Krásně zpracované, lák z okurek je dobrá volba.

Dobře zpracovaný přehled :-).

Já bych přidala ještě jeden postřeh. Když nejsem doma ale někde dál od zdrojů, jím jen to co si vezmu s sebou. A proto jsem tulák

zdrhla: Když já vlastní úrodu nemám (kromě pár jahod, hrachú a mužových bylinek - a to všechno sníme tak říkajíc za syrova. Vlastně jo, něco suším - mátu a meduňku. A houby, když mi je někdo najde a daruje, třeba na Šlápotách :-)

macíku, já dokonce rajčata i suším, když sen jich dost urodí a je to dobrá zobanda

Tvůj lák z okurek jsem použila na svíčkovou - uvařila jsem zeleninu v něm a byůo to moc dobré (nehledě na to, že jsem zužitkovala něo, co bych jinak stejně vylila.
Máslo nepoužívám do teplé kuchyně vůbec, já nepeču. Ve vánočním cukroví za syrova ho nahrazuji florou, kromě náplně do esíčkové rolády, která musí udržet tvar, a to se mi s florou moc nedaří. Jinak já osobně se máslo snaýím jíst co nejmíň - mám dost živočišných tuků z uzenin, mléka a sýrů, takže pokud potřebuju něco na namazání chleba nebo nějakou náhražku másla, je to flora, těch rostlinných tuků ve stravě moc nemám..
Ad mléko - s jeho energetickou hodnotou musí člověk počítat, pokud ho pije jako já, zásobuje mě cukrem i tukem. Takže na pití ho občas kvůli těm tukům nahrazuju podmáslím. Ale to do kafe samozřejmě nejde. Do omáček místo smetany dávám polotučný jogurt.
Pšření brambor je pro mě moc pracné a možná i nebezpečné (urřitě si vzpomenete na moje peripetie s troubou při pečení cukroví, jak jsem je popisovala před Vínoci). A tam používám kupované zeleninové chipsy a sušená rajčata (suchá, nenaklídaní v oleji). Je to sice trochu mastnější a slanější než domácí pečené bramory, ale rozhodně ne tolik jako klasické brambůrky.

Díky za zajímavou inspiraci.

Jiři fandím ti, že už to máš takhle zmáklé i v praxi. já stále ještě bojuji s teorií a realitou. a tady mi pomáhají vaše slova - co doma není, to nesním