Sedím ve svém oblíbeném koutku pod stojací lampou a venku vládu přebírá tma. Ale i kdyby bylo zazaženo, dnešní den bude ve znamení hvězd a hvězdiček. V RAUTISu v Poniklé se třpytily perle, korálky, andělíčci, pejsci, kočičky, zkrázka na co si kdo vzpomene. Z třpytivé nádhery krámku a dílničky - mimochodem od né minulé návštěvy daleko útulnější jsme v doprovodu sympatické průvodkyně prošli celou výrobu od tyčí laboratorního skla až po třpytivou krásu na konci výroby. Dílnu, kde se perle lisují cestou se stříbří a barví až po tvorbu třpytivé krásy. A nikdo neodolal. Třpytivou krásu jsme si odnášeli i domů. A nejen krásu ponikelských ozdob ale i krásu setkání pěti lidí, kteří se potkali a jakmile to jen trochu jde, hledají příležitost jak jít alespoň kousek cesty spolu. Krásný předvánoční čas všem ŠLÁPOTÁM , se kterými už jsme se potkali na cestách i těm, kteří třeba budou chtít spojit své kroky s našimi příští rok, všem lidičkám STOBÁCKÉ komunity přeje Jířa, Jiřinka, Stáňa, Pavel a Týnka. Podvečer se změnil v noc a hvězdy na obloze nejsou. Mne však bude provázet třpyt v očích mých přátel. Skutečné hvězdy na cestě člověka k člověku. Moji milí, díky za ten třpyt