Říkám si "vydrž, vydrž, ono se to zase rozjede", ale ačkoli jsem měla jasný plán, dát přes prázdniny dolů další kila, pravdou je, že stojím na místě.Tak jako beru, že je to lepší, než přibírat. Skoro pořád mám semafory zelené, přidala jsem i dostatečně pohybu, a ono pořád nic.A co mne štve nejvíc je to, že to začíná být pro mou psychiku poněkud demotivační a tudíž jsem třeba včera měla den, který bych nejraději úplně vymazala, protože jsem sáhla po dlouhé době i po sladkém, večerním posezení u vína a pozdní večeři, když jsem se vrátila domů (a to všechno mimo můj sebekoučingový plán) Ale svému sebekoučingu jsem to přiznala. To já zase dělám. Lhát  můžu, ale tělo bych stejně neoklamala.

Někde jsem se dočetla, že v takovém případě se nemá příjem KJ snižovat (Taky kam bych ho snižovala, když mám nastavený příjem na 6000 KJ a bazální metabolismus se pohybuje kolem 5000 KJ a snižovat směrem k němu je prý nezdravé), ale na chvíli lehce zvýšit, aby se metabolismus zase rozběhl. Ta chvíle tam byla určená jako dva až tři měsíce. Dva až tři měsíce navýšení a čekání? To mi hlava zatím nebere, takže prostě doufám, že si dá tělo říct a vše se zase rozběhne tak, jak má v nejbližší době.