už dávno, panáčku, už dávno. Ale pořád to ještě mám ráda!"

bessi: no možná to bylo i tím, že obědem jsem byla zaplácnutá a ještě muselo na tom skončit arašídové křupky, odpolední kafíčko a chesecake a po odjezdu návštěvy jsem hupsla na elipical a cvičila jsem a na večeři jsem nic nedala kromě enzymů na vytrávení, takže co se sobotního jídla týká, tak jsem ani nepřekročila svou kalorickou spotřebu ( teda když nebudu počítata sekt :-)).

ajanka: no vidíš, že to jde...už se tady někdo o tomto fenoménu zmiňoval....že po oslavě jde váha dolů...

bessi: supr nápad dát váhu na hanbu :-)). Asi to taky vyzkouším :-)).
Ale dnes si to nezaslouží, dneska ukaázala hezké číslo a to bylo po slavícím víkendu milé překvapení :-))!

PetikB: mě váha vzdorovala měsíc, ale nakonec se přece jen umoudřila....nebo ji vadilo, že jsem ji postavila do kouta, s tím, že dokud se neumoudří, že ji nevyndám... :-)

14 dní skutečně nemusí být nic směrodatného. Ono taky závisí na tom, kdy jsi s huvnoucím cyklem začala, jak rychle to šlo na začátku, jestli tenprvotní úbytek váhy nebylo hlavně odvodnění - to prostě nejde jen na základě informace "už 14 dní jsem neshodila ani deko" usoudit. Taky se říká, že když člověk hodně cvičí a ubývá tuk a zvyšuje se svalová hmota, tak váhově neubývá, protože svaly jsou těžší než tuk o stejném objemu, ale ubývají centimetry.

Ajanka,Hanakomo, zdrhla: Děkuju

PetikB: také mi želvice přešlapuje na místě, jeden den ukáže úbytek, druhý den všechno jinak.... I když jsem všechno dodržovala..... Jen vytrvej, ona se zase rozejde. Já to svoje přešlapování beru - blížím se k hranici normální váhy a tělíčko se asi snaží ubránit si tu izolační vrstvu, když teplo je zatím v nedohlednu. Tak třeba to tak máš taky ?

PetikB,neboj ono to půjde, když ne kg tak určitě cm vydrz

taky, taky.... a pak najednou hup. ostatní tu píší, že nejde o kg, ale o cm. tak jak jsi na tom s nimi?

Ahoj holky...na ty předchozí komentáře se špatně navazuje, ale jestli můžu, tak si postěžuje na něco o dost povrchnější ho.....už 14 dní ani gram dolů..... týden chápu.....to člověk svede na PMS, vše dělám stejně, jen jsem ubrala páteční hodinu HEATu.....taky se vám to stává?

Dolevina,je mi to moc líto, upřímnou soustrast, drž se:-(((((

moje milá děvčata, čtu vaše vzkazy , tečou mi slzy dojetí, jaké jste báječné, moc mi vaše podpora pomáhá, moc a moc vám děkuji

delevina, přidávám se k ostatním s vyjádřením upřímné soustrasti a přeju hodně duševní síly k vyrovnání se s maminčiným odchodem.

dolevina: Držte se....a přeji vám,abyste to zvládla nejlépe, jak to jen bude možné....a když vás smutek znače až moc válcovat, tak víte kde nás nejdete....tady vás všichni rádi podrží :)

Dolevina: to je mi moc líto.

dolevina upřímnou soustrast

dolevina: upřímnou soustrast.

dolevila : upřímnou soustrast, nevím , ale mám pocit , že tedky se s pohřbama utrhl pytel......jestli ti to pomůže, tak si dej panáka ořechovice každý večer...

dolevina : Upřímnou soustrast.

dolevina: Upřímnou soustrast, drž se.

dolevina: Upřímnou soustrast. V tomhle věku už je každá zdravotní příhoda riziková. Náš tatínek zemřel loni týden po operaci náhlé příhody břišní (ucpala se mu céva vyživující tenké střevo). Ale to tehdy doktoři ani nedávali moc naděje, že by v 92 letech přežil samotnou operaci.

Nedá mi to , abych nenavázala na svou zprávu z 8.3. , maminka bohužel včera svůj boj o život prohrála, tak jsem se zrovna ukázkově nestravovala , večer jsem si dokonce dala panáka ořechovice, to už dlouho ne, ale pomohla mi, spala jsem až do rána.

Psychika je mocná čarodějka. Včera jsem pod vlivem psychické i fyzické únavy totálně odpadla hned po příchodu z práce. Vypadalo to, že si chvilku sednu k počítači a odpočinu si, ale během chvíle jsem usnula ( bez večeře ) jako špalek a probudila se "až " v půl třetí ráno. Zdá se, :-), že dneska u nás bude vygruntováno, ještě než se zbytek rodiny probudí :-). jsem ale krásně vyspalá, mám pocit, že dnes "mohu skály lámat" a za okny se bělá sníh. Sice jsme čekali jaro, ale ani tak to není do víkendu špatná startovní pozice :-).
Masa55: Hlavně, že to dobře dopadlo, musel to být hrozný pocit. Nevím , jak bych tohle dokázala zvládnout. Nejspíš bych i "hysterčila".

Souhlasím s bessi, umím si představit tu hrůzu :-(

Masa55: teda já bych nechala auto kde je a skočila šipku za svodidla

Nevzdávatse : jsi dobrá , máš od mne velkou pochvalu.Já dokážu také pomoct a nedělá mi to problém, ve fabrice za 44 let, jsem toho hodně zažila. Jen mne překvapil ošklivý zážitek před 3 lety , když cestou z Chorvatska nám kliklo auto na německý dálnici. Tak strašně silný strach o můj život jsem ještě nikdy neměla a až když se mi podařilo dostrkat auto na parkoviště, tak jsem se nervově úplně zhroutila, nemohla jsem mluvit, zvracela jsem a ještě skoro 3 dny jsem z toho koktala, přitom vše dobře dopadlo, syn pro nás poslal vlek a dotáhli nás domů.
Stéle to pro mne neni dobrý pocit a i ted když o tom píšu se mi chvěje srdce.

PetikB: S tou chladnouhlavou je to fakt. n když je člověk aktivním účastníkem, tak to dávat nemusí. Pamatuju, jak jednou babka o holi vyběhla z tramvaje a z ostrůvku rovnou do ulice, nejkratším směrem ke svému cíli, tj. šikmo zády k přijíždějícím autům. Brzdy zakvílely, řidič zastavil necelý metr od ní. Babča se ale lekla, zamotaly se jí nohy do hole a už ležela na zemi, docela si rozraila obočí, ono to dost krvácí. Řidič evidentně v šoku, jen koktal: "Ale já... já jsem se jí vůbec nedotkl..." A když jsem mu žekla, že jasně, že jsem to viděla, že spadla sama, ale to bočí že krvácí, že to chce ošetřit, že má určitě v autě lékárnicčku, ať ji přinese - Tak ten věcný tón ho vzpamatoval, ukázalo se, že je to lapiduch z nemocnice a promptně jí to zaflastroval, naložil do auta a odvezl za dva rohy kolegům do práce :-)
Tak i zdravotník s výcvikem někdy potřebuje správně pošťouchnout.

U nás v práci máme každoročně "Den zdraví a bezpečnosti"...už jich za sebou mám osm...za měsíc mě čeká deváté...takže se školíme, dostáváme nové info přímo od záchranářů, rady jak se kdy zachovat, ale.......mít teoretické znalosti a umět je použít jsou dvě různé věci....a já když si představím, že by došlo na lámání chleba, tak za sebe nedávám ruku do ohně, že bych dokázala s chladnou hlavou vše udělat tak, jak vím, že bych to měla udělat.....takže každý, kdo třeba jen vytočí 155 má můj obdiv....už to je hodně ;).....nevzdavatse: GRATULUJU!!!! Ne každý tohle dokáže!!!

U nás v kině, zase skleněnou výplň rozbili dva strkající se středoškoláci, nešťastnou náhodou těžký kus padajícího skla prosekl botu a poranil nohu studentovi, který pokojně stál z druhé strany dveří, tenkrát to řešila záchranka a hoch měl nohu v sádře.

Hm, skleněné dveře jsou pěkná zákeřnost. Naše druhá sousedka (lékařka) s nimi vloni proběhla ve vysokém stupni těhotenství a myslím, že na to asi těžko někdy zapomene, i když to nakonec dopadlo, na to, jak to hrůzně vypadalo, skvěle :-).
Jinak já jsem ve chvíli, kdy se něco řeší vcelku racionální. Depku mám až následně, když mi se zpožděním všechno dochází k hlavě. Tentokrát to byl "jen" velký epileptický záchvat s bezvědomím. Až dodatečně mne převálcovala bezmoc ženský, která vidí, že trpí nějaké dítě. Minule jsem zaparkovala při cestě do práce ještě ve tmě auto a kus ode mne se skácel pán ( diabetik a na walfarinu ) a při pádu si hodně rozbil hlavu. sanitka přijela v obou případech rychle a sounáležitost lidí, kteří přispěchali pomoc byla skvělá. Dodnes mne ale dohání pocit bezmoci, kdy si uvědomuji, že stačí zlomek vteřiny a všechno v životě může být úplně jinak.
Nicméně :-) pán žije a holčička už je prý už doma a jaro je už cítit ve vzduchu:-).

Taky jsme se jednou nachomejtli k nepříjemnému úrazu. Jezdívali jsme několik let po sobě na Krétu do toho samého hotelu. Jednou nás ubytovali v křídle, kde byly na balkon dveře s nedělenou skleněnou tabulí. Sklo tak precizně umyté a průhledné jako vzduch. Hned první den jsem si o ně málem rozbila nos. A tak náš první nákup směřoval nejen pro vodu do sámošky, ale i do suvenýrového obchůdku pro pohlednici a tu jsem si nalepila na sklo do výše očí. Pohlednici jsem vzala domů a založila mezi ostatní nutné propriety pro pravidelnou cestu na Krétu (pas, řecký slovníček, ...).
Příští rok jsem si ji vzala s sebou a zase si ji nalepila na dveře. V půlce týdne přijel nový turnus, slyšeli jsme hala na chodběa po pěti minutách tříštění skla. Tušili jsme, že bude zle. Rodiče, kluk asi 13 let a babička. A kluk prostě těmi prosklenými dveřmi proběhl. Několik hlubokých a velkých řezných ran na paži a na stehnech. Naštěstí žádná tepna, ale i tak to stálo za to. Jazykově něvybavená rodinka, máma v hysterickém šoku, táta měl co dělat, aby ji uklidnil, můj muž běžel na recepci volat doktora a já bleskově z pokoje donesla naše nemalé zásoby zdravotnického materiálu a s babičkou jsme se jaly utěsňovat, co se dalo. Ta si naštěstí zachovala chladnou hlavu a kluk statečný, nebo taky napůl v šoku - nedocházelo mu plně, co se děje.
No, dovolenou měli zkaženou, ale kluka v Rethymnu v nemocnici zašili, po třech dnech ofačovaného pustili Zbytek týdne pokulhával a kvůli antibiotikům polkehával ve stínu, pak odletěli normálně domů. Tak předpokládám, že se z toho kromě několika jizev, o kterých pak holkám mohl tvrdit, že mu zbyly po zápase s divokým tygrem, dostal bez následků.
Abych příběh dokončila. Třetí rok, opět ten samý hotel, to samé křídlo. Jako první tahám z příručního zavazadla svoji oblíbenou pohlednici, že si ji zase nalepím na dveře - a ejhle! Na skleněné tabuli se skvělo vypískované ozdobné logo hotelu. Majitelé si vzali k srdci nše povídání o příliš průhledném skle coby příčině nehody a promptně zajistili nápravu.

Nevdávatse: obdivuji tvoji pohotovost, jsi statečná, odpočiň si, zasloužíš si to

Nevzdavatse,si skvělá, umět pomoc druhým je to nejcennější,pro mě si velká hrdinka.Odpočinek ti pomůže.

Děvčata, moc děkuji za podporu. Je to opravdu tak, jak říkáte. Dneska už je o trochu lépe. Taky mám několik kurzů a zatím jsem z nich čerpala jen na drobná ošetření, ale teď se to život zorganizoval jinak. Pro dnešek se zkusím "léčit" podle hesla tatíčka Masaryka :-), že "v práci a snažení je naše spasení" :-). Mohlo by to mít pozitivní výsledky.

nevzdavatse, ať se dáš brzy do pohody!!!!
okamžik, kdy jsem volala záchranku mamce před 20 lety jsem vytěsnila až po pomoci z venku snad až za 13 roků. manžela jsem křísila loni v listopadu a vytočit 155 byl v té chvíli děsný úkol, jak se mi klepaly ruce. týden si poležel ve FN a vše je zase ve starých kolejích

nevzdávat se : jsi statečná žena, dokázalas pomoci a to je důležité. Zažila jsem situaci, kdy to dobře nedopadlo a rovnala jsem se s tím hodně dlouho, tak buď ráda,že to dopadlo dobře,odpočiň si a užij si víkend v mezích možností.

nevzdavatse: věřím že tento zážitek se vryje hluboko a opravdu to hodně vyčerpá energii. Hlavně že všechno dobře dopadlo :-). Možná nějaký čajík na zklidnění by neuškodil. Já jsem zatím přímo v této situaci nebyla, ale teoreticky bych to měla vzvládnout, účastnila jsem se několika kurzů a přednášek, ale záleželo by co s člověkem udělá ten stres, způsobený touto situací....

Možná jsem lapač na "průserové okamžiky", ale už podruhé v průběhu dvou měsíců jsem se jako jedna z prvních nachomýtla k situaci, kdy byl někdo v ohrožení života, bylo třeba volat záchranku a poskytovat první pomoc. Pokaždé se to "stihlo" a dopadlo to (snad ) relativně dobře. Místo pocitu uspokojení ( dnes se jednalo o dítě ) jsem z toho ale hodně rozhozená a připadám si, že jsem si ( psychicky ) sáhla na dno. Dnešní příchod z práce jsem si představovala docela akční, ale nakonec snad zalezu do postele a zkusím usnout. Ještě jsem nedokázala vytěsnit emoce z minula a mozek jede na plné obrátky znovu :-(.

dolevina.Držím palečky,aby se mamince ulevilo.Chce to hodně síly,pevné nervy.Ledvinové kameny jsem neměla,jen písek a tak si dovedu představit,jak mamince je.

dolevina: Hodně sil Vám i mamince....venku začíná jaro, tak ať vám to sluníčko pomůže se s tím co nejdřív vypořádat :)

Přeji ať je maminka opět fit,lékaři dnes občas umí i zázraky

Děkuji vám všem za podporu, pomáhá to, maminka je na tom lépe, doktoři opravdu dokáží hodně i když vyhráno asi ještě není.

dolevina: No to vám nezávidím. Ledvinové kameny bych teda nechtěla, ani když je mi o třicet míň. Tak ať to dobře dopadne a maminka se brzo zmátoří. Dneska už doktoři dokážou divy... :-)

dolevina: zvládněte to obě, přeji ti pevné nervy a mamince zdraví.

dolevina: Rozumím, taťkovi bylo 87, není to lehké. Přeji, ať je lépe mamince i Tobě.

dolevina, věk maminky je úctyhodný, ale bohužel zdravíčko už nebude nikdy takové, jako dřív. drž se a přeju hodně sil k překonávání stresu

Poslední dva dny dost velký stres, 86 letou maminku odvezli do nemocnice , v ledvině se jí vzpříčil kámen a nadělal dost nepříjemností, pochopitelně jsem se uklidňovala čokoládou, ne moc, ale nebránila jsem se tomu a asi to i pomohlo. Stav se pomalu zlepšuje, tak se snad vzpamatuji i já.

Hanakomo: tak hlavně opatrně :-)

Macatice
Píšeš o želvičkách, my jednu doma máme, zatím spí, tak jsem zvědavá, kdy se probere.

Nebojte,zima už jde pryč a všechny zelvicky se musí vzbudit,až bude lepší počasí tak to půjde samo.Já už sem dostala zelenou na procházky. Ani nevíte jak se těším, sice pomalu.....ale je to SUPER

Myslím, že jsem to četlauž v Brehmově Životě zvířat. Želvy se na zimu pořádně vykrmí a pa spí zimním spánkem. Není vyloučeno, že se tu a tam na chvilku proberou, ale aktivní začnou být až na jaře. A to už se blíří.
Takže, želvičky na start! :-)

Děvčata, určitě se to srovná. To je jen "hledání správného směru" :-),

Bessi: jarní sluníčko ji vyláká neboj :-)!

bessi: nene...to určitě ne......jenom to počasí je na želvu trochu moc studený...jen hibernuje ;)

PetikB: mě želvička asi umřela :-/

bessi: Tak hlavně, že to nešlo nahoru.....a dolu se to určitě pohne.....je tam přece "želvička"....ta se prostě sune pomalu ;)... i když teda chápu to zklamání......ale držím pěstí, ať je to příští vážení lepší :)

Dnes bylo vážení a přírůstky ani úbytky se nekonaly :-/ Budu muset počkat, až začne konečně to jaro a budu mít i víc pohybu, Pak se snad ta váha umoudří

Masa55: No vidíš, já jsem se necelý týden přecpávala zeleninou - a měla jsem nahoře celé kilo. Když jsem začala jíst zeleninu zase v pro sebe normálním množství, leze váha zase pomaličku dolů (i přes sobotní oslavu).

Nastoupila jsem na týden na brigádu, a už to byl chlebíček, zákusek a vínečko -šéfová má narozeniny- k obědu řízeček. sice jsem celý den na nohou, krok sem, dva kroky jinam, předklon a výpon pro něco, ale po 8 hodinách toho mám plné zuby a na nějaký pohyb ani pomyšlení.Tak jsem zvědavá, co to se mnou udělá. Alesspon, že dodržuji pitný režim. Přeji všem hezký večer. s.

Nastoupila jsem na týden na brigádu, a už to byl chlebíček, zákusek a vínečko -šéfová má narozeniny- k obědu řízeček. sice jsem celý den na nohou, krok sem, dva kroky jinam, předklon a výpon pro něco, ale po 8 hodinách toho mám plné zuby a na nějaký pohyb ani pomyšlení.Tak jsem zvědavá, co to se mnou udělá. Alesspon, že dodržuji pitný režim. Přeji všem hezký večer. s.

Masa55 neboj dáš to znova, věřím ti...,Jedno přísloví -Člověk není poražen,je-li srazen na zem.Poražen bude jen když zůstane ležet Tak děvčátka, pokud se něco zrovna úplně nepovedlo....šup a jdem do toho znova

PetikB: přesně jak píšeš, nestresovat, užívat si pohyb, jídlo a i to, že je tady supr parta která jede na stejné vlně :-)!

tak já na značky musím sprintem. od pá do ne se u nás slavilo, nachystala jsem plno zdravých i nezdravých dobrůtek a třebaže nás bylo hafo, stejně mám ještě plnou lednici. tak jsem si dnes střihla nejen bazén, ale dám i rotoped. A ke kávičce mrkvový dort.

ajanka: takže úkol do dalších týdnů je.....neprožívat tolik ty čísla na váze a užívat si ten pocit, že se sebou vůbec něco děláme :D...a ještě k tomu nás to baví :)

PetikB: no asi to už bereme vážněji a moc se pozorujeme :-). Já jsem si říkala, že už nechci mít 7 na začátku, ani když stoupnu na váhu třeba večer, bylo to nekonečný ale dočkala jsem se a teď už chci mít jako druhý číslo 5, stále mi to ukazuje o 2 víc a přijde mi, že se nic neděje.... Ale když se podívám k Jitulce ke klokanům, tak v tabulce vidím, že to jde moc hezky dolů, jen jsem takto ze dne na den moc netrpělivá.... :-(. Takže prostě klídek, dodržovat jídelníček + pohyb a budou vidět výsledky :-)!

ajanka: No mě spíš vadí to, že první týden to bylo 1,1 kg, pak nic...možná díky hormonům a teď 600 g.....víc by se mi líbilo, to pravidelné 0,5 kg týdně......:)......ale uvidíme za týden......no jsem už nějaká míň trpělivá nebo co.....asi nad tím budu muset přestat přemýšlet, ať si nepřivodím nějaký "psychosomatický zásek hubnutí" :D :D :D...ale moc děkuju za podporu ;)

Masa55: neboj, to hnedky bude zase pryč, přidáš pohyb a zase to půjde pryč, lehké kolísání váhy je normální, mě želvička taky cestuje sem tam, než jí dojde, který směr je ten správný, ale všímám si toho jen díky dennímu vážení. Proto ji neberu zase tak vážně.....

PetikB: proč myslíš, že to jde pomaleji? Vždyť ti to jde přímo vzorově! Je doporučeno hubnout okolo 0,5 kg za týden. Někomu to jde v první týdnu rychleji, někomu pomaleji, ale ty jsi úplný vzor. Pohyb sice v nadměrném množství taky škodí, pokud němu nepřizpůsobíš daný den jídlo a jíš méně, může si tělo myslet ( nemá energi), že nastalo nějaké období hladu - obzvlášť, jestli to tak máš během týdne několikrát, ale myslím, že to nebude tvůj případ.... Uvidíš co řeknou za týden ty cm, ty prozradí podstatně víc :-).

Týden bez pořádného pohybu a návrat k sladkým jídlům a mám 0,5 kg nahoře. Tak to tedy ne, dnes jsem opět " nastoupila na značky", vyndala váhu na kuchyˇbnský stůl a bez vážení nic nespolknu !!!!!Nehorší je, že jsme dnes muži slíbila upéct makové buchty se švestkama.....tak dobrá 1 ks si dám .

nevzdávatse: dnešní pohled z okna ně moc nevyzývá k procházce, vždyť on zase napadl nový sníh a je tam pochmurno. Ať žije depka, jinak tě zdravím a dík za tvoji podporu.

ajanka: Děkuju :).....trochu jsem přemýšlela o tom, jestli to nejde pomaleji právě kvůli tomu sportu.....:D :D :D....aby si tělo nedrželo to co má, protože předtím jsem měla fakt letitou pauzu v jakémkoli sportu a vlastně pohybu všeobecně.....ale to neznamená, že to začnu omezovat :D....jen si počkám, až tělu dojde, že je to zase normální situace a že se o sebe nemusí bát :D :D :D

PetikB: myslím že je to ta správná rychlost, taj ať se ti tak skvěle daří i dál a za týden cm určitě ubydou od posledního měření, to je jasný obzvláště s tím pohybem co máš :-).

Hlásím, že po nedělním vážení mám dole o 600 g méně.....takže za tři týdny je to 1,7 kg (minulý týden to nešlo dolů ani o gram)...což je vlastně dobrý.....příští týden mě čeká i měření, tak uvidíme :).....jojo....před pár lety to šlo snadněji a rychleji, ale asi nemůžu po tom svým těle, aby bylo pořád tak "přizpůsobivý" jako kdysi...už si něco odžilo, tak má nárok na nějaký ty "úlevy" :D....jinak krásný pondělí všem :)

tkoskubova: pomalinku a jistě, taky jsme to nenabrali během pár týdnů.... Aby byly vidět zněny na cm, musíš ubrat i na váze a jestli jsi postavou jablíčko, tak břicho půjde nejhůře, ale nevzdávej se bez boje, ono to půjde :-)!

tkoskubova: I daleká cesta bude s Tvou houževnatostí zvládnutelná. Vždyť nemusíš "dojít rychle". Kousek po kousku a půjde to.

PetikB.Moc děkuji za podporu,pomalinku se to začalo hýbat směrem dolů.Jen centimetry kolem břicha zatím stávkují.Mám doma váhu,kterou jsem vyhrála vloni v loňském projektu Prožij rok zdravě,ukazuje i viscerální tuk.Mám před sebou dalekou cestu.

dolevina: Musí to tak být. Podivej se na madridaččiny fotky. To je jasný důkaz :-).

Snad se blíží oteplení a s ním naděje na delší procházky a tudíž na zahnání chmurných myšlenek.

Hanakomo: Jak jsem posala, jsou tam povolené dva švy. Byly šité na míru, nebyly těsně upnuté, na promoci jsem je oblékla i bez rozepnutého zipu.

U mě bude vážení v úterý a vůbec se na to netěším. Váha mi opět stávkuje, mrcha jedna hubená....
Musím se asi víc snažit...hlavně abych se nedostala na mou svobodnou váhu. To jsem měla ještě o 12kg víc :-0

tkoskubova: půl kila k půl kilu a za chvilku jich může být dohromady deset....a to je přece super :)

ajanka: ....snažím se a naštěstí se nemusím překecávat....spíš překecávám doma, aby se páteční velký nákup přehodil na sobotu, abych mohla jít v pátek po práci cvičit....tak doufám, že mi ta cvičební kázeň vydrží hooodně dlouho :)...ale je pravda, že ty pondělní dvě hodinky odšlapu jak nic.....ale ty čtvrtky a pátky už mám energie míň....ale jsem zabejčená...když si něco vezmu do hlavy, tak za tím jdu :D

PetikB: nedělní vážení určitě dopadne moc dobře, když čtu jak zvládáš HEAT, tak to ani špatně dopadnout nemůže :-)!

Hanakomo: Děkuju :).....a v neděli mě čeká vážení.....tož....hin sa hukáže :D :D :D :D

Jo jo petikB když jsme byli mladí tak to šlo lépe, ale pokud budeš chtít půjde to i dnes.Já ti věřím a myslím na tebe

Co to jako vážně Macatice,ty obleceš šaty s promoce wow,tak to vážně smekám.

Masa55: No, neměla. To vzniklo jen jako parafráze na tvůj text, to jsem psala rovnou do komentáře.
Tak jo, založila jsem si na to soukromý blog, aby se mi to neztratilo. Ještě jsem tam přidala toho "Šuselku" Máša teď nám píše.
Ještě něco bys chtěla?

Tak já zhubla půl kila,není to moc,ale hlavně že to není naopak.Macatice,tedy Ty jsi hvězda,do promočních šatů se vejít,máš palec nahoru.

Macatice : Doufám, že máš do mé sbírky i uschovanou : neházej flintu do žita.....toto bych viděla jako úvodní motto !!!!

Kyž si to uvědomuju, mám vlastně ještě své promoční šaty. Občas je vezmu na ples nebo do divadla nebo na jinou slavnostní příležitost. Byly ušité tak perfektně, žepřed několika lety stačilo povolit nějaké švy a zase jsem se v nich mohla nadechnout. ?-)

Holky, jasně, že všechny zhubnem :-), vždyť na tom taky makáme :-). Hanakomo. Odpočível a sbírej síly, brzy se zase přidáš :-), držíme ti místo v přední řadě.

ajanka: :)....díky.....tak doufám, že se té vody brzo zbavím :D....ale toho věku už asi ne :D...teda ne směrem dolů..... :D

PetikB: ještě jsem zapomněla dodat že s věkem máš pravdu. Čím je člověk starší tím to dá víc práce tělo udržovat fit :-), taky to znám, jsme si věkově docela blízko :-).

PetikB: určitě zadržuješ vodu. Mě to minule udělalo 1,3 kg, takže nevzdávat se a příští vážení budeš překvapená :-).

Hanakomo: Díky za podporu :).....a já vydržím.....jak si něco vezmu do halvy, tak to nevzdávám....a hlavně vím, že tady to funguje....už jsem kdysi těch 15 kilo se Stobem shodila...pak postupem let nabrala (z různých důvodů)....jen mi tenkrát bylo o pár let méně a šlo to dolů skoro samo... jak je vidět, tak po té 40-tce (já už skoro 45) už si člověk musí máknout víc a s větším odhodláním ;)

PetikB,vydrz váha se určitě pohne,třeba jen zadrzuješ vice vody,dej tomu čas. Chápu že pokud se to nehýbe tak se pomalu strací motivace.Vydrz..a to mě připomíná že se ve st vyplňují váhy k Jitulce

To je náhodou dost dobrá motivace, až budu přehazovat věci ve skříni ( zimní za letní ) , tak si kostýmek dám do skříně a tak ho budu mít stále na očích a místo váhy si ho jednou týdně pokusím obléknout !!!!"!!

U mě ve skříni se taky občas najdou poklady! A kolikrát už se hodily, třeba dětem na maškarní:-)

I já mám skříň plnou věcí, které jsem nosila před 15 kily :D....a stále doufám, že je brzo obléknu......ale.....minulý týden (po prvním týdnu Sebekoučinku) jsem měla -1,1 kg......dnes nové vážení a váha stejná.....tak se tu modlím, aby to byl jen ten hormon, co z nás dělá každý měsíc "sloníky"....protože jsem poctivě cvičila, jídelníček dodržovala a těšila se aspoň na nějaké to deko dolů...a nic.....tak snad za týden.....dávám si ještě šanci :D

K 50. narozeninám jsem dostala nádherné večerní šaty, je to už dávno a moje touha je se do nich zase vejít, teď na ně jen smutně koukám.

zdrhla: riflovina je stále in, záleží jaký má sukýnka střih a jak ti sedne. Přinejhorším na doma proč ne a nebo nechat jako vzpomínkovou s tím, že jsi dokázala ujít kus cesty, k tomu aby jsi se do ní opět mohla oblíct a byla ti :-).

Musím se usmívat, koukám , že každá máme ve skříni ukrytý nějaký ten poklad...já taky, ušitý kostýmek na maturitní ples dceři. Vloni jsem si ho prohlížela, je už vybledlý , ale nejsem schopná ho vyhodit, zatím jsem ho neoblékla, chchází mi nějaké ty cm v pase......snad se to letos povede a já ho zapnu !!!!!Jestli jo, tak se vyfotím a dámto sem k nahlédnutí....

ukápla mi pomyslná nostalgická slza - mám schovanou riflovou sukni - rozepínací, dlouhá, 20tiletá - a až si splním cíl, tak mi bude skoro 65 let. budu v ní ještě moct chodit?

nevzdavatse: díky, kéž by to tak bylo, ale to by jsem si musela zaplatit plastiku břicha.... Mám krásný pekáč buchet, ale nejsou pod povolenou kůží vidět no daň za děti ( pro ně bych to obětovala klidně znovu) ale spíš daň za ty kila a nicnedělání v minulosti :-(.....

ajanka: Ty to dokážeš. Už tě vidím na pláži, postava snů, pěkně padnoucí plavky a obdivné pohledy okolí. :-), to je, pochopitelně legrace, ale doopravdy Ti věřím, že to dotáhneš tam, kam si přeješ .

No můj cíl už není v oblečení, šatník jsem obměňovala ořed necelými 5 lety, když jsem zde odložila skoro 20 kg. Za poslední 2 roky se mi něco vrátilo zpátky, ale oblečení jsem měnit nemusela ( sice pár větších kousků jsem si schovala- kdyby náhodou - ale to by se muselo stát nevím co, aby jsem to nechala dojít zpět tak daleko). Ale nyní můj cíl je dobře se cítit v plavkách na dovolené u moře a prostě vypadat malinko líp :-) ještě víc zpevnit postavu :-).

Macatice: Toho, doufám, budu ušetřena :-). Ne proto, že bych opovrhovala věcmi po předcích a ne že bych musela mít všechno nové. Ale maminka měla asi 130 kilo a to snad tady na STOBU nedopustíte, abych to vzala až takhle zhurta :-).

Nojo, tak já už jsem na divadle (rozuměj jako kostým na jevišti) párkrát měla šaty po babičce nebo máminy šaty z tanečních :-)

:-)martaschi, ten můj je nadčasový. Je to něco podobného, co standartně obléká anglická královna :-)).

Taky jsem měla jeden takový super kostýmek a dokonce už se mi do něj skoro podařilo zhubnout, ale po dvacetipěti letech už byl fakt mimo , ale ve filmovém skladu rekvizit se uplatnil :-))

Taky jsem si slíbila, že se do léta vejdu do svého nejúžasnějšího žlutého kostýmu, který mi, ve zlatých časech, kdy jsem se do něj vešla, všichni obdivovali. Koupila jsem ho asi před 10 lety v sekáči v Jáchymově za 100 Kč :-). Doufám, že si tuto vizi splním, i když, pravda, v pase mi chybí, tedy vlastně přebývá, dosud docela dost :-).

coumba: Vzhledem k tomu, že teď mám v pase jen o něco málo víc než v době, kdy byla zakoupena, tak ano :-)
No, když se tak zamýšlím, tak všude asi ne. Na "Ples v opeře" bych si ji asi nevzala, tam je moc mediálních hyen, které by si s gustem smlsly na kreaci 30 let staré, navíc nepocházející ze žádného módního salonu, ale z obyčejného tržiště v Place.

MACATICE.Sala super,tento druh oblečení mě nikdy nenapadl,škoda mohla sem si ušetřit spoustu stresu

Macatice: A jak je to teď s tou sukní? Už jí můžeš nosit všude?

Šály, rukavice... A taky hromadu kapesníků.
A ještě jedna věc se mnou žije už nějakých 30 let. Zavinovací sukně, druhý suvenýr z první návštěvy Řecka. I když v době před dvěma lety jsem si ji nesměla brát na jezdící schody v metru, nebo když nebylo bezvětří -to pak hrozilo, žese rozevře rozparek poněkud výše, než by velela společenská slušnost. :-)

bessi, Masa55: To mne těší, smích je nejlepší pomocník v našem úsilí.
Macatice: Za sebe se na Tvé žertíky vždycky moc těším :-), vytrvej :-).

Nevzdávatse : parádní šála, rozesmála jsem se....díky , se smíchem jde všechno líp.....

Jo náš Macek má dar, já se s tím párám a Macíček vyfikne báseň jedna radost......o půlnoci ji políbí můza a my ráno jen žasnem.....ale tahle je obzvlášť povedená.....ta se totiž hodí pro každou z nás....

nevzdavatse: taky mám takovou šálu a ještě rukavice :-) Díky, hned po ránu jsi mě a manžu rozesmála

Jsem moc ráda, že něco podobného existuje, vždy se těším , co si nového přečtu. Když nemohu v noci spát, otevírám tyto stránky a čtu si v nich, uklidňuje mě to.

Počkete s tou chválou, pčkejte - za to může Máša! Já jsem jen sprostěvykradla půlku jejích lov.

Valenntina: Jak to tady chodí? Číhám jako predátorna lovu, a jakmile zmerčím příležitostm hned si z někoho udělám šprťouchlata...

Také přidávám pro obveselení: :-)
"Je to úžasný pocit, když ve skříni najdete něco, co Vám sedí už řadu let a pořád v tom vypadáte dobře. Například tu šálu, co jsem včera vytáhla .... , pořád mi je."

:-). Přiznávám, že tuto diskusi jsem otevřela s myšlenkou, že si musím ještě jednou přečíst tu úžasnou báseň od Macatice.

Valenntina: vítej a ať se daří :-))

Valenntina: vítej mezi námi a ať se ti daří :-) Jsi mezi samými super človíčky...

Macatice: to je fakt perfektně motivující.... musím si ji dát někam na oči, aby byla po ruce, když mě zase napadne Blbka

super parto, jsem z vás nadšená a každý den se těším na komunikaci....

Valenntina,vitej mezi námi. Tady je skvělá komunita lidiček, si na té správné adrese.Tak ať tu najdeš nové přátele a vše co budeš potřebovat. Monika

Macatice: tahle se ti opět moc povedla, myslím že je motivující pro více lidiček :-))

Macatice: To je neskutečná vzpruha po ránu, to si snad opíšu pod sklo pracovního stoůu :-), abych to pořád měla na očích. Díky.
Valenntina: Ať se daří v plnění Tvých plánů.

zdravim, jsem tu nova tak jeste nevim jak to tu chodi, ale jsem rada, ze takove stranky existuji :)

Neházej flintu do žita!
Není to věc tak složitá.
Nejsi v tomhle sama, tomu věř,
na značky s námi znovu běž!
Nezlomná je vůle tvá,
vždyť ty s námi půjdeš dál!
Nikdo nečeká, že zázrak stane se,
však trpělivost, ta růže přinese
a ten prevít váha dolů pohne se!

Masa55: jéé děkuju.Z tvých řádků jsem byla opravdu naměkko i slzička ukápla....

bessi : Macatice, nevzdávatse,martashi,zdrhla, ajanka, Hanakomo, dolevina,zdrhla, coumba, já a spousty dalších jsme rády , že jsi tady , že nehodíš flintu do žita a že stojíš na značkách a začneš znova....no a co ????Já stála nejměně 3 x , hlavně že tam jsi a že s námi půjdeš dál !!!!! Znáš to : trpělivost růže přináší !!!!! Pomalu , ale jistě !!!!Zázraky se nedějí a zlomit naučené špatné jde těžce a prevít tělo si rádo libuje v tom co je !!!! Však ty ho přesvědčíš, že to myslíš vážně a ono se poddá !!!!!

Zatím na značky nespěchám, ještě jsem se úplně nevylízala z nemoci, nechci nic přehánět,

Macatice: flintu do žita určitě házet nebudu :-) Za A: žito mám ráda a za B: flintu třeba někdy budu potřebovat :-)
Zatím jsem upotřebila jen florbertku, ale kdo ví...

Macatice souhlasím s tebou a dík za úsměv se kterým teď půjdu spát. :-))

bessi: Neházej flintu do žita. Jednak je to docela drahej špás - víš, kolik takováflinta stojí? Jednak se to nesmí - takovou flintu musíš uchovávat bezpečně, ne ji jen tak pohazovat po poli, co kdyby ji tam našel nějaký magor z Floridy? A konečně, žitné pole není žádná skládka, aby tam kdekdo házel, co ho napadne - mysli trochu na naše životní prostředí! :-)

bessi: Já Ti v každém případě věřím. Dokážeš to, nespěchej.

bessi, tak na to nemysli a nechej tomu volný průběh. uvidíš, jak to půjde samo

Tak jsem zpátky na značkách a začínám od nuly. Jsem na to zvědavá, ale vůbec nevěřím, že mi váha půjde dolů :-(

Takže výsledek vážení překvapil. PMS v mém případě dělá minimálně + 1 kg. Dnes jsem na tu váhu musela stoupnout 3x, jestli si nedělá srandu :-).

Nevzdavatse: moc děkuji a určitě se pochlapí, mám takové tušení že už zítra želvička dorazí do cíle, ale ofic. vážení je pátek :-).

ajanka: Tak to je hezký start do nového týdne a ať se váha v pátek "pochlapí" :-).

PMS definitivně odezněl, váha už pomalu také klesá, už se těším na páteční vážení :-).

Hanakomo: Jojo, na pitný režim nezapomínej! :-)

martashi: krásně nazvané, také mám tohle tekuté sluníčko ráda :-). Nikdy jsem na to nebyla, ale muž mňa naučíl :-). Když je chřipková sezóna a nebo máme dojem že na nás něco leze, tož kaléšek domácej trnkovice si dáme a hned je lepšé ;-).

martashi: Tenhle úžasnej název "tekuté sluníčko" si musím zapamatovat, to se mi moc líbí.

Takovej panáček dobré slivovičky v pravou chvíli - dokáže spravit náladu. Jdu na to dáme malé tekuté sluníčko a jdem na malej okruh.

Hanakomo : prosím jen opatrně, šéf co byl přede mnou to nezvládal a nevydržel jen o 1 frťánku, ten musel vypít celou flašku a byl vyhozen !!!!!Práce ve fabrice je hodně náročná a opravdu často ten 1 panáček moc pomohl...mistr je totiž nejhorší pozice......jinak bych skončila v blázinci......

Pro masa55,dík za radu,začnu pit

Po nemoci se mi "splátky na značky" moc nechce, začnu pomalu

Já jsem nealkoholik, moje malá piva za léto byste spočítaly na prstech, vína chci decku a často ani nedopiju. Ale máme doma rituál. V sobotu a v neděli ráno ještě na lůžku hned po probuzení a v pracovní dny, když se vrátím z práce a potencionálně není nutné někam jet autem, nalijeme si minipanáčka dobré slivovičky a s plným emociálním nasazením si připijeme na to, co nám ten den udělalo radost nebo naopak, hnulo žlučí. Takže třeba "Na páteček!" po drsném týdnu, "Na sportovce!", když dcera vyhrála ve své kategorii, "Na blbýho psa!!", když nám zdrhnul, ale "ulovili jsme ho :-), "Na bratra", když nás "nadzvednul" švagr :-). Ono to docela funguje :-). Taky se mi vybavila věta z filmu "Líbáš jako bůh" ( možná nepřesně reprodukovaná: "Na téhle rodině mne baví ta pestrost. Každý den mne dokáže nas... někdo jinej" :-). Alternativní zaklínadlo by možná pomohlo klidnému znovunadechnutí i v práci. Já vím, zlehčuju to, ale chápu, že tohle dovede rozlítit i mrzet. Držím palce a přeju stabilizaci na bojišti :-).

nevzdavatse: zatím mi to nejde ,,zpátky na značky" :-( přes víkend si dám od všeho pohov a v pondělí snad budu zase na značkách

Masa55: tak to bych byla pořád v lihu :-0 Včera byl on tou poslední kapkou...

Masa55: A tomu říkáš nic sladké? Nevím, jak slivovice a fernet, já tvrdé vůbec nepju. Teda do skleničky, jak se později ukázalo, od fernetu jsem si nalila colu a byl to fujtajbl. Ona to totiž nebyla moje sklenička, ale kamarádova. Becherovky jsem si cucla jednou. Kromě toho, že to byl alkohol, to bylo i nezřízeně sladké.
Ale jo, jen si dej, já ti to nezávidím, já ti to přeju:-)

Massa55: nápad je to dobrý, ale nám občas šéfové nechávali foukat do alkoholtestru, takže to by asi neklaplo. A když mě vytočí manžel končíme většinou slovy dr. Plzáka :" uvař kafe" a je po dohadování :-))

Masa55: no to je asi nejlepší, jenže ze mě by se stal alkoholik :-(. Oni člověka dokáží občas vytočit, ale to dokáže i manžel.... To je potom na tu čokošku, ale většinou jsem tak hotová, že do sebe nedostanu nic....:-(

Já když chodila do práce, tak jsem měla taky osvědčené protistresové opatření , ale nebylo to sladké !!!Vždy se v lednici něco chladilo...slivovice, bechorovka, fernet,

bessi: Hodně podobně jsem to měla minulý týden, ale srovnalo se to. Spravedlivý hněv je spravedlivý hněv a je třeba k němu přistupovat s pokorou, člověku se uleví a to je důležité. Není to ale, jasně, o kousku margotky. Jak správně říká naše spolubojovnoce zdrhla: ZPÁTKY NA ZNAČKY :-).Ať se Ti na ně povede "vletět" co nejdřív :-).

Dnes mě vytočil, ten, co pro něj pracuju a to tak moc, že jsem snědla kus margotky. Bylo mi všechno šumák a s větou, že se na to, na všechno můžu vys........, jsem se vrhla po margotce

bessi: želvice ví jak se hýbat, tanec dokolečka sice nic moc, ale aspoň malý pohyb vpřed se taky počítá. Matika je sice jednoduchá, ale želvice ji evidentně nechápe :-(. Příště si dát malý cíl a třeba se ta potvůrka chytí a nebude se bát lézt vpřed :-).

coumba: je dobře,že tvůj zubař přežil a ty taky :-). Já se modlím, aby mě zuby nechytly, můj zubař má polámanou ruku v předloktí a v zápěstí cca na dva měsíce v gypsu o rehabce ani nemluvím.Tvrdí že to má z lyžování, ale kdo ví... :-)

s úsměvem jde všechno líp a když prochechtáte hodinu zavřené ve skříni, to panečku půjdou deka dolů

coumba: Jsi prostě statečná holka :-), bolest časem ustoupí.
zdrhla: OTP mne opravdu rozchechtalo ( ještě že jsem nenarušila polední klid ostatním :-)). Tak se k věci musí přistupovat.
Hele, bessi: "Malá ryba, taky ryba" :-). Každé deko má cenu zlata, ať se daří. A každá troška je víc než nic.

Přežila jsem, i zubař přežil. Jen jsem lehčí o zub a budu teď asi pár dní na tekuté stravě. Kdo ví, třeba se želvičce líp popluje.

bessi, tak to jsme na tom stejně. jsem sice teprve v půlce sebekoučinku, ale už ve skluzu proti plánu - měla jsem velké oči - ale nevadí. zatím se cítím i tak dobře a než vytáhnu to jarní sáčko, tak mi snad OTP /okrasné tukové prstence/ dovolí ho nosit i zapnuté. a když ne, tak si vezmu bundičku. tu mám od loňska novou za hříšný peníz, tak nepotřebuju, aby na mě plandala. hahaha

Mě želvice tancuje sem tam, od ledna mi váha ukazuje jen o 40dkg méně :-( a to bylo v plánu mít do 6.3. dole 6kg....no to asi nedám....

coumba: neboj a když bude zlý, tak ho kousni :-)

coumba: A až to budeš mít za sebou, to je teprve bleho. Určitě to zvládneš, držím palce.

coumba: To přežiješ! Stejně jako já ušaře... Zuby mě nebolej, ale zvukovody mám při čištění děsně citlivé. A nedejbože, když dostanu zánět...

coumba: neboooj :-))

Mě želvice couvla i bez PMS, málem jsem ráno spadla z váhy, když jsem to viděla.Lepší je vážit se denně, to pak nejsou takové skoky a šoky. Ještě ke všemu mě zítra čeká zubař, bojim, bojim.

ajanka: Určitě bude brzy líp. Tady pršelo, ale dnes večer už bylo jasno, tak to zítra vidím na sluníčko. Jak vyleze, hned Ti ho pošlu. A PMS - jak přišel, tak odejde :-).

Jojo kvetou lísky a pyl dělá svou práci dobře :-), mě pomáhají vincentkové cucací tabletky. Až pokvetou břízy bude hůř, to nastoupí silnější kalibr. Sluníčko vykouklo na chvilku, ale den končil sněžením, napadlo asi 2 cm.

Jo a ještě zaúřadoval PMS, tak váha leze nahoru i když pohybu mám spoustu a semaforky zelené. To zase ta želvice nedojde do cíle ani tento týden, ale nakonec asi v termínu.... Ake co, hlavně že dojde....

U nás dnes tmavo, bez sluníčka, energii jsem měla tak na minus 75. Obvykle v práci bývám na +90, tak si dovedete představit jaké to pro mě bylo utrpení. Ale díky dvouhodinovému cvičení a cestě domů jsem se dostala na max. +25. No asi nic moc, ale snad zítra to bude lepší :-).

dolevina: Kvetou jehnědy, také mne to dráždí. Taky piju ( vodu ) a občas zkusím mentolku :-).

dolevina, toho s peříčkem taky znám. cucávám zázvorové pastilky z lékárny a pořád popíjím, abych zvlhčovala.

Nemohu se zbavit kašle, v krku sedí někdo s peříčkem a šimrá mě tam, na kapky už mám snad alergii.

My si takové "drobné radosti života" umíme užívat i bez vyzvání :-)
Teď třeba plánujeme zajít si na "Valentýna" do hopody. A nemusíme pro to hledat nějakou záminku, za co se odměnit :-) Prostě se máme rádi, tak si to společně užijeme, A nejspíš to nebude přímo na Valentýna, protože to možná budu celý den v práci, ale o den nebo dva později.

Nevzdavatse. Nezbývá mi, než ti taky pogratulovat. Jo, ty kostlivci ve skříni, to je věc! K výzvě tohoto týdne se to přímo hodí. Budeme se snažit, ať se můžeme chválit a odměňovat o sto šest!

Macatice, bessi, martashi: Odměna je "na spadnutí", už mám sbaleno :-). Máte pravdu, vyhrát sama nad sebou je ta nejtěžší výhra. A nejspolehlivější nápomocná ruka je na konci vlastního ramene. Jen o tom občas dokázat přesvědčit vlastní hlavu :-). A najít tu odvahu začít, to je ten nejsložitější krok :-)

nevzdávatse: ráda čtu žes přeprala sama sebe, jsi hvězda a to je bezva. Nezapomeň se odměnit ! :-))

nevzdavatse: Tak to je prima, je důležité to vlastní vnitřní uspokojení. Já mám taky tu zkušenost, že když se vrhnu do dlouho odkládané práce, tak nejhorší na ní je vůbec s ní začít. Jakmile se to jednou rozeběhne, už je to v pohodě _-)

nevzdavatse: tak to ti třesu ploutví :-))

bessi: Myslím, že jsem vyhrála. Teda, byla to těsnota a je to kapka v moři, z toho, co bych ráda měla, ale myslím, že jsem dneska zvládla opravdu hodně. Dneska jsem se sebou opravdu spokojená.

nevzdavatse: tak to ti držím všechno, co mám. Ona prokrastinace je hrozná potvora :-))

Dnešní den bych ráda věnovala boji s prokrastinací, tedy výstižněji boji se svou vlastní leností a zastaralými resty. Prvním krokem a stěžejním bodem programu bude ovšem psí procházka. V plánu je trasa "ke sloupu" - tedy 4 km. To určitě "dám", ale ta likvidace restů bude o dost tvrdší oříšek. Vezmu si Macatici jako vzor, do postele o půlnoci!!! Ne, že bych měla tendenci ponocovat, lákalo by mne vlézt do ní mnohem dřív :-), ale stejně bych si četla nebo byla na netu. Takže: Dneska za mnou bude patrný kus práce!!! Večer napíšu, jestli to klaplo :-).

nevzdavatse: ráda jsem pomohla :-)

bessi: Ani mně dnes nebylo v práci "do skoku". I když se problémy netýkaly mne, "spravedlivý hněv" se mnou zmítal. Tvůj komentář mne ale upřímně rozesmál a fakt se mi ulevilo. Děkuju. Ať se zdraví vylepší, bylinkové čaje jsou fajn.

Dneska je hnus jak brus a ještě mi v práci volají samí blbouni. Se na mě snad dnes domluvili nebo co... :-(

Dneska mi sluníčko chybí, nahradila jsem ho čtverečkem čokolády.

Sluníčko, to je kouzelník, dneska to byla krása.

Dnes svítilo krásně sluníčko a hned byla lepší nálada... :-))

To se mi taky stává ve dne, na chvilku si jdu "lehnout", jen tak relaxačně zavřu oči a za chvilku o sobě nevím, ale noční spánek to nijak neovlivní.

Hm, tak já se naučila chodit spát kolem jedné v noci, a spím až do 7, pak si odběhnu , napiju se vody a jdu ještě na chvilku do pelíšku. Ale když mám nějaké nervy tak si klidně zobnu piluli (ale to je vyjjímečně). Většinou na nerváky reaguji usnutím klidně i přes den , když to jde. Prostě lehnu , začnu přemýšlet a najednou spím. :-))

Ale jak ten mozek vypnout, když se mu nechce?

Nevzdavatse: já vypnout neumím. Zkoušela jsem to a nejde mi to. Asi i proto mám problém se spaním.

Jupi konečně dobře spím, asi to chtělo trochu změnu života

Dneska neskutečně osvěžující spánek- I když v noci v noci spím i v etapách života plných starostí, "vypnutí mozku" a pocit uvolnění poskytuje v noci úplně jiný level spánku, pro mne tedy určitě.

Tak to já jsem taky ultrasova - svým naturelem, ne proto, že bych musela v noci pracovat.
Ale jsem z těch lidí, "kteří se probouzejí v poledne bez ohledu na to, kdy vstávají".

Já jak kdy...pokud mám volno, většinou chodím spát až po půlnoci, spíš k jedné hodině, ale ráno pak dokážu chrupkat až do deseti :-) Jinak pracuji v noci a tím je to dané...:-)

Nevzdavatse.dik asi to bylo měsícem

V poslední době mám problém s nočním probouzením, jak se probudím, už neusnu. Usínám v pohodě kolem 10, ale ve 2 - 4 hodiny se vzbudím.

Já potřebuji 8, v horším případě 7 hodin spánku. Zdůvodňuji to tím, že jsem si už ponocování vybrala. Zkoušky za první ročník na VŠ jsem dělala v době, kdy byl synovi rok a dceři 14 dní a nebylo pomocníků, kromě taktéž studujícího manžela. Prostě "nadrsno na střídačku". Jeden zajišťoval servis kolem dětí a jeden se učil. V té době jsme bydleli na sídlišti a kolegyně, která nám viděla do oken žasla, že se u nás v noci prostě "pořád svítí". Dostudovali jsme a užili si i bujarých akcí odpovídajícím věku :-). Od nějakých 40 ale prostě na svých osmi hodinách trvám a pokud mi nejsou dopřány, nikdo se mnou nevydrží :-). Nevykolejí mne ani Silvestr :-).Spím bez prášků a spím i v době velkých starostí. A na rozdíl od manžela, který by mohl vydávat o svých snech knihy, mně se v naprosté většině nocí nic nezdá :-).

Spím 6-7 hodin v zimě a 5-6 hodin v létě. Po obědě si chrupnu na 20-30 minutek (spíš jen odpočinu a někdy zavřu oko :-) ). Prášky na spaní neberu , proti bolesti až v krajním případě.

Já potřebuji spát minimálně 7 - 7,5 hod. 8 až 8,5 hodiny je lepší, dýl ale nevydržím. Usínám téměř okamžitě po tom co ulehnu, v noci se budím podle bolesti i několikrát za sebou. Prášky na spaní neberu, ani od bolesti. Ještě se to snažím vydržet....Bude hůř, tak si to pošetřím na horší časy.

3 až 18 hodin. Ty 3-4 hodiny vydržím maximálně týden. Pak tři dny prospím. Po operci po narkóze taky těch 18 hodin.
Jednou jsme jako študáci na třídenním soustředění nešli vůbec spát. To bylo v pohodě. Toéž o deset let později při přípravě hry v terénu, fyzicky dost náročné, mělo za následek šok organismu, který při představě, že se následující tři dny a noci ke spánku nedostane, usínal v klidové pozici během půl minuty. V tramvaji jsem si nesměla sednout bez knížky v ruce, jinak jsem stoprocentně přejela svou zastávku. Trvalo to asi půl roku.
Teď za normálních okolností spím 7-8 hodin.

Jedna pěkná historka.
Usnula jsem ve vlaku cestou z chaty. Všechny vlaky od Benešova končí na Hlavním nádraží. Aspoň tak jsem si to myslela. Tak si to veele pochrupávám a nevím o světě. Když se proberu, kupé prázdné a okolo džungle zelených keřů, , mně naprosto neznámý úsek tratě, žádná cvilizace vůkol. "Šmarjá, do jkého depa mě to vezou? Musím najít někoho, komu bych dala o sobě vědět!" A vypravila jsem se směrem k lokomotivě. Můj vagon pustý a prádný, další jakbysmet. Až ve třetím seděl v jednom kupé postarší pán. I zaradovala jsem se a pustila se do zpovídání, kde to jsme a kam jedeme a tak vůbec. A on mi sdělil, že jeden vlak denně v Praze nekončí, ale pokračuje dál do Neratovic (nebo kamsi jinam severním směrem), že jsme na Hlavním. stáli dvacet minut a že za chiličku budeme stavět v Holešovicích. A to už se za okny rozsvětlilo a já v dálce spatřila holešovické panorama kolem Vltavy, jak jsme vyjeli z křovin pod Vídkovem. Docela se mi ulevilo. :-)

coumba: s práškem spím cca 7 hodin a bez prášku 3 - 5 hodin :-(

Teď jsem si všimla té diskuse o nespaní. Mě to drží už od vánoc. O úplňku ani nemluvím. Večer ne a ne usnout a ráno se budím brzy a přitom jsem nevyspalá. Kolik hodin tak spíte?

Mě zas v noci budí naše milovaná kočička , když se přijde pomazlit ,je to ale takový relax ,že mi to vůbec nevadí.

taky jsem nemohla zabrat čtu Dobří sousedé a po vánocích to byla kniha Ledové sestry. štrikuju pro sebe ze zbytků teplé ponožky

nevzdavatse: zatím se čte docela dobře... děkuji ti za typy, určitě je využiju. Se spaním to tak slavné nebylo - prostě úplněk. Naše pejska nemůže taky spát a štěká.... já nemůžu jen spát :-)

ajanka:díky...já normálně taky nemám čas na ruční práce, ale když teď nic jiného nemůžu :-( ale jsem docela ráda, aspoň budu mít nový strojení na stromek :-))

bessi: Já plést neumím - a stejně se pletu do všeho :-)

Hanakomo: Klidně to "hoď na Měsíc" . Dnes prý bude předvádět čísla, která nebyla k vidění 150 let. Jestli jsi citlivější, můžeš to vnímat.

Ty jo,dnes nějaká krize, nutila sem se i do večeře.

bessi: Moc Ti přeji, aby Tě vybraná knížka nadchla. A kdybys po jejím dočtení hledala nějakou další inspiraci, posílám své favority :-) :F. O. Giesbert - "Himmlerova kuchařka", J. Irving - "Pravidla moštárny", A. Gesthuysenová" "Jsme přece sestry". Jsi šikovná, že háčkuješ, to už umí dneska málokdo. A koukala jsem, že Tě počasí vytáhlo na zdravotní procházku, to je bezva :-). Dneska se Ti bude dobře spát ( pokud to nezhatí úplněk :-)).

bessi: ty jsi šikovná. Mě teda chybí čas, když jsem byla na mateřské, taky jsem měla čas na ruční práce, ale teď budu muset počkat až do důchodu a ten mám v nedohlednu s prodlužováním odchodu do něj :-(. A jestli budu ještě schopná něco jako ruční práce dělat :-(....

dolevina: luštění mám jako závislost :-) jak někde vidím křížovku, tak je moje.

Dnes jsem si koupila knížku, tak uvidím jak se bude číst.
Taky jsem háčkovala - na příští vánoce mám naháčkováno spoustu srdíček a vloček na stromek. Plést nemám na koho a do vyšívání se asi brzy pustím.

Dobrá kniha je pro mne taky tím nejlepším relaxem, to dokážu číst dlouho do noci, Taky luštím křížovky a pochopitelně hezky film v televizi.

Dobrá kniha je nejlepší rozptýlení (pro mne určitě), taky třeba vyšívání a paličkování a háčkování a pletení (jenže to mi už pro nemotornost prstů moc nejde)

bessi: ... a dobrá kniha?

madridacka: pustila jsem si hudbu, ale nic moc a o na to druhé můžu zapomenout :-(

Už tu dneska byla jednou rada depresi je dobré léčit ne jídlem, ale hudbou nebo sexem. :-)

Začínám z toho bezpohybového období mít depku :-( Zatím se bráním, alespoň různými ručními pracemi. U nich sice nezhubnu, ale aspoň se úplně nezblázním :-))

Taky mě to štve, ale nemá cenu "brečet nad rozlitým mlékem". Jak říkal "tatíček Masaryk": "V práci a snažení, je naše spasení". Život jde dál a úkolů je před námi spousta, osobních i pracovních. Negativní energii je třeba zpracovat:-). Například: naši psi, až konečně zvednu zadek a půjdu s nimi ven, budou bezesporu potěšeni :-).

Výsledky voleb a deprese je tady,honem to nėčím zajist a dát si panáka,ještě že ty volby nejsou často.

U nás taky je mlha a nevlídno, ale připravila jsem si horu knížek (čerstvý příděl z knihovny) a tak se těším, že se uvelebím v křesle s hrnkem dobrého čaje a budu si číst.

Tak dnes jsou mladické hormony ty tam,přesně tak,jak píše dolevina.Sice nikde není rozbředlý sníh,ale také po sluníčku ani stopy.A to nám moc chybí.Ten pohled z okna opravdu dobrou náladu nepřináší,ale jídlem to řešit nechci,alespoň se domnívám,že se mi to podaří.

Když já jsem v zimě jak medvěd Brtník - obaluju se tukem a pořád bych spala.

Dnes se ve mně,stařešině,díky dobré náladě,kterou ve mně vyvolali mí žáčci,probudily mladické hormony.Připadala jsem si jako jedna z nich.Už jsem dlouho nezažila takovou spokojenost.Také jsem jim za to poděkovala.

Kolem poledne docela pěkné sluníčko, dobře se chodí i po městě.

Pohled z okna na náladě nepřidá, zataženo, tmavo, smutno, k tomu takový ten ošklivý rozbředlý sníh, co teď , asi pěknou knihu a něco dobrého, ven se mi vůbec nechce.

Masa55: tak to máš dobrý :-) já můžu hlídat, co chci a váha nesleze a nesleze, mrcha jedna :-(

ajanka: jak jsem koukala v pohybu, tak sníh dorazil. Stačí nebo mám ještě poslat :-) ?

Jedno zjištění už se mi potvrdilo, když uhlídám sacharidy a cukry, tak jdu pomalu ale jistě s váhou dolů.....

Tady už roztálo, akorát tak hrozí náledí, to jsou vyhlídky.

I u nás dnes svítilo po ránu sluníčko a mrazík taky byl, jen sníh se nedrží, vždycky trochu napadne a vzápětí roztaje. Pak nám dělá mráz náledí a to mi tedy vadí. :-)

Dnes vysvitlo sluníčko,sem tam sníh a hned je nálada nad bodem mrazu.Sněhu sice moc není,ale trochu výše,kam to od nás není daleko,je ho hodně.Jen se přemluvit a vyrazit na běžky.Ještě jsem je letos neotestovala.

ajanka: tak já ti tam nějaký sníh pošlu :-))

Taky mi chybí sluníčko, ale snažím se nahradit si ho jinak - třeba krásným červeným jablíčkem (započítám ho do sebekoučinku :-).

Bessi: tak to já bych klidně přijela hned, kdyby to pro mě nebylo daleko. U nás na Hané není žádný sníh. Tady ta naše placka asi sníh odpuzuje - teda poslední roky. Běžkování mám moc ráda :-)!

konečně splíny a depky za mnou, je páteček a mě čekají dva dny volna :-)

Dnes ne na seznamu hezký článek o tom, proč je v lednu PMS nejhorší.

Poslední dobou jsem taky utahaná a jako bez života. Už se těším na jarní pučící zelenou přírodu a sluníčko. :-

Z Vysočiny taky hlásím ležící sníh, večer mohutně chumelilo, ale je teplo , taje to, bude z toho břečka.

Tkoskubova: nevím, kde bydlíš, ale nám včera napadlo asi 2écm sněhu a zatím drží. Tak popadni běžky a přijeď do Orlických hor :-)

nevzsavatse, díky za podporu, připadám si jak moje babička, když jsem byla malá, jak jsem jí tenkrát nemohla pochopit a dnes v tom lítám já, časy se mění.

coumba: Však taky nejsme žádný mejdla. My když chceme, "poručíme větru, dešti", takže své chutě určitě ošálíme. Doma si taky najdeš nějakou méně zákeřnou alternativu. Co třeba pár ořechů?

V noci to vypadalo,že konečně napadne více sněhu a začnou zimní radovánky.Ráno zase břečka,sb¨nad se ještě dočkáme.Nechala ¨jsem si po dlouhé době přilepit odlepenou skluznici u běžek,ale zatím se běžky krčí v koutku.Snad se to zlepší,budeme-li věřit předpovědi.

Před chvíli jsem si říkala, že na mě z toho počasí leze nějaká depka. A teď se tu dočtu, že v tom nelítám sama.Jak já bych spala. A ty chutě! Zatím to spravila hruška, ale jak to dopadne doma, nevím, nevím. Mě tak chybí sluníčko, že ani sníh nepomáhá, a to mám ráda, když sněží. Budu se muset hodně přemlouvat k procházce s pejskem. Ale já to dám!

Dolevina: Krok za krokem, opatrně pomalu, půjde to. .... a prostě si nebudeme říkat, že to počasí je "humáč", ale že je vlastně docela hezky. Neboj se vzít si do rukou nějakou oporu a zajistit ji protiskluzově. Koukej na cestu, zkus si říct, že zimní procházka může být i docela príma. Nevadí, že ujdeš jen kousíček. A pak se usměj, žes to dokázala :-). Držím palce a jsem s Tebou.

dolevina: nesmutni... :-) pořád lepší sníh než bláto a liják....akorát ten vítr by nemusel být. Už jenom měsíc a kousek a přijde jaro

Dnes ráno mě překvapil sníh, ten nemusím, bojím se ve svém věku upadnutí, to je zas jen krůček k depce, ještě že se mám kde svěřit, myslím vám .

Tak přesně tak,když se mi nedaří, nebo mám depku.....je lednička moje,Jsem schopná sníst cokoliv, jan ať mám pocit,že jsem plná. No a pak......ty výčitky

Tak já dneska záporné euforidy vytancuji, máme s holkama závěrečnou a po oficilitách bude disko.... já se vyblbnu a hnedky mi bude dobře...

Hm , tak depku já většinou prospím, prostě si regeneruju hlavu spánkem, naštěstí mi to jde samo a nemusím brát žádnou chemii. Takže ani jídlo nepotřebuju. Ale nebývá to nijak časté, můj muž mě nenechá tak daleko dojít :-))

Tak to ti závidím,když mě přepadne stres ,chodím,slidím a nevím ,co bych snědla ,pak mám zase stres z toho,že jsem selhala.

já když mám depku, tak jídlo do mě nedostanete

dolevina: tedy já nevím, kde je chyba....ale koukala jsi se do skříně nebo pod postel? :-))

už týden se odhodlávám zahájit další sebekoučink, zatím se nevede, kde je chyba?

poradna: Kocour - pecivál jeden línej jako já! Jo, to by se mi taky líbilo, kdyby mě někdo (nejlépe manžel :-) nosil takovýmhle způsobem na procházky! :-)

Dnes jsem se, v rámci opětovného nástupu do sebekoučinku, změřila a mám pocit, že jsem depku zahlédla za rohem :-))

poradna: tak to není asi pravá depka ... mě, když popadne, tak nemám ani sílu vstát z postele, natož ujít 2 kilásky :-(

Tyhle depky, když se zakousne a ne a ne se pustit a konzumace něčeho sladkého jí ještě znásobí pocitem viny, že je něco špatně.

Potřebuji sluníčko. Včera bylo krásně, tak jsem vyrazila na krásnou procházku. Už aby bylo jaro.

Bessi: Mně na depku nejvíc pomáhá práce a pohyb, vezmu boty a jdu ven, kocoura si strčím vpředu do batohu a jdeme okruh 2km. Krásně se oba vyfoukáme a deka je pryč. Fakt ale je, že není depka jako depka...

jesus: horkou kávu piju každý den adepka se mě drží, mrcha jedna:-( Budu muset vymyslet účinnější zbraň

tkoskubova: depka je někdy jak hozená deka. Takže to zase tak velký překlep nebyl :-))

Evusja: tak držím pěsti, abys to zvládla v rámci možností v pohodě. Nedej se, bude líp!

bessi.
Vůbec si nedělej starosti,myslím,že jsem spíše neukázněná a po včerejší oslavě narozenin rodinného příslušníka jsem se ráno zastyděla.To opravdu nejsou jen chutě,ale moje neschopnost se ukáznit.Omlouvám se také za překlep,mělo být depka a ne deka.

Evusja: tak to držím palce, ať to vše zvládneš, překonáš a je líp!!!

Váha po přechodu...ani nechci komentovat...sádlo mám i tam, kde nikdy nebylo. Ale nedá se nic dělat. Horší je spíše stres/pracovní a špatná nálada/rozvádím se. A tak se opravdu hlídám, abych se nevykrmila ještě víc a neubližovala sama sobě.

Hormony jsou určitě mocné působky, ale my se nedáme!!!!

Dřív jsem tohle úplně přesně řešila čokoládou a sladkým. Dneska mám pořád tendence, že si vlastně něco dobrého zasloužím, ale naštěstí jsem zatím pokaždé našla něco dobrého zdravého. Úplně se děsím, že kdybych opět sklouzla k čokoládě, tak bych jen tak nepřestala

Také při PMS mám chutě na sladké, většinou to zvládám kávou s troškou skořice, ale dnes kdy je celý den mlha a sychravo jsem si dala Studentskou pečeť, kterou jsem dostala od kolegyně :-(

tkoskubova: to jsi mě nepotěšila....já myslela, že mě chutě na sladké za pár let nenajdou :-))

Jsem už hodně dlouho po přechodu,občas však mám pocit,že tomu tak není neboť po sladkém sahám velmi často ,splín i deka se také objeví,a tak mám alespoň pocit,že jsem v přechodu a tudíž mnohem mladší.....

Při ms chutě na sladké

Doktorka mi řekla, že mi váha leze nahoru kvůli přechodu. No nevím...bylo by pěkné to svést jen na to :-)

Když mám depku nebo jsem hodně unavená, tak nemám sílu a ani chuť na jídlo. To většinou usnu ani nevím jak. Manža mi říká, že upadnu do bezvědomí

Taky jsem v tý době měla 2kg nahoře a měla jsem žravou. Podle žravosti jsem poznala, že se to blíží.

mě na to počasí, kdy je venku šero a nic se nechce pomáhá horká káva, je dobrá na tu zimní depku

Deprese nebo únavu někdy řeším,že sáhnu po sladkém

Jo děvčata , nejvězší ostudu v tomto ohledu jsem zažila v Plzni v nemocnici , když mne budily z narkozy a já se prý děsně rozčilovala, ať mne nebudí, neb se mi zdá o krásných chlapech. Řekli mi to sestřičky na pokoji, když mne tam dovezli,byla jsem červená až za ušima. Jedno pozitivum to ale mělo, doktoři na oddělení se na mne pěkně usmívali.....

No, já jsem taky v té době mívala až o dvě kila víc.

No Mášo, my už víme, že na sex myslíš pořád!!! :-)))

Teda při PMS chuť na sex , no to nevím... Já zaadržuji vodu, bolí mě hlava, prsa, nálada na nule a víc solím a chutě na sladké.

....hmm, a je to tady!.....Mášenko, už víš, kdo si pořizoval prádélko? :-)))...ach ta paměť :-D

Já měla štěstí, mne to nikdy v tomnto smyslu netrápilo. spíš jsem měla větší chutě na sex !!!!!

Menzes už neřeším, ale jídlo a tzv. deprese nebo splín, to znám dobře. Mám co řešit do konce života.

Voda při PMS už mě naštěstí netrápí, ale chutě občas ano :-))

Někdo tady někde psal, že při PMS zadržuje tělo vodu. S tím souhlasím, ale myslím, že především je to co vidím, to sním.