1. leden začal tím, že pohled do ledničky ukázal, že zmizely zásoby, které jsem musela mít kvůli návštěvám a od 20 prosince jich u mne bylo docela dost a zůstaly už zase potraviny tipu mléko - miluju kávu laté - a moje spolujezdkyně na Šlápotách vědí, že to čas od času bývá cena "jízdenky", zeleninka, ryby a libové drůbeží masíčko a bílý jogurt a jablíčka. Zbytek vánočního cukroví putoval dílem na cvičák a dílem ke kamarádce, která má dva puberťáky. Cukroví bylo skvělé ale norma max.5 kousků denně byl limit, který nebyl prolomen. Venčení byť opatrné a na vodítku nám také prošlo - zásah pyrotechnikou mne zatí na štěstí míjí, trénink na cvičáku vyšel taky. Až potud vše dobré.

Ráno jsem kolem desáté vyrazla na své oblíbené stroje s tím, že dnes to bude dvoufázové a na odpolední cvičení se sousedkou ráda dojdu. Cestou jsem potkala sousedku ze sedmého patra. Mají čivavu. Popřály jsme si hezký nový rok jak je mezi sousedy zvykem, já jsem pokračovala dál a ten "roztomilý" pejsek vyrazil a zakousl se. ze zadu a do mého lýtka. Kalhoty na cviření na štěstí většinu útoku zachytly. Jsou sice prokousnuté ale noha to odnesla jen škrábnutím a pořádnou modřinou ....

Byl to druhý pes, který mne během padesátileté pejskařiny pokousal a pokud platí, že jak na nový rok tak po celý ŕok, mám se na co těšit. Příští neděli mi začínají kurzy ...

Zdá se, že mi ten nový rok začal opravdu z vesela. Dnes si dám něco klidnějšího. Čekají maličcí v mateřině a kolegyně v práci a odpoledne taková pohodová činnost obrany ...

Přeju všem krásný nový rok