Sledujte nás:

Datum registrace: 17. 12. 2014

Jak si nahrát profilovou fotku?

bcerv

Původní Sebekoučink

0 %
0 kg 12 kg

Již zhubnuto: 0 kg

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 41
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 95079.98 km
Kolo: 51412.41 km
Cvičení: 4327 h 47 min

Přátelé

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Kdy je dost DOST ?

29. 12. 2014

Vážím jako dvě mé sestry dohromady, je mi 25 let. Vždycky jsem byla tlustá, ne vinou rodičů, ale vlastní, když jsem se dostala do začarovaného kruhu jsem tlustá a ošklivá - ostatní se mi smějou - jídlo mě uklidní. Nutno podotknout, že těmi ostatními byli většinou lidé ( děti) úplně nedůležití a kolem mě byla vždy spousta lidí, se kterými jsem si mohla povídat a smát se. Ale jakmile se jednou člověk dostane do situace, ve které se místo náruče kamarádů či rodičů začne raději, nejlépe v soukromí svého pokoje, obalovat tukem a zjistí, že se pak přece jenom cítil líp, jde z toho vybočit jen velmi těžko.

Hubla jsem několikrát, vždy především abych si dokázala, že to zvládnu -  a většinou zvládla - jenže po pár kilech přišla nějaká jobovka, nebo jsem prostě nevydržela a bylo to zpátky. Naposledy jsem zhubla zcela nechtěně - rok jsem studovala v zahraničí a i když jsem se cpala jako zjednaná belgickou čokoládou a vaflema, prokládala jsem to rybami, zeleninou, ovocem, neboť to v Belgii bylo nejlevnější a daleko od domova člověk paradoxně neměl tolik starostí. Jenže jsem se musela vrátit, kvůli určitým problémům, a během roku nabrala zpět nejen zhubnutých 15 kilo, ale i 15 navíc - a to nešlo o jojo ani náhodou.

Letos jsem se rozhodla zapsat do sebekoučinku - budu si hledat novou práci, sestřenka jde do tanečních, kamarádka se bude vdávat...a já jako 130 kilová koule bych se musela stydět všude ukázat. Zapsala jsem se 17.12. a ejhle, vánoce a cukroví a oslavy. A nakonec mě 22. potkal žlučníkový záchvat, ačkoliv žlučník už 7 let nemám! A bolí to, a bolí i slinivka a žaludek a záda a člověku se sbíhají sliny na všechny ty dobroty.

Ale pak si člověk uvědomí, že i když zná všechny ty onemocnění, má vysoký tlak, ví, že u něj hrozí mrtvice, infarkt a rakovina mnohem dřív, než u ostatních, nebojí se onemocnět ani umřít a proč se teda snažit? Ale z čeho jde opravdu strach je představa té bolesti, ne fyzické, ale bolesti, kterou způsobím svým blízkým. Je rozdíl, když je podobná nemoc způsobená genetikou nebo nepřízní osudu, nebo když si za ní člověk může z velké části sám.

Kdy je tedy dost DOST? Pro mě 25.12. Nechci se pomalu likvidovat zaživa. Ne kvůli sobě - ale kvůli rodině. Stokilový člověk v domácí péči dá obrovskou fušku, zažili jsme to. Nechci už mít vysoký tlak a s každým soustem se přibližovat k infarktu a s mrtvici. Nechci skončit na vozíku, upoutaná na lůžko, na chemoterapii. A jestli tam jednou stejně skončím, chci vědět, že jsem udělala všechno, co jsem mohla, abych se tomu vyhla. Nechci, aby si mamka vyčítala, že mi nedokázala pomoct. Protože to je můj boj. Nechci zklamat svou rodinu. Chci být zdravá a nebýt nehezká na pohled. Protože co si budeme vykládat, všichni nejprve dáme na vzhled.

Nevěřím, že si zvládnu zapisovat každý den, každé sousto. Mým cílem je nejprve přestat zajídat slzy. Naučit se jíst zdravě a mít to ráda. A přestat se bát hýbat a to i doma, aby se mi někdo nesmál.

Držte mi palce, já vám je budu držet taky.

P.S: Jestli vám bude chybět motivace a umíte anglicky, pusťte si Jillian Michaels. Ona měla nadváhu a kde je teď. Sice bych nezhubla ani kilo, kdyby na mě celou dobu křičela, ale křičí ( občas) chytrý věci. :)

Hodnocení (5 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

30. 12. 2014 21:56
Skvěle napsáno, drž se, ono to půjde !
30. 12. 2014 10:20
Díky moc za podporu, moc si jí vážím :) Bára
30. 12. 2014 10:13
Udělala jsi první krok -rozhodla ses, že se sebou něco uděláš. A i když je to běh na dlouhou trať tak věřím, že vydržíš. Jen si pokaždé, když to budeš chtít vzdát a řekneš si že to stejně nema cenu, musíš ten zadek znovu nakopat a hlavně namotivovat hlavu. Protože tam ti většinou všechno začíná. Držím ti palce a hlavně se nezlob na semaforky. Nějakou dobu to trvá, než se začnou všechny zelenat. :-)
30. 12. 2014 09:44
Držím palce!
30. 12. 2014 09:04
Držím ti palečky ať se daří.Jsem tu chvilku ale poznala jsem ,že je tu spousta fajn lidí:-):-)
30. 12. 2014 08:42
Budu Ti drzet palce, aby se Ti podarilo dojit do vitezneho konce.
30. 12. 2014 08:24
Moc držím palce, jsi odhodlaná jít správnou cestou!
29. 12. 2014 21:31
Je dobře, že jsi mezi námi. Dobré je, že jsi se rozhodla, a jdeš do toho :). Moc Tě držim palce, zvládneš to. Chápu, okolí je nepřející, znám to u sebe...,ale je třeba okolí "vytřít zrak" ;-). To ZVLÁDNEŠ !!!
29. 12. 2014 20:46
Vítám tě tady!!! Pěkně si to všechno srovnej v hlavě a pusť se do toho! A zapisování do semaforků taky zvládneš, pro mě to bylo hlavně prvních půl roku hodně důležité. Určitě to zvládneš!!!
29. 12. 2014 20:29
Držím palečky , blog jsi napsala moc hezky, je vidět, že víš co chceš , tak teď už se začít stravovat jinak , než jsi byla zvyklá. Semaforky jsou v tomto supr pomůcka, takže vzhůru do toho a první ukončený cyklus ti určitě přinese výsledky :-)!
29. 12. 2014 19:53
Dáš o sobě aspoň malinké info? Jméno a tak? :-)
29. 12. 2014 19:51
Holka,strašně moc Ti držím palce, tady jsi dobře, tady to zvládneš! Pomáhat Ti budem všechy, radou, podporou, pochvalou. Nastartuj si to v hlavičce, začni mít ráda sama sebe a těš se na to, jak budou kilka mizet:-) A na Jill nás tady ujíždí celem dost:-) Stačí požádat o přátelství a nakouknout k nám do blogů:-)
29. 12. 2014 19:22
Už mnohokrát to tady padlo. Je to v hlavě ale tady k té hlavě najdeš i velikou podporu. U mne taky
29. 12. 2014 19:04
Dost je přesně tehdy, když si to řekneš sama, a z blogu to vypadá, že sis to právě řekla. Je nás tu hodně s podobnými starostmi (mně je 24 a rozumím ti skoro ve všem), Jillian tu taky frčí, pojď do toho, to dáme, musíme:)
29. 12. 2014 19:03
Vítejte! Věřím, že to tentokrát zvládnete ke zdárnému konci....a kdyby jste měla pochybnosti, tak si přečtěte, co jste sem napsala, protože jste to napsala úplně skvěle! Držte se, jsme s vámi:-)
29. 12. 2014 18:22
Vítej mezi námi. Držím palce ať se daří!
29. 12. 2014 15:36
Zajídání to moc dobře znám... sem tam mě to někdy dostihne, zvláště, pokud je stres, ale dá se to postupně celkem držet na uzdě :-) Držím pěsti, ať se daří

Aktuality

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Wasa byla ukončena.
Gratulujeme výhercům: rosste, Ratuska, karkkrk

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři