Zrovna dneska jsem litovala, že jsem se před rokem zbavila převážné většiny svého šatníku se slovy "do toho už stejně nikdy nezhubnu". Dneska bych oblékla všechno. Jenže dříve se mi taky stávalo, že jsem v sekáči objevila krásný kousek oblečení, ale jaksi jsem se do něj jen o kousíček nevešla a stejně jsem to koupila... zhubnu a pak to budu moci nosit. Asi víte jaký to mělo výsledek...nezhubla jsem a po pár měsících se kousku zase zbavila (skončil v charitě :-)). Dneska už chápu, že pro mě obleček motivací k hubnutí není a nikdy nebude. U mě to byla dcera...tak nějak jsem dospěla k rozhodnutí, že už s tím musím něco udělat, že není možné, aby mi po porodu kila zůstala, protože při dalším těhotenství bych nabrala další a pak už bych to psychicky asi nedala a nechci, aby Emilka měla v mamince špatný příklad. 
Díky Stobklubu mám nyní dole už sedm kilo (a celkem od doby, kdy jsem začala hubnout už je to 18 kilo). V dubnu to bude rok "nového života".
Mně to jde a zlehoučka měním přístup ke stravě i k pohybu i u svého manžela :-). Tam vidím ještě veliký potenciál, ale určité pokroky jsou vidět i u něj. Myslím, že manželovou motivací jsem já, můj přístup a moje celková proměna ... samozřejmě k lepšímu :-) Tak přeji, aby i vám se dařilo!