Zjistila jsem, že mým největším problémem v létě nejsou typická letní lákadla. Horké letní dny na mě působí úplně jinak. 

Zmrzlina mě nechává chladnou, na sladké nejsem.

Na grilovačkách se spokojím s kuřecím prsem a kopcem zeleniny, klobásky, špekáčky a tučnější maso mě nijak zvlášť nelákají.

Studené pivo mi bodne a příjemně zchladí, ale víc než jedno v tom horku stejně nedám, to bych asi padla. 

Mým problémem je nechuť cokoli jíst. Začala jsem si, tak jako dřív, plánovat jídelníčky třeba na dva dny dopředu. Myslela jsem, že za mou nechutí stojí neochota stát u rozpáleného sporáku a kuchtit, a tak si plánuju snadná a rychlá jídla, většinou studenou kuchyni nebo třeba polévky, které jen postavím a můžu se od plotny vzdálit. 

Zjistila jsem ale, že v tom můj problém nevězí. I když už se donutím a jídlo připravím, pořád nemám chuť ho sníst. Napadá mě tisíc věcí, které bych místo toho mohla dělat, a všechny znějí lákavěji. 

Dnes jsem si například připravila šťavnaté kuřecí prso s batátovo-hráškovou kaší a rajčaty. Jídlo, po kterém bych se běžně vrhla a klidně i vylízala talíř. Dnes jsem si ale říkala - no, tak si po sobě ještě umyju nádobí. A vyvenčím psa. A umyju sporák. A nachystám si toasty na noční. Když jsem si nakonec ke svému jídlu - jednomu ze svých nejoblíbenějších - sedla, stejně jsem se po pár soustech cítila plná a víc než půlku jsem nechala. 

Nemám chuť jíst. Dá se s tím vůbec bojovat? Jsem člověk, který se umí překonávat, ale čím víc bojuju s touhle nechutí, tím víc roste. Přitom to nechci vzdát. Nejen abych zhubla ještě pár kilo (což bych potřebovala), ale hlavně proto, že prostě nechci být člověk, který se tak snadno vzdává. 

Během minulého roku se mi podařilo zhubnout proto, že mě jídlo začalo bavit a taky mi konečně chutnalo. Teď neplatí ani jedno z toho. A jsem už unavená z toho, jak se musím pořád k něčemu dokopávat. 

Má to někdo podobně? Dá se s tím něco dělat, nebo mi nezbývá než počkat, až budou teploty zase snesitelné?