Konečně je sněhu dostatek a tak jsme se včera s dcerou domluvily vyrazit do nedalekých hor.Nakonec jsme jely každá zvlášť.Ráno jsem se necítila a tak jsem sedla na vláček až po obědě,a na místo činu dorazila kolem druhé.Nechtěla jsem jet nějak daleko,konečně jsem poprvé tuto zimu na běžkách,tak se nestrhám.Jenomžejsem neposlechla svůj rozum,zapnula jsem Endomondo a  dala si pěkně do těla.Na čerstvě napadaném sněhu to jelo úplně samo,alespoň se mi to zdálo.Hlídala jsem si mezitím čas,abych náhodou nemusela přespávat na malém nádraží.A tak jsem se na zpáteční cestu vydala raději s předstihem a mohla si vychutnávat tu bílou nádheru.Už se mi tak dobře nejelo,nožky se daly slyšet.Ještěže mám tolik času..........Dojela jsem či spíše se už doploužila na známé místo,odkud se jde asi 7 min.pěšky.A protože bylo hodně sněhu,tak jsem usoudila,že ten "kopeček"mohu sjet.To jsem si dala!Plužila jsem tak,že jsem se div neroztrhla v rozkroku,ale nevzdala jsem to.Dojela jsem na běžkách až k nádraží,tam již čekali  další běžkaři,mezi nimi nějací manželé asi tak v mém důchodovém věku.Paní mne chválila,prý je vidět dobrý výkon.A dodala,ve Vašem věku,určitě jste mnohem starší než já(byla o rok mladší než já).Tak nevím,zda už vypadám na odstřel anebo mne tak zničily ty běžky.V mládí jsem tenhle sport provozovala aktivně,že mne to tak dnes tak utaví,by mne ani ve snu nenapadlo.Určitě vidím chybu v sobě,vůbec jsem se nerozcvičila předem a neprotáhla ani potom,a také jsem se zřejmě přecenila.Máme týden nelenošení,tak bych ráda ještě sněhu využila.Snad se mi ještě podaří a nebude to mít takový dopad jako včera.Ujela jsem 11,5 km za 2 hodiny,což není až tak moc,ale přesto si dám příště pozor.