Hektický prosinec je pro mě oáza klidu. Telefony utichají, mailů ubývá. A já se již tradičně v období, kdy lidé nemají chuť hubnout, vydávám do světa hledat nová místa na pobyty pro lidi, kteří nelitují dát peníz za zážitky. Tentokrát jsem zvolila  Mauricius – není třeba očkování, časový rozdíl je pouhé 3 hodiny, žádná nebezpečná zvířata ani komáři, zkrátka bezpečná země. Obyvatelé ostrova jsou velmi milí a vřelí k turistům, koneckonců je to pro ně zdroj obživy. Je to zelený ostrov s krásnými procházkami jak ve vnitrozemí, tak po plážích. A jak je to s jídlem? Pochutnáte si tu na specialitách výborné kreolské kuchyně a vzhledem ke složení obyvatelstva ochutnáte kuchyni čínskou, indickou, francouzskou a africkou. Dalším zdrojem obživy je cukrová třtina. Nápoj z třtiny je v podstatě cukřenka ve sklenici – zkrátka sladký cumel. „Mekáče“ jsou na celém ostrově jen tři, protože hindusti nejedí hovězí, nadvládu fastfoodů přejalo KFC. V místních  fastfoodech převládá zelenina, za to však smažená. Objížděla jsem hotely od nejlevnějších po luxusnější a musím říci, že má profesionální deformace nutící mě se dívat lidem do talíře potvrdila domněnku, že holt zákony zachování energie platí. Lidí kulatější měli přetékající talíře, kde se chutě mnoha druhů potravin mísili, zatímco štíhlí měli na talíři normální pokrm. Nebyl rozdíl jen v tom co a kolik jedli, ale také jak jedli. Jedni hltali a druzí jedli labužnicky. Přeji i vám, abyste o vánocích byli labužníky. Pokud budete jíst cukroví, věnujte se opravdu jen cukroví a třeba se vám podaří naplnit metodu JJP (Jez Jen Polovinu) -  tedy jíst méně než jindy, aniž o to budete usilovat. Přeji vše nej nej nej a ať je vám jídlo radostí a ne starostí

P.S. Kdo by se chtěl dozvědět více o Mauriciu - dočtete se zde

http://www.stob.cz/cs/zapisky-z-cest-pohadkovy-mauricius