Dobré ráno všem,

Právě sedím v autobusu směr Plzeň a jedu za rodinou. Těším se, že na mě konečně dýchne pořádná Vánoční atmosféra a klid, budu pracovat trochu méně než doposud, což bylo důvodem, proč jsem si adventní čas neužila tak, jak jsem si přála. Vánoce miluji. Nikdo nemá rád fronty v obchodech, přetékající nákupní vozíky v supermarketech a reklamy v televizi na výhodné půčky na dárky. Ale Vánoce jsou nekrásnější období celého roku a ten, kdo si je nedokáže užít takové jaké jsou, třeba i trochu kýčovité a třpytivé a bláznívé, ale zároveň plné lásky, nerozumí pravému smyslu Vánoc. Přeci jen vzhledem k věcem, které se kolem nás dějí, bychom si měli užít každý den a milovat svět a lidi kolem sebe o to víc.

Občas ale člověku klidné rozjímání nezapadá do časového harmonogramu. Již 17. listopadu jsem loni měla napečeno 9 marcipánových štól, které jsem rozdávala přátelům, napečené vlastní norské linecké cukroví s pistáciemi v těstě a dodělávala jsem asi třetí dávku vosích hnízd s vaječňákem, jelikož je to jediné cukroví, které jí moje druhá polovička.

Klid. Vánoce jsou obdobím klidu a pohody, ale málokdo z nás si jí umí vytvořit, když se tak kolem sebe dívám. Moje mamka už od listopadu peče 15 druhů cukroví a včera mi v 1 ráno psala ve stresu, že jí nekynou Vánočky. Balí dárky pro celou rodinu ve chvílích, kdy se jí poštěstí být doma sama a snaží se vytvořit Vánoční pohodu. Na Štědrý večer padne do křesla a zjistí, že byly Vánoce a že to nějak rychle uteklo a na Boží hod je těžké jí dostat z postele před 11 hodinou.

Já připravovala, jako už tradičně každý rok, jedny Vánoce s předstihem u nás v Praze. Ráno jsem vyběhla na nákupy plná elánu, odpoledne jsem domů táhla nákup ve 4 taškách s pytlem salátových brambor navrch, omrzlými prsty na nohou a kulichem pomalu se sesouvajícím ke straně. A lamentovala jsem, proč nemám širší ramena, aby mi z nich tašky s jídlem nepadaly. Připravila jsem salát, udělala jsem cheddarové sušenky, které jsou sice kalorické, ale já si myslím, že jednou za rok si trochu dopřát neuškodí, a přece jen jich nesním celou krabici. J Saláty připravuji dva. Pro přítele klasický, jelikož v něm majonézu vždy hledá, pro sebe ze zakysanou smetanou a letos jsem do něj přidala také jablíčko nakrájené na malé kousky.

Po večeři jsem se chopila přípravy dalších vosích hnízd, balení zbytků dárků, které už prostě déle nepočkají a stejně tak jako moje máma jsem padla naznak a řekla si, jak rychle to uteklo.

Takže dneska je nový den, ráno jsem se před domem málem svalila na namrzlý chodník, čeká mě dalších 10 kilo dvou druhů bramborového salátu, další přípravy a zítra nad ránem další uvolněné padnutí do peřin. A to Vám říkám, že mě na Boží hod nikdo z postele před 11 hodinou nedostane. :-)

A jak prožíváte vánoční přípravy Vy?

Mrkněte na náš nový časopis, kde najdete články s Vánoční tématikou a užijte si pohodu a klid a pokud budete mít štěstí, třeba u Vás nasněží a vy budete moci vyrazit na procházku do bílé zimní přírody. :-)