Advent je pro téměř každého z nás dobou, kdy se chystáme na období vánočních svátků a každý tu přípravu pojímáme po svém. Pro někoho je to období shonu, úklidu, pečení vánočního cukroví, plnění ledničky a špajzu potravinami, pro jiného a do této kategrie patřím i já, zamyšlením.

Advent pro mne není o pečení cukroví.Peču opravdu jen symbolicky. Advent není o honbě za dárky - věci, které se mi líbí, kupuju průběžně a pak pro ně jen vybírám vhodné příjemce.

Advent není ani o úlidu. Můj byt je čistý a útulný

Advent není ani o hromadění jídla. O vánocích s stravuju jako v jiné dny

Advent je  pro mne o vnímání lidí, se kterými mne pojí citové pouto. O setkání, vlídném slovu, společně prožitých chvílích. Advent je obdobím, kdy si silněni než kdy jindy uvědomuju přirozenou touhu po lidské sounáležitosti. Dnes jsem prožila v tomto duchu krásné odpoledne zakončené krátkým setkáním se sousedkou. i to odpoledne i to letmé setkání je krásným zahájením adventu.

Na inetrnetu jsem si přečetla, že každá adventní svíce má své jméno:

Ta první se jmenuje NADĚJE a je svící proroků

Ta druhá má jméno MÍR a je to svíce betlémská

Té třetí se říká PŘÁTELSTVÍ a je to svíce duchovních pstýřů

Čtvrtá svíce je LÁSKA a je to svíce andělská

Zapalme tyto svíce nejen ve svém domově ale ve svých srdcích a nechme je hořet celý rok. Přijímejme a rozdávejme jejich poselství.

Setkávejme se, přicházejme jeden k druhému. Je to krásné a přeju všem co nejvíc setkání a to nejen v adventu.