V souvislosti s konzumací mléka se můžeme setkat nejčastěji se dvěma problémy, kvůli kterým je potřeba některé mléčné výrobky z jídelníčku vyřadit - alergií na mléčnou bílkovinu a laktózovou intolerancí. Jedná se o zcela jiné poruchy s odlišnými dietními požadavky a je třeba tyto pojmy rozlišovat. V tomto článku se zaměříme na laktózovou intoleranci, která se objevuje mnohem častěji nežli alergie.
Mléko obsahuje mléčný cukr laktózu. Laktóza je v lidském těle enzymaticky štěpena na glukózu a galaktózu, které jsou dále využívány. U některých osob je však tvorba tohoto enzymu jménem laktáza narušena. Tomuto enzymatickému defektu říkáme laktózová intolerance.
Pokud osoba s laktózovou intolerancí vypije například klasické mléko, dochází k přechodu nerozštěpeného cukru laktózy do tlustého střeva, kde začne způsobovat nepříjemné trávicí problémy - činností střevních bakterií nestrávená laktóza kvasí a dochází k nadměrné produkci plynů, důsledkem jsou bolesti břicha, nadýmání a průjmy. K potížím může dojít zhruba po 30 minutách až do 3-4 hodin po požití potravy.
Laktózovou intolerancí trpí v naší evropské populaci v průměru přibližně 8–10 % populace (častější výskyt je v Africe a Asii, kde je procento postižených výrazně vyšší). Specifickou situací je tzv. laktózová intolerance přechodná, k té dochází nejčastěji při narušení střevní mikroflóry po podávání antibiotik nebo po prodělaném střevním infekčním onemocnění. Obvykle trvá 1–3 týdny, dokud se střeva nezahojí.
Jak již bylo řečeno, laktózovou intoleranci je nutno odlišovat od alergie na mléko. Laktózová intolerance je porucha enzymu štěpícího mléčný cukr laktózu, kdežto alergie na mléko je reakce, při níž se tvoří protilátky proti bílkovině kravského mléka.
Při laktózové intoleranci tedy není nutné z jídelníčku zcela vyřadit mléčné výrobky, ale hlídat jejich množství a spíše vybírat ty s nízkým obsahem laktózy. Takovými potravinami jsou například zakysané mléčné výrobky a tvrdé zrající sýry, ve kterých je již z technologického principu snížen obsah mléčného cukru. K dostání jsou také speciální mléčné výrobky se sníženým množstvím laktózy, u kterých je laktóza většinou enzymatickou cestou předem rozložena. Každý pacient toleruje jiné dávky laktózy, ale případy úplné intolerance laktózy jsou spíše vzácné. Vhodné je také nekonzumovat mléčné výrobky nalačno a samostatně, ale vždy je doplnit i nějakým zdrojem sacharidů (např. vločky, pečivo), případně i tuků, čímž se zpomalí průchod trávicím traktem.
Pomoci můžou také kapky či tablety s obsahem laktázy (enzym štěpící laktózu), které se užívají při konzumaci mléčných výrobků. Potíže mohou zmírnit, ale ne vždy se podaří jim zcela předejít, opět záleží na každém jedinci, druhu jídla a množství přijaté laktózy.
Osoby s laktózovou intolerancí jsou ohroženy nutričním deficitem v důsledku nesprávné edukace ohledně volby potravin. Často bývají z jídelníčku vyřazovány všechny mléčné produkty, což je chyba, která vede k nedostatku vápníku v potravě a riziku osteoporózy (řídnutí kostní tkáně).
Na to myslí i projekt krabičkové diety Zdravé stravování, který nabízí kromě základního programu krabiček i program LAKTO-, určený speciálně pro osoby s intolerancí laktózy. Jídelníčky jsou sestaveny tak, aby obsahovaly všechny důležité živiny a sestavují je přímo nutriční terapeutky.
Pokud se vás laktózová intolerance týká a nejste si složením svého jídelníčku jisti, můžete tuto krabičkovou dietu vyzkoušet. Více informací na www.zdravestravovani.cz
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Článek moc pěkný a informace velmi zajímavé.
