Zdravím, díky stěhování jsem už vystřídala tři obvodní lékaře. Nadváhu jsem měla vždy, nezajímala nikoho. Když jsem se jednou zmínila, že se snažím hubnout, ale prostě to nejde (nakonec se ukázalo, že jsem celou dobu měla celiakii plus nějaké další překážky), následovalo jen pokrčení ramen a laxní nabídka adipexu.
Ten mi nedělal dobře, takže jsem ho vyhodila. Nikdy jsem nebyla dotázána, jak to s tím adipexem bylo, nic. Prostě přístup - "neotravuj". Ani mě neposlal k nutriční poradkyni, ani mi nic neporadil, prostě nezájem.

Určitě by hodně pomohla osvěta u lékařů, alespoň ve smyslu nějakého letáčku do čekárny, aby si to pacient mohl vyhledat sám.


Jinak moc děkuju za to, že tento web existuje, zatím jsem tu chvilku, ale už jsem se dozvěděla víc smysluplných a praktických informací, než před tím za celý svůj život. Navíc jsem všechno, co jsem se naučila, zavedla do rodinného stravování a tak nejen já, ale i celá moje rodina jí tak vyváženě a zdravě, že tomuto webu fakt děkuju každý večer. Nikdo z mé rodiny neprotestuje, protože jsem sice přestala kupovat mastné a přesolené polotovary, ale místo toho jsem začala vařit ze zeleniny, ryb... v konečném důsledku mají pestřejší jídelníček, než kdy dřív a nemůžou si to vynachválit.

A díky tomuto webu má taky moje dcera slušnou šanci, že teď už nebude opakovat mé chyby a nebude muset žít s nadváhou, protože ji dokážu naučit zdravé a hlavně rozumné zásady stravování. Už jen za posledních čtrnáct dní snědla dobrovolně víc zeleniny, než před tím za rok. A taky jsme spolu vyhodily všechny sladkosti a děláme si svoje, daleko zdravější a méně kalorické.

Děkuju.

zkušenosti nám ....
Internistka ... před deseti lety ... jsem vážila 126 kg, po prodělaných neštovicích se mi náhle zhoršilo zdraví, obvodní mě poslal na kolečko po doktorech EKG a plicní, aby zjistil co mi je. A zjistil silné astma, a počátek alergie. Při tomto kolečku mi nabídla internistka hubnutí -pomocí adipexu. Zhubla jsem za tři měsíce na 105 kg a do půl roku vše bylo zpět. A taky astma a alergie velké zhoršení.
Obvodní doktor ... mi radil vždy při návštěvě pohyb pohyb a změnu jídelníčku ... po experimentu s adipexem mi nabízel prášky meridia , to jsem odmítla a tak jsem se v tom plácala jak to šlo , bála jsem se najíst abych nepřibrala, stačilo že jsem vyjela nahoru vždy na jaře s nástupem pylu a užívání prendisonu.
Až jsem měla 148 kg.
Gynekolog ... ten mi pomohl nejvíc ... před 3 roky mi poradil proteinovou dietu... se slovy ,,když jsem dokázal zhubnout já 20 kg tak ty to dokážeš taky. ... Ten mne pořádně inspiroval, ale pravá proteinová dieta byla pro mne cenově někde jinde , já bych mohla jíst a zbytek rodiny by se mohl pást. Tak jsem začala googlit až jsem pochytala nějaké moudra a začala jsem sama. A za rok bylo dole 8 kg, přes zimu jen kilo nahoře a zase za další rok opět další kila dole. Pak jsem se s kolenem znehybněla a byla ráda že při léčbě nepřibrala.
Lázně ... před rokem ach jó to to letí , jsem při nástupu do lázní požádala doktorku o dietní stravu, abych to okoukla u profiků. Bohužel ani doktorka netušil, ža ač mi to napíše, dieta nebude, protože jí nevařili. Při kontrole jsem jí tuto skutečnost zvěstovala, prý to nikdo nedodržoval. Také v rámci zlepšení mého stavu při rehabilitaci požádala o týdení prodloužení lázní. Ale neprodložili, protože pojišťovna určila že mám vysoké BMI. :-( ak mi domluvila schůzku s...
... lázeňskou dietní sestrou ... povyprávěla jsem jí mé dosavadní snažení... mou skladbu jídelníčku atd. Poradila kde mohu zlepšit a kolik kJ mohu.
A takto vybavená informacemi a poté objevením stránek STOBU jsem se mohla zase snažit.
Do roka a do dne od lázní jsem lehčí o 30 kg.
A teď když navštívím svého obvodního lékaře tak mu zahlásím sama váhu k zapsání do karty. Také na alergologii hlásím aktualizaci váhy pro měření spirometrem.
Jídelníček si sestavuji sama dle sebekoučinku podle zdravých a dostupných potravin.
Také mi pro přehledné informace velice pomohla knížka P. Fořta - Tak co mám jíst , a od STOBU - Hubneme s rozumem tvořivě.

Ó jé, vážení v ordinaci mi připadá velice motivující, když chodím na kontroly na internu, velmi mi záleží na tom, kolik mi sestra naváží...

trochu jsem o této problematice přemýšlela, a myslím, že by pozitivní dopad na člověka mohla mít nějaká hmotná motivace od zdravotních pojišťoven ... něco ve smyslu, že Ti kteří si udrží zdravou váhu, nebo zhubnou, pokud zdravou váhu nemají, získají nějaké benefity (ať už nižší pojistné, nebo proplacení permanentek na cvičení nebo masáže v nějaké výši) ... se zdravou váhou pravděpodobně poklesnou výdaje pojišťovny na takového pacienta, tak by na to třeba slyšet mohly ...

jde o to, jestli by pracující lidé byli ochotni každých 14 dní se chodit převážit k lékaři ... a jaký by to mělo efekt bez výživových doporučení, to si vůbec nedovedu představit
... ještě příklad ze života ohledně vážení při prevenci: kamarád, lehce přes 50, odhadem v pásmu mírné obezity, s vysokým krevním tlakem chodil na prevenci 1x ročně. Jeho lékařka ho vždy vážila ... cca 3 týdny před plánovanou kontrolou vždy začal mluvit o tom, že to nesmí přehánět s jídlem a pitím piva, aby se paní doktorka nezlobila ... jakmile kontrola proběhla, vrátil se okamžitě k původnímu režimu .... (příklad je v minulém čase, rozhodl se, že nechce dopadnout jako jeho otec, který zemřel mladý na infarkt, nechal si sestavit jídelníček a podařilo se mu zhubnout)

děkuji za všechny podněty, myslíte, že by pomohlo,kdyby vás třeba sestřička každých 14 dní vážila, i kdyby neměla čas hlídat jídelníček - kvůli motivaci, nebo nepomohlo

moje zkušenost je nic moc, praktická lékařka to nekomentuje vůbec, zeptá se na váhu zapíše a to je vše, na gynekologii se mě dr ptala jen na začátku těhotenství kolik vážím, zapsala a to je vše, v těhu jsem měla cukrovku, na diabetologii mě zvážila sestřička, dr jen pokývala hlavou, povzdechla a to je vše, dietu jsem si ladila sama podle stránek Flory :-(. Diabetolog loni mi dal jídelníček na 4700kJ, prý mám jíst co nejmíň a co nejvíc se hýbat, a prý se za měsíc uvidí ... nevidělo se, už jsem tam nikdy nešla.

Můj praktický lékař se mě ptá na váhu pokaždé když přijdu na prohlídku. Skoro nemarodím, tak ani nezaznamenal, že jsem přibrala( velký podíl na tom měl stres) a opět shodila 14 přebytečných kil. Když jsem šla na prohlídku tak jsem měla o 2 kila méně. Tak to ani nekomentoval :-)))
K nutriční terapeutce chodím už déle než dva roky. Jsem s ní velmi spokojená. první návštěvu chtěla vše vědět - co jím, kdy jím, jestli cvičím, kde pracuji a podle toho mi napsala kdy a kolik jídla mám jíst. V té době jsem se přihlásila na Stob a moc mě chválila, hned věděla o co jde. stále k ní chodím na kontrolu. Už to nepotřebuji, ale obě máme radost, že váhu držím. Jak říká nemá tam moc takových ukázněných pacientů a ráda mě vidí. Při tom probereme nová jídla v jídelníčku ( jak v mém tak v jejím). Když jsem při hubnutí poctivě vážila a fotila jídla rozesílala je ostatním pacientům, aby věděli, že když se chce tak to jde. Doufám, že jsem aspoň někomu pomohla :-))))

Myslím si, že by kontrola váhy měla být pevnou součástí preventivního vyšetření a pokud lékař zjistí nadváhu nebo obezitu, měl by to s pacientem probrat, nebo ho poslat k odborníkovi. Mého praktického lékaře váha absolutně nezajímá, ale hodně mi pomohl můj endokrinolog, který dělá zároveň i v obezitologické ambulanci. Všechno se mnou prodiskutoval, odpověděl na všechny otázky a nakonec řekl, že si mě za půl roku na kontrole převáží.... a to se člověk snaží hned jinak !

Jsem v nadváze. Praktický lékař mě při preventivce zváží, zapíše do karty. Minule už to počítal, kolik jsem za posledních 10 let přibrala. Když jsem se hájila, že příjem i výdej v pořádku, že zakopaný pes bude jinde - evidentně mi nevěřil a diskuzi zakončil pravidlem: "příjem musí být nižší než výdej". Ale právě tímto pravidlem (= málo jídla) jsem si uhnala první kila navíc. O 2 roky dřív na předchozí preventivce se to snažil uhrát na genetiku - ptal se, jak jsou na tom rodiče. Když jsem připustila nadváhu otce byl doma.
Takže - žádná osvěta, neptal se na podrobnosti mého výdeje ani na podrobnosti příjmu, nenabídl třeba vyšetř. štítné žlázy.

Druhá zkušenost- gynekologie- doktor si jen pozvdechl, že se mu na ultrazvuku špatně hledá požadované zobrazení - kvůli tuku. Dál nic.

Také si myslím, že začít s osvětou by se mělo hlavně v nemocnicích a lázních. Tam má člověk dost času na přemýšlení. Roky mám vysoký cholesterol, diabetickou dietu a jaterní dietu (po léková záležitost). Jak v nemocnici v Mostě tak v lázních (Františkových) to nijak zvlášť neřešili. Když se zadařilo, dostala jsem tmavé pečivo a "radu nad zlato". Nebudete tady tak dlouho, aby vám naše strava uškodila a doma si diety přece můžete držet dál. A tečka.A na talíři plavalo vždy něco v omastku nebo pro změnu bylo sladké pečivo či trvanlivé salámy, taveňáky a párky. Děsím se situace, že bych se měla do některé téhle instituce opět vrátit. Snažím se srovnat s dalším dietním omezením (vysoká kyselina močová) a to už si stravu v nemocnici nedokážu představit vůbec. Proto mě hrozně překvapilo rehabilitační zařízení Malvazinky. Můj 87 letý otec tam měsíc byl po výměně kolene a když jsem si přečetla jídelníček, spadla mi brada. 5 různých jídel na výběr podle diet a i jedno zcela bezmasé. Bylo to pro mě po mých zkušenostech neuvěřitelné ....Ovšem nutno dodat, že si to platil a nebyl tak odkázaný na pojištovnu .....

Praktický lékař: nikdy neřešil mou váhu, nikdy mne nevážil, jen se zeptal, kolik vážím, a číslo zapsal do karty - je fakt, že většinu života jsem byla spíš hodně štíhlá, ve své nejvyšší váze jsem dosáhla na spodní okraj pásma mírné obezity, a to jen krátkodobě(asi2,5 roku). I v té době jsem byla na prevenci a lékař to vůbec nekomentoval. Nemyslím si, že by pomohlo pravidelné vážení sestřičkou (vážení po dvou letech v rámci prevence je málo a většina lidí je stejně smířená s tím, že s přibývajícími léty bude přibírat i na váze ... a tak jako tak přírůstek váhy pozná na oblečení). Možná by spíš pomohlo trochu osvěty, třeba ve formě naučných brožurek + propagace STOBu (na každého to určitě nezabere, ale pár lidem by to pomci mohlo).
Gynekolog: moje nadváha mu nevadila vůbec, ani ji nekomentoval, když jsem byla hodně štíhlá (BMI 19), řekl, že bych měla přibrat, že jsem moc hubená (žádné gynekologické problémy jsem neměla), ale rada žádná.
S obezitologem nebo diabetologem zkušenosti nemám žádné.
Nutriční terapeut nebo dietní sestra: mně osobně nikdo žádný jídelníček nesestavoval, takže z tohoto pohledu nemohu soudit ... ale pokud mám správné informace, tak takový člověk sestavuje i jídelníček pacientům v nemocnicích, a to co předkládají hospitalizovaným pacientům, to je běs a hrůza: žádná zelenina, ovoce 1x týdně, bílé pečivo, taveňáky, salámy, párky, tučné maso a moukou zahuštěné omáčky, jediné co šlo jakž takž jíst, byly polévky ... tady je myslím obrovské pole pro osvětu - kdyby pacienti v nemocnicích dostávali zdravé jídlo, tak by si z toho třeba vzali příklad ... nehledě na to, že by se určitě rychleji uzdravili a zahojili ...(v nabídce je sice dieta, myslím č. 9,kdy je obsaženo méně tučné maso, více ovoce a zeleniny ... ale když jsem o tuto dietu projevila zájem, bylo mi řečeno, že by žádost musel napsat můj obvodní lékař a že já bych na ní nárok stejně neměla, protože nejsem obézní)