V prosinci loňského roku se mě trošku svět zhroutil, jako domeček z karet. Přišlo to z ničeho nic a do dneška z toho nejsem venku. I když se zdá, že se vše uklidnilo a vrací se vše do starých kolejí, tak já vím, že moje duše v pořádku není....rozhodla jsem se tedy, že začnu pro sebe něco dělat....začnu si zase na sebe dělat čas a né všechen "investovat" do rodiny. Budu si plnit své sny a touhy.
Jako první jsem si stanovila zhubnout zpět na váhu, kterou jsem měla před tím, než jsem poznala manžela. Ale dělám to především kvůli sobě a né tomu, abych si ho udržela. Je smutné zjistit, že mě poslední dva roky tvrdil, že mu nevadí, že jsem přibrala."Vždyť jsi mě odnosila dítě, které miluju a za to si tě vážím." Ale pak já zjistím, že jeho sympatie už vlastně nepatří mě, ale tý mladý blondýně, které i velikost XS bude mála. Nechci házet vinu jen na sebe. Vždycky za takové věci můžou dva, ale každopádně mě to nakoplo. Nemůžu jen pořád vyvářet to co jemu chutná, starat se o něj, prát mu trenky, které z něj bude pak svlékat nějaká jiná.... musím začít myslet na sebe. Rodina je pro mne vše, ale utrhnout si trošku sobeckosti, na tom snad není nic špatného. A začnu tím hubnutím ;) nebo lépe....už hubnu, ale až teď jsem narazila na tyhle stránky a doufám, že mě v tom pomůžou . Hezký den všem.