Dnes odpoledne jsem stíáhla prádlo za sušáku a že ho hned vyžehlím.Jenomže........,pohled z okna v mžiku změnil mé rozhodnutí.Prádlo jsem mraskla na gauč,(však nemá ani nožičky ani kolečka,aby někam odkráčelo),rychle na sebe hodila své cyklooblečení,připravila něco k pití a hurá ven!

Kam pojedu?to je jedno,kam mne kolo ponese či spíše odveze.Užbylo kolem 15.30 hod.,ale sluníčko se na mne smálo a tak jsem jele a jela,vnímala jeho parsky a pozorovala krajinu.Sice foukal dost studený vítr,ale vše jistila neoprenová čelenka,která je sice určená do vody,ale tentokrát jsem ji využila jinak.Určitě jsem neměla v plánu hupsnout do vody,i když jsem si to namířila na místa svého letního působení.K jezírku uprostřed přírody,kde jsem na chvilku zastavila,udělala pár snímků a vyrazila dále.Pěkně po cyklostezce,kterou zatím lemovaly jen holé stromy,ale náznak jara už byl cítit.Dokonce jsem cestou potkala pár pampelíïšek,,první to jarní vlaštovky.Má jízda nebyla sice pastvou pro oči,alew pro dušičku určitě.Sluníčko mne nabíjelo novou energií a ptáčci k tomu krásně cvrlikali,sluchu to jen lebedilo.Ještě jsem udělala pár snímků koupajících se kachniček,bylo to lákavé,ale neoprenová čelenka by mne asi moc před chladem neochránila.Domů jsem dojela pěkně propocená,ujetých 22,5 km mi díky větru dalo zabrat,to však nic nezměnilo na bezva pocitu z krásně prožitéhio odpoledne.