:D :D neboj hubňulky jsou v kurzu!!!

Teda nestačím se divit, jakou jsem rozpoutala diskuzi a zároveň se začínám bát se s kýmkoli z vás seznámit osobně. Co kdybych náhodou spadala do skupiny lidí, které nesnášíte... :)

A nesnáším smrdící lidi, ať to v autobusech, metrech, obchodech nebo kdekoli jinde.. Kolikrát mám chuť jim dát na mýdlo a tím zdaleka nemyslím jen lidi v tíživých sociálních podmínkách...

A ještě nesnáším větu "měla by jsi se nad sebou zamyslet" :D

jeden lepší komentář než druhej. A na věty, začínající Musíš nebo Měla bys, je expert moje tchýně!!! JÁ TO NESNÁÁÁÁŠÍÍÍÍÍM!!!!!!!!!!!

nesnáším hlupáky, burany, Harpagony a omezence, napříč vzděláním, postavením, funkcí, povoláním a pohlavím.

Nesnáším,když mám hlad:-) nesnáším smradlavý lidi,to mám co dělat,abych nevrhla...nesnáším laciný voňavky...špinavý povlečení,nedej bože,kdybych u někoho měla spát a to povlečení bylo nečistý:-) a teď si nevzpomenu co ještě,ale je toho dost...

přidávám se do klubu těch, co nesnáší sami sebe. A k smrti nenávidím věty, které začínají "měla bys" a "musíš" ...

a sebe, protože neumím už ani psát bez překlepů - ta polévka je dršťková:)))

Z jídla jednoznačně držkovou polévku, ze zvířat pavouky, z tělocviku hrazdu a z lidí samolibé, namyšlené, sebestředné sobce a taky když mi něko říká Hančo....

jo a vztahy z důvodu-nechci být sama

a ze všeho nejvíc nemám ráda lidi,kteří se nesaží pochopit věci co nechápou a škatulkují....ať už lidi,hudbu,koníčky,kdo se nesnaží ochuzuje hlavně sám sebe.

vnitřnosti z čehokoliv,koprovku,rajskou na sladko,kopr,celer....a sladké jídlo jako hlavní chod....
a když v hospodě nečepujou plzeň dvanáctku,mají špinavé příbory nebo sklenice,když na wc dojde papír když už člověk sedí:Dkdyž zbyde v umyvadle zbytek zubní pasty po čištění zubů,když se žena neumí obléknout a výběrem hadrů se leda shazuje a je jaksi-nemastná neslaná,lidi co nejedí spoustu věcí a řeknou mi to až když uvařím,lidi kteří neumí říct pravdu tak aby po ní dotyčný nepřišel o všechny své iluze,závist,přetvářku,nulový smysl pro humor,lidi co nechápou ironii,lidi co nechápou poesii a některé dny sebe protože odpovídám snad tomu všemu:D:D:D

a poslední dva roky opilé lidi a nadržené mladé kluky...a ještě když se to sejde dohromady...mám raději lidi co se lehce podcení než ty druhé co si myslí jak nejsou chytří...

Já z celého srdce, nesnáším rajskou!!

Jo a já nesnášim, když mi někdo řekne Doro! Jsem Doris, mám ráda i když mi starší lidi a kamarádi říkají Dorisko, to mě tak hřeje u srdce, méně pak snáším Dorku nebo Dorču, to mi přijde komické, ale mám kamarádky, co mě tak oslovují. No a naštěstí ještě nikdy nikoho nenapadlo mi říct Doroto! :-)

jé, to je dobrý téma. Já nesnáším falešný lidi, falešnej úsměv a přetvářku. Špatnou náladu, hlavně když přepadne mě samotnou, pak taky bordel a špínu v bytě. Potažmo hlášku "bordel v bytě, šťastné dítě". Ta mi otvírá kudlu v kapse. To je jako kdyby moje děti měly být nešťastné jen proto, že mi nevadí uklízet, dokonce mě to i baví a ještě nešťastnější jsou proto, že je k udržování pořádku od malička vedu. Další věc, co mě napadá je nakupování jídla. To je pro mě za trest.
Jinak jídlo je kapitola sama pro sebe, taky jsem vybíravá, ale je to věc, co mě netrápí, protože si jednoduše nevařím to, co mi nechutná. ;-) A to, co mi nechutná bych nesnědla ani ze slušnosti, ani kdyby mě nutili. To je zas otázka čistoty. Pokud by dotyčnej chtěl, aby mu zůstal ubrus, popřípadě koberec bez následků.... :-)

Ahoj,moc zajímavé téma! Přidám se-nesnáším koprovku. Mám komplex kvůli svalnatým lýtkům-jeden spolužák v tělocviku kdysi nahlas vykřikl- Simono,ty máš nohy jako fotbalista!!! Co na tom,že jsem byla rychlejší a dokonce jsem ho přetlačila v páce...tuhle poznámku nezapomenu. Jo a ještě nesnáším,když se mnou někdo přestane mluvit a trucuje a vyhýbá se řešení problému. Tak mlčení někoho je pro mne nejhorší trest.

Ahoj holky, přidávám se do klubu nesnášenlivců: občas nesnáším sama sebe, občas i svého manžela, pubertální kecy svých dětí, co nesnáším bytostně, jsou blbí lidé a blbá nálada, z jídla nesnáším žemlovku a pajšlovku (čili plíčky na smetaně, dělala je babička) brrr, úplně jsem se oklepala :( Jako dítě jsem nesnášela tělocvik, protože mě do něj nutili, teď sportuju ráda, protože mě nikdo nenutí, jen já sama :) Jo a svoje jméno taky nesnáším ...

Ke všem těm neoblíbeným podobám jmen vám řeknu jedno, nejsem schopná si zapamatovat jména. Přes všechny vaše přezdívky na STOBu občas jen matně tuším, jak se vlastně jmenujete, takže zůstávám věrná jménu, které jste si samy vybraly a vyhýbám se tím problému prznění vašich jmen, případně záměny za jméno jiné.

Keksi, mohla jsi dopadnut hůř. Moje babička taky chtěla Květušku, ale když přišla s děťátkem do kostela, pan farář řekl, že jako Květu dítě pokřtít nemůže, a tak je teta Marie Florentýna. A má Marii v občance. No stejně jí všichni říkáme Květo. :-D

Tak to jste mě, dámy překvapily a pobavily. Z výčtu věcí, které nesnáším, jsem vybrala jen ty, které mě lehce limitují při hubnutí. Takže se přidávám do klubu nesnášečů rýžového nákypu, ekonomie, infantilních zdrobnělinek a kdo ví, čeho ještě. Taky mám hrůzu z výšek, z pavouků a ze schodů jenom z těch průhledných.

Taky mi vadí, když mi někdo říká Dano, když jsem Daniela! Ale změna jednoho písmene dělá divy- Dani event. Dany se mi líbí. Nesnáším neupřímnost potažmo lež.

Tak se dívám kolik z nás tu nesnáší své jméno nebo jeho podoby - Simi, Anet budu muset vymyslet nové oslovení vás dvou. ;-) Já jsem na tom podobně. Mamina si pro mě vybrala šílené jméno Květa (což babička při příchodu do porodnice okomentovala slovy "jako kobyla" :-) ), ale uznávám, že jsem mohla dopadnout hůř - chtěla kluka Vojtěcha a údajně prý koketovala s tím, že když budu holka tak budu prostě Vojtěška. Bytostně nesnáším všechny zdrobněliny svého jména, a to od doby, kdy mi nenáviděná učitelka v hudebce zásadně říkala Květuško. Od velmi úzké skupiny lidí jsem schopná snést oslovení Květi nebo Květuš.
V tomhle ohledu se musím taky trochu krotit v přítomnosti přítele, který je narozdíl ode mě citlivá romantická dušička a vyžívá se v používání výrazů typu žabičko, srdíčko, myšičko apod., z čehož mi obvykle naskakuje husí kůže. No ale, zakažte mu vlastní povahu, že?
Co se týká sportu, který jsi tu zmínila, doporučuji mrknout se na můj blog s názvem Škola, základ života. Tam je můj vztah i jeho důvody řádně popsán.
Jídlo by asi taky bylo nadlouho. Už dlouhé roky je mě lépe šatit než živit, protože vyznat se v tom, co jím a nejím je dost složité. Zkusím popsat jen základy. Ty mají tři pilíře - 1) vnitřnosti - zejména játra; cibule, porek - nepozřu v jakékolli podobě, cibuli jsem schopná tolerovat akorát v polévce pokud se mi nedostane na talíř. 2) jídla, která jím, ale ne v určité podobě. Například miluju ryby, ale k smrti nenávidím rybí pomazánku. 3) jídla, která nejím z přesvědčení - tohle s týká hlavně masa, považuji za rozežranost jíst víc, než co je nutné (a i to bych ráda omezila, ale zatím se nadaří), takže nejím zvěřinu, králíka, skopové, telecí... až po zrůdnosti jako je chobotnice, pštros apod. Druhý a třetí pilíř jsem schopná občas porušit, když je důležitější splnění společenské povinnosti nebo obyčejné slušnosti.
Jinak nesnáším lidskou omezenost a blbost, týrání zvířat, televizní programy pro debily a svíčkové báby, pavouky a léta letoucí mám fobii z výšek (resp. schodů) a těžké techniky.

Ve škole jsem nesnášela tělocvik. Jak zaznělo v divadelní hře " Hrdý Budžes", vymysleli ho proto aby týrali tlusté a neohrabané děti :-)))Teď dělám jen co mě baví a to je fajn. Z jídla sním skoro vše, ale nemůžu plíčky na smetaně, to bych asi zvracela - fuj. Nemám ráda zimu a ukňourané lidi co si pořád stěžují.

Tak já taky nesnáším sport a to odjakživa.Tělocvik, to bylo utrpení, vyučující se mi ho snažili ještě více znechutit tím, že mě nutili běhat co nejrychleji, skákat co nejvýše, cvičit krkolomné gymnastické sestavy, dávat co nejvíce golů a všechno známkovali- A já byla pomalá a neobratná . Ne, že nenávidím, ale nemám ráda výšky, kolotoče a adrenalinové zábavy.

Nesnáším, když mi říkají Haničko. Jako dítě mi takto neříkali, ale jako metrákové osobě v dospělosti ano. Ale s ironií. A já se snad nikdy jako Hanička necítila. A nesnesu pocit, že musí zemřít živý tvor, abych se nasytila. Proto nejím zvířecí mrtvoly, čili maso. A nejvíc nesnáším, když se ubližuje dětem!

nesnáším depky, když se mi něco nedaří a s tou zeleninou máš pravdu Danko. Protože já rajčata vůbec, a taky jsem měla problém sníst papriku okurku kedluben.. ale nakonec jsem se přemohla a láduji do sebe zeleninu. sice mi někdy jde až přes krk, ale snažím se těch 350 denně sníst.. ale někdy mám taky den kdy jsem ráda za 100 g :)
takže tě plně chápu :)

nemám ráda bezmoc. Taky trápení zvířat, manipulaci a dogmata.
PS oslovení Danielo si budu pamatovat :-) A buriankovi se omlouvám, že říkávám Aneto - nevěděla jsem a Aneta je tak pěkné jméno.

nesnáším špatnou náladu, ale převládá u mě. Nesnáším pavouky, nesnáším týrání zvířat, nesnáším maso. A nesnáším, když se mi říká Aneto, pokud na mě dotyčnej není naštvanej. Momentálně nesnáším i sebe, to jediný se snad časem srovná.

co nesnáším? cokoliv spojeného s účetnictvím a ekonomikou a obchodem. jednoduše to nenávidím bytostně a hluboce. Nikdy jsem k tomu vztah nenašla. Jsem schopna se to naučit. Jsem schopna to dělat. Ale nenávidím to.
Jo, a nenávidím, když mi někdo říká Simono. U vybraných jedinců jsem schopna se smířit se Simčou, i když i to mi ježí chlupy.

Začaly jste jídlem, takže já taky. Jsem odmala rozežraná, takže sním prakticky cokoliv. s hrůzou vzpomínám snad pouze na drůbeží žaludky zadělávané v bešamelu - dělala je maminka. Bylo to strašné. Jinak se vyhýbám na talíři zvířátkům s víc jak čtyřma nohama a s chapadýlkama, sosáčkama a klepýtkama. Nevím jak chutnají, ale oči mě zastaví dřív než to můžu zjistit.
Tělocvik to samé: koza, kůň, skok do výšky a šplh - noční můry....
Nesnáším čekání. Hlavně čekání na něco ošklivého. Radši mám to zlé za sebou co nejdřív. (Zítra mě čeká asi ne moc hezký rozhovor s přítelem a je pravděpodobné, že bude poslední. Radši bych si to odbyla hned.) Což souvisí s tím, že nesnáším sousloví: "Nemám čas. Snad už brzy." A nesnáším když mi někdo lže a já si nejsem jistá.
No a nesnáším, když mi cizí lidi říkají Běto. Líbí se mi Alžběta, Bětka, Bety, (na učňáku dokonce vymysleli šílenou variantu znějící Alžby a jeden soused, když mi byly tři roky mi říkal Lízo :-) Manžel mi v dobách randění říkal Bětuš, bohužel hned po svatbě přešel na "babo"... ale Běto mi smí říkat jen maminka, taťka a bráška. Posledních deset let nejvíc slyším na Vardu :-D

DANIELO...samotný zeleninový salát není jídlo a něco k tomu být MUSÍ. A jízda na koni, jóga i míčové hry, to je UMĚNÍ, takže jsi vlastně umělkyně :-)
Kozu jsem taky nikdy nepřeskočila a měla jsem z ní celkem hrůzu...
Teď tak přemýšlím, CO nesnáším...jediné co mě napadá, jsou komunisti, ale nechci tu rozviřovat politické debaty...Takže v podstatě jsem celkem SNÁŠENLIVÝ tvor :-) Jo už vím NESNÁŠÍM rejžovej nákyp...ble.