Datum registrace: 21. 01. 2013
Jirina55
Sebekoučink
Zahájení: 30.11.-0001
Ukončení: 30.11.-0001
Váš cyklus již skončil. Pro pokračování v Sebekoučinku si založte nový cyklus.
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 147949.00 km |
| Kolo: | 67460.85 km |
| Cvičení: | 6076 h 46 min |
Stob skupiny
Jak se připojit ke skupině
Lektoři
Jak si přidat lektora
Získané body
Jirina55
Jak psát blog?Stav nouze
28. 10. 2020
Nechci tady rozebírat obecně známé aspekty něčeho, co stejně nemůžu změnit. Jak už jsem psala, jsem ukázněný občan tohoto státu a využívám prostoru, který je mi dán vyhláškou.
Dny trávím v přírodě a dodržuju pravidla hry. Dnes mám za sebou první večer, který je poznamenaný zákazem vycházení. O jeho smysluplnosti nejsou přesvědčeni ani ti, kteří jej na nás uvalili.
Mám dva psy a tak můžu být venku v kteroukoliv hodinu. Při venčení Oly ve 23 hodin dojely na zastávku dva autobusy MHD. Oba prázdné ...
S přítelem máme společný život ale jak já žertem říkám oddělené ložnice. Jsou od sebe 12 km a 20 minut jízdy autem. Večery jsem byla poslední rok a půl zvyklá trávit ve společnosti Břeti. Povídáme si o tom, co se nám povedlo a co budeme dělat další den, kdy se naše aktivity míjejí a jak to udělat aby se co nejdřív zase setkaly.. Nomální partnerský život. Dnes ,aby dodržel literu vyhlášky, odjížděl po půl deváté.
V první chvíli jsem si říkala, o co jde. leta jsem byla sama a večery jsem távila se svými psími kámoškami a sama se sebou. Ten dnešní večer je ale jiný. Někdo mně i holkám chybí. někdo, kdo mne vezme za ruku, podá pití, pohladí , zaboří prsty do psího kožíšku.
Cvakly vchodové dveře a Bet běžela radostně ke dveřím do bytu aby se zase zklamaně vrátila.
Někdo nám chybí a je nám smutno. Osamělý poutník nechce být sám
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
A když je večer po ulici člověk, tak na něm nepoznáš, jestli jde k babičce umejt jí podlahu a vyprat, nebo na nějakou takovou párty. Tak to zatrhli všem. A jestli se to nezlepší, tak se fakt obávám totální karantény.
Budeme to muset vydržet.
A abych nekončila tak pesimisticky, vzpomněla jsem si na předmluvu k poválečnému vydání humoristické knihy Jaroslava Žáka "Vydržte až do finiše" (o sportu a o sportovcích, už párkrát jsem z ní tady na STOBu citovala). Autor v něm vzpomíná, kterak za dob Protektorátních (tuším v roce 43) přišel s rukopisem za nakladatelem Synkem, a dobrý ten muž po pohledu na titul knihy zvedl oči a prohlásil pevně: "Vydržíme!"
Vydržíme!
Takže nezbývá, než se radovat z toho co člověk má, ne z toho co by chtěl :-/
Jirina55
Aktuality
Ankety
Ohodnoťte program Sebekoučink








