Někomu možná to, co napíšu, bude připadat úplně malicherný a směšný, jsou i horší starosti a daleko závažnější, ale včera jsem opět udělala probírku historických kousků oblečení - na váhu jsem se už nehnula ani o píď dolů víc jak měsíc :-(, ale na centimetry trochu jo, tak co kdyby, že jo ...
   No prostě - zjistila jsem, že mi některé kousky už budou - a protože má být poměrně teplo, tak jsem i vytáhla několik trik bez rukávů a dvoje šaty - oblékla, nevypadá to úplně blbě, jde to, ale radost mi hned zkazil pohled na moje ruce - respektive na to, co je teď místo svalů na nich - jakási beztvará, povolená hmota, visící díky zemské přitažlivosti dolů. Obzvlášť blbě to podle mě vypadá, když rozpažím :-(
   Zkrátka - radost z toho, že se posouvám alespoň v cm dolů i když v kilech ani o píď, mi ty moje visící pvolené ruce úplně zkazily :-( Když jsem to pověděla synovi, tak mi řekl (a měl pravdu):
    "Mami, prosím tě, minulý rok touhle dobou jsi se nevešla do úplně ničeho, byla jsi ráda, že projdeš dveřma a teď tě trápí povolený ruce? Promiň, ale buď ráda, že jsi mohla přestat brát jedny prášky, že nejseš pořád utahaná, vyjdeš na kopec a nemáš infarkt a přestaň tohle řešit!" Je to drsný, ale měl úplnou pravdu ... A odkráčel. A pak se zase hned vrátil a řekl: "A když tě to tak trápí, tak začni pořádně posilovat triceps a ono tě myšlenky na povolený ruce přejdou!" A hned názorně předvedl jak.        
    No, řekněmě si to upřímně - vzpory na rukou u postele tak, že se zvedáte vlastní vahou (obrácený klik) neudělám ani jeden :-(. Jsem prostě lemra lemrovatá a o to víc mě ty ruce štvou :-(
   Máte to podobně? A vadí vám to, nebo to necháváte plavat? S jídlem roste chuť a já jsem prostě nespokojený králíček ...