Datum registrace: 08. 01. 2011
lenkavy
Sebekoučink
Zahájení: 21.10.2019
Ukončení: 13.01.2020
Cíl: Zhubnout
Již zhubnuto: 0 kg
Zaplacený cyklus je přístupný do 15. 1. 2020
Získané body
Počítadlo pohybu
Můj pohyb | |
---|---|
Chůze: | 0 km |
Kolo: | 0 km |
Cvičení: | 0 h 0 min |
Všichni uživatelé | |
Chůze: | 95079.98 km |
Kolo: | 51412.41 km |
Cvičení: | 4327 h 47 min |
Přátelé
lenkavy
Jak psát blog?Výzva č. 5: Trápí vás chutě na sladké? A co s tím?
03. 02. 2019
I na "life" kurzech snad není žhavějšího tématu než právě chutě na sladké.
Pojďme si je tedy více rozebrat.
-
Chutě na sladké mohou být původu fyziologického
Nejvíce bažíme po sladkém tehdy, když nám poklesne hladina cukru v krvi. Pokud je hladina cukru příliš nízká, dostavují se nepříjemné pocity jako např. slabost, bolesti hlavy, malátnost, nesoustředěnost, pocity na omdlení a velký hlad. A právě jednoduché cukry dokážou tuto hladinu nejrychleji navrátit zpět do normálních hodnot.
Jak tomuto poklesu předcházet?
-
Jezte pravidelně
Pokud po celý den téměř nejíte, vynecháváte či podceňujete své porce, večer to zaručeně poznáte. Jakmile přijdete domů, máte konečně klid a čas se najíst a také více vnímáte signály svého těla, jež si v pracovním shonu neuvědomujete nebo je potlačujete. A to pak sníte vše, co vám přijde pod ruku.
Pokud ale budete jíst pravidelně, v průběhu celého dne a nebudete žádné jídlo vynechávat, měly by chutě na sladké odeznít. Bude vám stačit běžná večeře, po které už žádné mlsání nebudete potřebovat.
Pozn. Kdo potřebuje opáčko, mrkněte na Výzvu č. 3 - Jím pravidelně..:-)
-
Dbejte na správnou skladbu jídelníčku
Kromě pravidelného režimu je důležitá i správná skladba jídelníčku. Vyvarujte se zejména potravinám s vysokým glykemickým indexem, které rozhoupou hladinu cukru v krvi a brzy po jejich konzumaci následuje opět hlad a chutě na sladké.
Mezi potraviny s vysokým glykemickým indexem patří například bílé pečivo, sladké limonády, některé fastfoodové pokrmy nebo právě sladkosti. Chybou je také vynechávání sacharidů v podobě pečiva a příloh. Tělu zkrátka bude energie ze sacharidů chybět a bude se o ně hlásit právě v podobě chutí na sladké.
Zařazujte tedy potraviny s nízkým glykemickým indexem (zelenina, luštěniny, celozrnné pečivo a přílohy apod.) a bílkoviny, jež ještě snižují glykemickou nálož jídla a mají nejvyšší sytící schopnost.
-
Mlsání je prostě zlozvyk
-
Velmi často je na vině mlsání pouhý návyk.
Proč musíme např. mlsat 5 minut po snídani či obědě?
Zkuste si zmapovat situace, kdy mlsáte a nemáte hlad. Popřemýšlejte, proč to děláte a co Vám mlsání vlastně přináší? Nepotřebujete ve skutečnosti něco jiného?
V příkladu výše uvedeném např. pomocí sladkého oddaluji zahájení pracovního procesu. To, co potřebuji není ve skutečnosti cukr, ale delší pauza. Namísto sladkého by mi mohla pomoci např. delší procházka z oběda, rozhovor s kolegyní nebo poslech oblíbené hudby apod.
-
Pozor také na automatismy
Na sladké nemyslíte, tělo si ho nežádá. Ale stačí zahlédnout reklamu v televizi, projít okolo voňavé cukrárny nebo se zastavit u regálu plného sladkostí! A už se mi sbíhají sliny a neodolám...
Nevystavujte se zbytečně pokušení. Jděte např. jinou ulicí, ať nejdete okolo cukrárny, nakupujte najedení, nekupujte si zásoby domů (nepotřebují to ani vaše děti, ani návštěvy) apod.
-
Tak jako jsme si návyky vytvořili, je možné se je i odnaučit
Při změně návyků postupujte raději pomaleji a postupně, protože reálně hrozí návrat k nevhodnému návyku. Např. místo dvou zákusků si dejte jeden, místo čokoládové tyčinky si dejte čtvereček kvalitní čokolády, místo sladkého ke kávě si dejte banán apod.
Pro úspěšnou změnu návyků doporučuji online kurz Ivy Málkové, který najdete zde: http://www.stob.cz/cs/online-kurz-hubnuti
-
Mlsání jako tlumič emocí
Na sladkou chuť jsme zvyklí od miminka, protože mateřské mléko je sladké. Děťátko při kojení cítí kromě sladké chuti a příjemně plnícího se bříška i pocity bezpečí, klidu a lásky. Již zde dochází k prvním propojením sladké chuti a příjemných pocitů.
Dále přicházejí situace typu - někdo ti ublížil, zranil ses, bojíš se zubaře? Neboj, sladké ti pomůže. Není tedy divu, že si do dospělosti přinášíme silně zakořeněný (zlo)zvyk, že sladkosti jsou lékem na všechny bolesti i radosti.
-
Co s tím?
Stejně tak, jako není správné ve vypjaté situaci sáhnout po alkoholu či cigaretě, není dobré se uklidňovat cukrem.
Najděte si jiný způsob uklidnění se, příp. se naučte vypjatým situacím předcházet.
Vím že se to lehce píše a vím, že v životě trvá, než se nám podaří najít tu správnou náhradu za mlsání a/nebo se naučit být asertivnější a nesnažit se každému vyhovět.
Ideálními náhradníky za mlsání jsou např. pohybová aktivita, procházka, přátelský rozhovor, poslech hudby, zpěv, vana, masáž, meditace, relaxace, spánek, četba, aromaterapie, může pomoct do něčeho praštit, zařvat si, nadávat (alespoň v duchu) nebo se prostě vybrečet.
Je třeba si uvědomit, že mlsáním sladkostí se nám uleví jen krátkodobě a naše problémy se tím nevyřeší! Naopak. Dříve či později přibyde další trápení plynoucí z nespokojenosti s vlastním tělem. Proto si myslím, že hledat nové cestičky se vyplatí!
PS: Dočetla jsem se, že emoce nejrychleji mění hudba a sex...o).
A co Vy a sladké?
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Před třemi lety jsem jedla vše v dosahu, co přede mnou neuteklo, s výjimkou zeleniny, chleba a pálivých věcí. Když jsem začala hubnout, naučila jsem se mít vyvážený jídelníček a zjistila jsem, že jsem bíložravec (od slova bílkovina, neplést s býložravcem) - bez sladkého se celkem obejdu, bez bílkovin ne. Takže sýry, mléko, maso (nejraději uzené)...
Neholduju zelenině ani pečivu. V počátcích Sebekoučinku jsme měla problémy mimo jiné s přemírou bílkovin a málo sacharidy. Takže sacharidy jsem občas doplňovala malým kouskem sladkosti (želé nebo lžička medu) - skoro samý cukr a žádná bílkovina (na rozdíl od čokolády). Tak jsem se do zelených semaforků dostala - u cukrů v horní hranici, u sacharidů v dolní.
Při hubnutí m řasto pronásledoval hlad.
Naučila jsem se si k sacharidům (ovoce, zelenina, pečivo) vždy dát nějakou bílkovinu (jogurt, sýr) a naopak - při mlsání bílkovin si k tomu dát nějaké vláknino-sacharidy, kus ovoce, kus rajčete, ovesné vlořky...
To má myslím blahodárné účinky na to, že mi každé sousto nerozhodí tolik hlasinu krevního cukru.
když má přijít návštěva a manžel udělá zásobu, je to pro mě strašný...
ale to až teď, co se snažím jíst zdravě, dřív mě sladké vůbec nelákalo...
Ale to bylo asi tím, že jsem do sebe dostávala špatné sacharidy a uhlohydráty (brambůrky apod).
Ale obvykle se mi daří držet cukry v přijatelnýh mezích, i když si občas nějakou tu malou sladkost dám.
A když občas jdu na nějkou oslavu nebo párty, tam to samozřejmě přešvihnu (nejen s cukry :-) Ale z toho tragédii nedělám, protože to není tak často a dlouhodobě průměrnou váhu to nezvýší (přinejmenším ne na dlouho).
Já sama teda sladké mám ráda a jen těžko odolávám, když mi na oči příjde. To víte, kovářova kobyla...:-) V souvislosti s cukrem bych ale ještě upozornila, že je dobré sledovat složení. Některé potraviny obsahují opravdu hodně cukru. My žijeme ve sladkém nevědomí, že nesladíme, ale jiní nám to pěkně oslazují. Do Výzvy se vše nevejde, ale cukrové pokračování plánujeme. Jen tak krátce upozorňuji sledovat především mléčné ochucené výrobky, snídaňové cereálie a instantní kaše - tyto potraviny jsou oblíbené a v jídelníčcích se vyskytují často. Tak se držte, naši milí STOBklubáci...:-)
Občas prostě neodolám ......
Nemusim preslazane, ale sladke mam rada a obcas s tim bojuju. Takze mam co napravovat v teto oblasti.
S příchodem na STOB a Sebekoučink jsem sladkosti téměř odbourala - nejím je pravidelně, jen občas. Pokud mě v noci popadne nějaký hlad, dám si spíš tu plechovku mušlí, nebo kus sýra. Pokud sním něco sladkého "z hladu", zakousnu to pak něčím bílkovinným, třeba tím sýrem.
Ale když mám období, kdy je tk říkajíc "záhul" a já týden dělám "od nevidím do nevidím" a lehnu si jen na pár hodin, jsem vyčerpaná, osvědčila se mi teplá obrkáva s mlékem (voda+mléko půl napůl), oslazená medem, ani to nemusí být pravá káva, když už jsem ten den měla tři, stačí náhražka (caro), nebo kakao.
Emoce sladkým neřeším, to se spíš jdu přitulit k manželovi, pokud teda zdrojem těch negativních emocí zrovna není on :-)
Můžu s vlastní zkušennosti říci, že tělu ( nebo spíš chutím ) to trvá hodně dlouho, aby pochopilo, že už sladké nedostane. Hodně mi v tom pomáhá sebekoučin tj. vyvážená strava. V zásadě už toho hodně vím, ale stále s cukrem bojuji, není to automatické, musím stále na to myslet !!!!
lenkavy
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?