Sledujte nás:

Datum registrace: 09. 10. 2012

Jak si nahrát profilovou fotku?

Daranea

Původní Sebekoučink

0 %
0 kg 12 kg

Již zhubnuto: 0 kg

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 5361
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 95079.98 km
Kolo: 51412.41 km
Cvičení: 4327 h 47 min

Přátelé

?

Jak požádat o přátelství

Daranea

Jak psát blog?

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Kouzlo zimy

14. 12. 2012

I u nás leží sníh a náplň teploměru se krčí někde pod nulou.
Naše dítě právě v těchto dnech objevilo kouzlo chození. Nemyslím, že začalo chodit, to už nějaký čas zvládá, teď odmítá sedět v kočárku.
Ve středu jsem chtěla udělat klasický dopolední výpad na mininákup, to znamená sbalit dítě do kočárku, doběhnout do Alberta a šupky dupky zpátky, dohromady asi tak hodina a kousek.
Ne. Šárka se rozhodla, mráz nemráz, že půjde pěšky. U domu jsem ji natlačila do kočárku, načež spustila protesty, vydržela jsem to asi 10 miut a v parku jsem ji vypustila. Prošly jsme park a pořád to nestačilo, jednou rukou kočárek s uvázaným psem, v druhé ruce dítě jsem přeběhla silnici a hurá na další pochod šnečím tempem. Došly jsme až na náměstí, tam se Šárka začala dožadovat pití, tak jsem ji nenápadně strčila do kočáru, samozřejmě, že proto, aby se mohla napít a vyrazila jsem ostrým tempem. Cestou už jsem si stihla rozmyslet, jak modifikuju oběd, protože cestu, která mi běžně trvá do půl hodiny jsme šly hodinu, což značně snížilo čas pro vaření brambor.
Milé dítko usnulo u pokladen, takže zpáteční cesta proběhla obvyklým způsobem a k obědu byly dušené rybí filety s bramborovou kaší z prášku :)

Odpoledne přišla Nikola ze školy a dožadovala se sáňkování s kamarádkou. Takže někdy kolem třetí hodiny, když se milé batole vyspinkalo a najedlo, jsem opět absolvovala nacpávání dítěte do kombinézy (už aby bylo zase jaro!!!) a protože sáňkování s dětmi je dobrý způsob, jak se vytratit z domu plného práce, vzala jsem boby a dobrovolně jsem táhla děti zpátky ke škole. U nás totiž jít sáňkovat znamená doplahočit se k nejbližšímu místu, kde existuje alespoň nějaká šance, že se saně budou pohybovat samy směrem dolů, kde není ani voda, ani silnice. 25 minut cesty se opět změnilo ve 45, protože naše batole nebude sedět ani v pekáči. o cestě zpátky ani nemluvím. Nutno říct, že ten den šla Šárka brzo spát a vůbec neprotestovala :)
Večer jsem si udělala čaj s rumem a měla jsem takový ten příjemný pocit, jako když jsme jako malí na horách přiběhli po celém dni do chalupy a rozehřívali se.

Ve čtvrtek se to téměř opakovalo až na pár rozdílů. Poučena z předešlého dne jsem vyrazila dřív, cesta tam proběhla hladce v kočárku, Šárka dokonce čekala před každým obchodem a vypadala spokojeně, pěšky šla jen část zpáteční cesty, takže jsem měla dost času na uvaření oběda.
Odpoledne opět po zkušenostech z minula jsem vzala dřevěné saně, protože na těch zase Šárka chce sedět za každou cenu. Navzdory posypu jsem dotáhla obě děti na saních z kopce!!! do parčíku a tam jsem je nechala alespoň klouzat po zadku. Já jsem sbírala síly na zpáteční cestu. K cestě se saněmi do mírného kopce mám několik poznatků: tenký kulatý provaz hodně dře do prstů, jen agilní blbec musí mít chodník před domem čistě umetený, aby se po něm nedalo přejet na saních.
Večer jsem udělala vaječný likér podle receptu od babičky a museli jsme ho s manželem ochutnat. Nikole jsem udělala malou lahev bez rumu, aby ho mohla vzít na besídku do školy.

Dneska je pátek a dopolede proběhlo celkem v pohodě. Cesta do mateřského centra byla rychlá, pěšky jsme absolvovaly jen prvích 100 metrů. Zpíváníčko a hraní Šárku dost unavilo, usnula odstavená na chodbě před obchodem s obuví.
Odpoledne žádné sáňkování a podobné blbinky, Nikola jde do skauta a já se pustím do pečení.  Mají ve škole nějakou soutěž o nejkrásnější perníček, takže udělám i pár perníčků a trochu se vyvztekáme při jejich zdobení.

Doufám, že vás to trochu pobavilo a jdu hňácat těsta, musím zadělat na vosí hnízda dřív, než přijde manžel a půlku ho sní.
Hodnocení (4 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

15. 12. 2012 22:34
Tak to vám moc držím pěsti! ;)
15. 12. 2012 18:11
A jo, je to nějak lepší, snažím se :)
15. 12. 2012 18:10
Díky za ocenění :) Píšu ráda.
Váha neříká nic, já si ty sáňkovací vycházky večer kompenzuju tím vaječňákem :)
15. 12. 2012 12:29
Zdá se mi to, nebo to mezi tebou a Nikolou těch pár dní vypadá lépe? Víš,co by mě zajímalo? Co na ten tvůj sáňkovací maraton říká váha? :D protože jsi si musela pořádně máknout :) a vaječnák - mňamka! Nám ho dělá babička :) už jsme jí letos nakoupili ingredience a čekáme na hotový výrobek :P :)
15. 12. 2012 12:17
Máš talent popisovat zdánlivě obyčejné věci neobyčejně vtipným způsobem. Ráda si čtu tvé blogy.
15. 12. 2012 08:42
Tak vytváření cukroví s dětmi byla obrovská zábava. Zatímco jsem zadělávala těsto, Šárka rozsypala skořápky od ořechů a spořádaě si s nimi hrála. Pak začala lítat a několikrát po skořápce uklouzla, už je neuklidila. Několikrát vyndala skořápky od vajec z koše a zbytky bílků zapatlala dlažbu v kuchyni. Pak vytáhla hopíky a hopkala s nimi po kuchyni, schovávala mi hlavu pod sukni a při každém otevření trouby ječela pálí pálí! Pak se v zápalu honění hopíka rozpleskla na dlažbu a udělala si bouli na čele. Řev. Pak se ještě drcla o skříňku, zřejmě do toho stejného místa na hlavě. Řev ještě větší. Vzhledem k tomu, že už jsme s Nikolou pekly poslední plech perníčků, odložily jsme linecké na později. Protivné a značně rozladěné batole, které, jen tak mezi námi, začíná vlnami vzteku prosazovat vlastní názor, dostalo večeři a k pečení se vrátíme zase až dneska :)
Ale nikdo se nepopálil ani jinak viditelně nezranil a perníčky už jsou i nazdobené.
14. 12. 2012 19:39
chůze s dětmi kamkoliv je moje noční můra. prostě to nesnáším, ráda chodím rychle, užívám si to a ztrátu možnosti volně chodit dlouhé trasy jsem oželela nejvíc. Naštěstí obě mé děti pěší chůzi od-do upřímně nenávidí, narozdíl od pobíhání sem-tam na hřišti, tak to řeším autem a osamělými pochody ve chvílích, kdy děti mohu někomu svěřit.
14. 12. 2012 18:52
Na obranu dětí chci říct, že je to docela zábava i pro mě :)
Kupuju Pirátskou pětatřicítku a dobrý. Dělám vaječňák ze 6 žloutků, 4 balíčků van. cukru, 1 salka, 2 krabiček Tatry, 1/4l svařeného mléka a rumu podle chuti a odvahy. A hlavně to dělám na vodní lázni, já se zase trochu bojím vajec :)
A karamel, rum a mandle...to se mi taky líbí :)
14. 12. 2012 17:59
Danielo, tvé blogy mě vždycky pobaví :-) ani neviš, jak jsem ráda, že už nemám malé dítě :-)
a na vaječnák jsem se letos vyprdla, nějak pořád nemám důvěru v rumíček :-) ale jinak miluju spíš rum, karamelové mléko a mandlovou trest... mňam...
14. 12. 2012 15:11
Klasika. :-) A pak má mít člověk rád zimu a hnát se do mateřství. :-))
Jinak jak děláš vaječňák? Taky se na něj chystám, jen jsem zvědavá jestli si vylosuju rum bez methanolu. :-))))

Aktuality

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Wasa byla ukončena.
Gratulujeme výhercům: rosste, Ratuska, karkkrk

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři