Co může způsobit nadměrný příjem tekutin

Bc. Veronika Pourová

Přestože většina jedinců má problém spíše s nedostatečným pitným režimem, je třeba varovat i před opačným extrémem – a to před nadměrnou konzumací tekutin.

Hydratace totiž nesouvisí jen s příjmem tekutin, ale i s různými elektrolyty – tedy hlavně se sodíkem, draslíkem, vápníkem, fosfáty a hořčíkem. Při nadměrném příjmu čisté vody se pak může stát, že elektrolyty se budou snažit vyrovnat osmotický tlak – plasma obsahuje více elektrolytů než čistá voda a organismus se bude snažit o rovnováhu. Bude se proto nebezpečně měnit jejich koncentrace v plasmě. Pro tělo je však žádoucí stálé a neměnné vnitřní prostředí, proto mohou některé tyto stavy být až život ohrožující.

Zdravý organismus má samozřejmě schopnost nepotřebnou vodu vyloučit, ale pouze omezenou rychlostí, a to zhruba 800-1000 ml za hodinu. Neznamená to, že jakmile překročíte tuto hranici, jste ohroženi na životě, ale je dobré snažit se do ní vejít.

Zvláště pro sportovce platí varování o nedostatečném pitném režimu, protože například při náročném závodě v teplém prostředí se ztráty potu mohou vyšplhat až do několika litrů, a je potřeba je nahradit. Je však třeba si uvědomit, že nelze takové ztráty potu nahrazovat čistou vodou. Po náročném tréninku je potřeba doplnit sportovní nápoj s elektrolyty, a to v množství, které se vypočítá ze ztráty tělesné hmotnosti po zátěži.

Je třeba ale také zdůraznit, že profesionální sportovci mají mnohonásobně větší ztráty potu než rekreační sportovci. Rekreační sportovci se pak mohou mylně domnívat, že po pohybu je třeba doplňovat nepřeberné množství vody. Takové chování však může vést až k hyperhydrataci a hyponatrémii, což je stav, při kterém se z důvodu velkého množství přijatých tekutin snižuje plasmatická hladina sodíku. Takový stav může vést například k encefalopatii a byly popsány i případy smrti jedinců po delších závodech, po kterých špatně odhadli ztráty tekutin potem a doplnili je v nadměrném množství. Mezi typické příznaky nadměrného příjmu vody a nízké hladiny sodíku v plazmě patří únava, malátnost, bolest hlavy, pocit na zvracení či zmatenost. Nejvíce ohroženi jsou právě rekreační sportovci, kteří běhají dlouhé závody, jako je třeba půlmaraton.

Rozhodně se ale nebojte ani při sportu více pít, jen to jednoduše nesmíte přehánět. Myslete také na to, že v teplém počasí se ztráty potu zvyšují a měli byste proto pít více, než když sportujete v chladu.

I při běžné aktivitě je vhodné doplňovat tekutiny průběžně a nevypít celý doporučený objem tekutin naráz. Tělo využije pouze tolik tekutin, kolik zrovna potřebuje, a zbytek se vyloučí. Pokud si však po obědě řeknete, že už jste ten den vypili dva litry a nemusíte na pitný režim dále myslet, jste na omylu. Pravděpodobně jste nadměrný přísun vody za dopoledne vyloučili a odpoledne vám budou tekutiny chybět. Snažte se proto pít průběžně celý den a vyhnout se jakémukoliv nadměrnému přísunu tekutin naráz. Pokud vás trápí opravdu neuhasitelná žízeň, raději vypijte jen skleničku nebo dvě vody, chvilku počkejte, a pokud žízeň nepřejde, napijte se za po nějaké době znovu.

Jestliže vás však trápí neustálá žízeň a ani 4 litry tekutin denně vám dlouhodobě nestačí, svěřte se s tímto problémem lékaři. Nadměrná žízeň může totiž být příznakem některých onemocnění, jako je například diabetes, a u něj obzvláště platí, že čím dříve je objeven, tím snáze se dá řešit.