(Původní text - 5.1.2013):
Nic světoborného ke sdělení nemám - jen si tak potřebuji "nahlas" shrnout plány a cíle...
Dá se říct, že dobrý (ale...)
Na začátku loňského roku má povánoční váha dosáhla životního maxima (84 kg na 176 cm), což mě vyděsilo do té míry, že jsem se sobě a sebekoučinku věnovala opravdu zodpovědně, do léta to dotáhla na nějakých 70,5 (šestku na začátek se mi prostě dostat ne a nepodařilo) a do konce roku  se pořád držela v rozmezí "něco přes sedmdesát" až "něco pod sedmdesátdva".
Povánoční váha 72,7 - s cílem se začít raději zase hlídat a pár týdnů zapisovat, abych se nepřeklopila zpátky... no, dalších pár dní volna, Silvestr, návštěvy, nějaký ten kaloricky vydatný alkohol... a další kilo do plusu. :-) Jo, dobrý, pořád deset kilo pod loňskými čísly, BMI pod 24, ale...
Teď sice zuřivě plánuji, ale když si poctivě zapíšu vše, kolem čeho jsem si jen tak prošla, a pak to nedokázala nechat ležet, stejně jsem na konci dne hravě na nějakých 12 tis. kJ. (A kdoví, co jsem všechno zapsat zapomněla... :-(
Takže mám nastavený opět tříměsíční cyklus s cílem "šestka na začátku" (ale sedmdesátka "dyštak" postačí). Inu, uvidíme...
10.1.2014... tak že by snad přece? Na 6500 kJ nabídnutých sebekoučinkem se nedostanu nikdy, to ani nezkouším. Ba i těch 8 tis. nastavených mnou ještě pořád dost přešvihávám, ale do deseti tisíc už se vcházím. Želva sice pořád v minusu, ale už v menším než po Novém roce. A přišla mi nová várka ryb od Bonfood, takže při případných hladových záchvatech už nehrozí, že si ohřeju nejdřív dvě a pak další dvě nožičky párku, ale hodím na pánev kostku filé... jo, začíná se mi vracet optimismus. :-)
17.1.2014... tak "jak to de" dál... v práci na krku kvartál, dokopat se k tomu vážit a zapisovat jídlo se mi nedaří, zato jsem ale už začala překonávat povánoční lenost a vyrazila dvakrát cvičit. Tento týden jsem konečně dojedla vánoční cukroví, doočesávala čokoládu ze stromku (jo, už by se mohl taky konečně odstrojit) a dopila medovinu, co mi přinesl Ježíšek, tak snad jsem pro další dny konečně odstranila z dosahu veškerá lákadla (tedy jestli se nenechám přemluvit tento víkend na zabíjačkové hody v mé oblíbené restauraci). Želva svůj minus opět zmenšila, takže "deto". (No, dobře, já vím - "nula" byla nastavená podle období mezi Vánocemi a Silvestrem, takže pořád je to asi 2-2,5 kg nad předvánoční váhou... ale nemusí pršet, jen když kape...)
24.1.2014... další měření. Životospráva žádná sláva :-) Své superkulatiny jsem oslavila chřipkou a ta se mě drží doteď. Nepatřím k těm, co za nemoci trpí nechutenstvím, ale nemám elán si nějak vychystávat, takže co najdu v lednici, to zbodnu. Takže půlkilo dole (a želva konečně v plusu) za minulý týden bude možná spíš dehydratací při teplotách než čím jiným... :-(
31.1.2014... No, jak se to vezme. Přinutit se vážit a zapisovat nezvládám, ale přece jen se tak nějak intuitivně snažím držet odhadnutých limitů. Kvartál v práci a do toho chřipka mi už opravdu neumožnily nasadit nějaký pohyb. Třicet deka dolů za poslední týden se tak vlastně dá považovat za úspěch. Však tu jednou už byl blog "stačí pět deka - denně". :-) Ovšem pořád ještě nejsem ani na předvánočních "něco pod sedmdesátdva"... natožpak šestka na začátku. (aktuální stav 72,3kg)

21.2.2014 No dobře, no... veřejné přísliby mi fakt nejdou. Vánoce, Silvestr, manželovy narozeniny, moje narozeniny... 74 kg ani nevím jak. :-)
Tak jsem včera cyklus zrušila, začala nový s tím, že FAKT budu přísně zapisovat a plánovat. A začalo to "skvěle". Na oběd jsem přišla v době, kdy už došlo předem vybrané "nutričně vyvážené" meníčko (fakt dělají v nejbližší restauraci vždy jedno menu s označením "nutričně vyvážené") a náhradně zvolená smažená cuketa s tatarkou opravdu nevyvolala v semaforcích žádné nadšení. Pak se mi ještě ozvala kamarádka, co jsem ji dlouho neviděla, a vyrazily jsme otestovat blízkou ukrajinskou restauraci. Večeře ve složení pelmeně s kuřecím masem a zakysanou smetanou, tři sklenice ukrajinského kvasu a sušené švestky máčené ve víně se smetanou a ořechy mi podle nějakých odhadnutých hodnot hodila asi 3500 kJ.... Nějak divně to vedu tento rok...