Včera jsem se vrátila z několikadenního toulání po východní části Krušných hor. Dočasný azyl mně i mým čtyřnohým parťačkám poskytl penzion KONGO v Zadní Telnici - do doby rezervace jsem vůbec nevěděla, že takové místo existuje a už po cestě šupky dupky na toulky. První zastávka byla u Černodolského mlýna a tam jsme vyrazily na první výletek. Babča Dara už toho moc nenachodí ale ty 4 km kolem Milešovského potoka s výstupem ke zřícenině hradu Oparna dala a pak už jsme mířili do Telnice. Po ubytování v penzionku jsme se vypravily podle potoka dolů do městečka a zpět a babča už řekla dost a šly jsme bydlet.

DRuhý den jsme vyrazily do Bíliny a po marné snaze někde zaparkovat jsme si to namířily do Krupky. Pravda, na lanovce - sedačkové na Komáří vížku lzse vozit i psy ale to pro mne nebylo reálné a tak nás autíčko vyvezlo kus cesty a zbytek jsme doťapaly. Odměnou za výstup na vrchol byla mísa vody pro psy a pro mne skvělý výhled na Krušné hory a České středohoří, výborný meruňkový koláč a káva. Pak ještě krátká hřebenovka a cestou zpět druhý , tentokrát platný pokus o zaparkování v Bílině. No a když už jsme tam byly tak jsme si prohlédli i lázně Kyselku.

V den třetí jsem točila kolečka do DUchcova. Tady je to na celý den. Nádherné zahrady, zámek, muzeum, vyhlídka z věže kostela ale pro mne to v létě znamená památky z venku a tak jsme na radu vlídné paní z íčka vyrazily na Libčanskou vyhlídku. Babča ťapala statečně po kamenech až k prvnímu středoevropskému přístavu - Duchcovské marině. Myslím, že to je rarita, kterou jinde nenajdete. Na kopci molo a 7 stožárů lodí. Prý jich bylo devět ale dvě odpluly. Z vyhlídky byla vyhlídka na hnědouhelný důl a to ve všech jeho fázích - těžba i následná rekultivace. Po návratu do města jsem odměnila sebe kávou v kavárně, kterou znám už z předchozách výletů, psy koupelí v rybníku Barbora - babča to vzala jako balneoterapii a nechtěla z vody a jely jsme do Hrobu. Roztomilé hornické městečko na úbočí Krušných hor rozhodně není temné a ještě jsme neměly dost a tak jsme vyrazily ještě na Moldavu. Ta je až na hřebenech krušných hor. Na procházku se babče už moc nechtělo - prý tak pokoukat a tak jsem jí udělala vyhlídkovou cestu autem po hřebenech do Adolfova. Tam jsme se zase chvíli prošly a pak už byl čas návratu do penzionu.

Včera jsme se vracely domů a zastávka byla typicky pejskařská. Cvičák v Litvínově, kde se Betynka setkala s chovatelkou. Blbla na cvičáku a Dara - vleže důstojně přihlížela a Alča cvakala fotoaparátem nadšená z toho, jak její holčička dobře vypadá a méně nadšená z toho, že se drží u své maminy a od ní se nechá jen letmo pohladit. No a pak už jsme se zastávkou v Mostě mířily do Prahy.

Teď nás čeká jen pár dní Praha a pak psí tábor. Našlapaly jsme nějaké ty kilometry, poznaly kousek naší krásné zemičky a já jsem nepřibrala ani kilo, spíš jsem tam jeden a půl kila nechala a to i přez vydatné porce, kterými mne v penzionu ráno a večer krmili. Ale dávali mi kuřecí a zeleninu ... A to bych nebyla já abych tam něco neobjevila a tak pozvínka na závěr. UHELNÉ SAFARI. Chce se někdo přidat? Musí se to na září zarezervovat a to 1 srpna!!!