Ovoce a zelenina, jak je (možná) neznáte

Ing. Lenka Vymlátilová

Informace čerpány z knihy Zelenina ve výživě člověka, autor prof. Ing. Karel Kopec, DrSc.

Žádná potravina nemá plnohodnotné nutriční složení.

Není potravina, jež by nám dodala všechny potřebné živiny v optimálním množství a poměru, a proto musíme dbát na pestrý jídelníček.

Alespoň se ale nenudíme a můžeme si užívat různorodých chutí a barev.

I v případě ovoce a zeleniny bychom neměli pestrost zanedbávat a jednotlivé druhy střídat.

Různé druhy ovoce i zeleniny mají své specifické složení a dodávají nám různé druhy a různá množství vitamínů, minerálních látek, antioxidantů i dalších fytonutrientů, tj. látek s prokazatelně protektivními účinky na lidské zdraví.

Celosvětově je známo přibližně 30 000 jedlých rostlinných druhů

Z těchto druhů se asi 7 000 využívá jako potraviny, avšak ve velkém se pěstuje asi 120 druhů rostlinných potravin. 

Schválně, zkuste si spočítat, kolik druhů ovoce a zeleniny je běžně ve vašem jídelníčku.

Množství zeleniny ve vašem jídelníčku vám hravě spočítá náš chytrý program na zapisování jídelníčku Sebekoučink. Vyzkoušejte ho i společně s novou mobilní aplikací. 

Známé i neznámé rostlinné druhy

V dalších řádcích vám přiblížím méně známé, exotické druhy a připomenu i ty, které dobře znáte, ale možná se ve vašem jídelníčku vyskytují jen zřídka nebo vůbec.  

• Černý kořen se podobá křenu, ale je černého zbarvení. Je bohatý na vlákninu inulin, dále obsahuje laktucin a levulin, látky podporující činnost žláz s vnitřní sekrecí. Řadí se mezi lahůdkovou zeleninu a nejčastěji se konzumuje vařený, zapékaný nebo smažený. Na STOBklubu však nemusím dlouze vysvětlovat, proč této kulinární úpravě nefandíme.
• Daikon je druh ředkve s bílým kořenem dlouhým až 25 cm. Nutričním složením se velmi podobá ředkvím a i využití v kuchyni je totožné. Je ale jemnější chuti než naše odrůdy ředkví. 
• Topinambury mají podobné použití jako brambory a jsou zdrojem inulinu.

• Batáty neboli sladké brambory mají stejné mnohostranné využití jako brambory. Oproti nim obsahují více škrobu a také cukru.  
• Tuřín se hojně pěstoval před rozšířením brambor a byl proto významným zdrojem sacharidů. Příznivě působí při žaludečních, cévních a žlučníkových potížích. Kuchyňsky se upravuje vařením a strouhaný čerstvý může zastoupit křen.

• Vodnice či okrouhlice je bulva různých tvarů i barev (bílá, žlutá, šedá, nafialovělá, oranžová i černá) s bílou nebo nažloutlou dužinou. Odrůdy s malými bulvičkami jsou lahůdkovou, jemnou zeleninou, jež se konzumuje syrová nebo dušená.
• Čekanka salátová má jemnou, nahořklou chuť. Zlepšuje trávení a je doporučována při jaterních onemocněních. Patří mezi lahůdkovou zeleninu, jež se konzumuje čerstvá, vařená, dušená nebo zapékaná.

• Někteří možná nevyzkoušeli mangold (cvikla), jež se upravuje stejně jako špenát.
• Potočnice lékařská obsahuje značné množství jódu, hořčičné oleje a silice a vitamín C. Díky silicím mají listy příjemně nahořklou ostrou chuť a připravují se z ní proto pikantní saláty. Konzumují se tedy pouze mladé výhonky nebo listy této vodní rostliny.

• Ačokča je podobná našim okurkám a pěstuje se v teplejších oblastech. Začíná se však pěstovat i zde, ale v běžné tržní síti pravděpodobně není k mání.
• Chřest se vrací do českých kuchyní. Obsahuje spoustu vitamínů a minerálních látek, zejména stopových prvků a flavonoidů. Chřest má příznivý účinek na krevní oběh, posiluje imunitní systém, pomáhá zlepšovat zrak a zpomalovat stárnutí pokožky. Také přispívá k tvorbě serotoninu a tím uvolňuje nervové napětí. Je velmi lehce stravitelnou a lahůdkovou zeleninou.  
• Fenykl sladký jste již v obchodech zahlédli, ale možná doposud neochutnali. Konzumujeme nadzemní hlízu, která je podobná cibuli a má jemnou chuť a vůni. Fenykl je známý především účinky na činnost zažívacího ústrojí (proti nadýmání, uvolňuje křeče). Podává se syrový, dušený nebo grilovaný.

• Artyčoky jsou květy, jež se konzumují před rozkvětem, nesmí vykazovat dřevnatění. Řadí se mezi lahůdkovou zeleninu lehce nahořklé chuti. Vedle vitamínů a minerálních látek obsahují inulin a vykazují vysokou antioxidační aktivitu. Kulinárně se upravují vařením, dušením nebo zapékáním. Sušené listy se používají i pro přípravu čaje, který působí při poruchách trávení, činnosti jater nebo ledvin.

• Mezi exotické druhy zeleniny patří například jurovník, kokcinie, psofokarpus čtyřkřídlý, rapini nebo taro. Tyto druhy jsem však nevyzkoušela, a proto nemohu více napsat. Pokud jsem podnítila vaši zvědavost a touhu ochutnat, pátrejte a o zkušenosti se podělte.

Sladká tečka?

• Avokádo je „exot“ mezi ovocem, protože obsahuje velké množství tuku, ale vhodného složení. Skvěle se hodí do salátů, pro přípravu pomazánek nebo namísto másla.
• Granátové jablko je „to“, jež utrhla Eva v ráji a obecně jsou granátová jablka v Bibli i jiných mytologických textech zmiňována. Konzumace granátového jablka je doporučována ženám pro obsah fytoestrogenů.

• Šťavnatá a křehká rebarbora se hodí pro přípravu koláčů, kompotů, džemů nebo sladkých omáček. Pro vysoký obsah kyseliny šťavelové se však nedoporučuje při dietách žlučníkových a jaterních!  

• Mochyně neboli židovská višeň či liščí jablko. Oranžová bobule ukrytá v zaschlém kalichu je bohatá na obsah karotenoidů, vlákninu a vitamín C. Konzumuje se jen tak nebo naložená v cukru. My opět doporučujeme variantu „jen tak“.
• Kaki churma je ovoce připomínající naše broskve nebo meruňky.

• Karambola neboli čínská hvězdice může být krásnou ozdobou vašich ovocných salátů nebo koktejlů. Podobně jako rebarbora však obsahuje větší množství kyseliny šťavelové!

• Liči čínské připomíná svou chutí hrozny.
• Pitaya je rovněž pro oko zajímavé ovoce a hodí se pro ozdobení kulinárních výtvorů. Chutí se podobá vodnímu melounu.

A jaké exotické a netradiční druhy ovoce či zeleniny jste vyzkoušeli Vy?